Loading

10.1. Rozdíl způsobu vlády Jagellonců a prvních Habsburků

- Na počátku roku 1471 se české země objevily před nástupnickým problémem, nebyl zde žádný kandidát.. Nakonec panovníka dosadili Jagellonci- rod pocházející z Litvy a to ze dvou důvodů:
a) českým stavům šlo o to, aby se vyhnuly tlaku uherského krále Matyáše Korvína a narůstajícímu tlaku habsburskému
b) v Polsku byl králem Kazimír, otec Vladislava, nepletli se, že jim bude ochráncem v dobách zlých
- Jagellonci v českých zemích vládli od roku 1471-1526 . Celkově to byli slabí panovníci, vládli špatně, a protože byli katolíci, nerozuměli poměrům v českých zemích.

● VLADISLAV JAGELLONSKÝ
- Přebíral zemi ve špatném stavu- přetrvávala zde husitská tradice a velká část byla v rukou Matyáše Korvína.
- Pomoc Polska se ukázala jako nedostatečná. Vladislav musel v roce 1479 vytvořit trvalé příměří s Matyášem- dělba moci- Matyáš si ponechal Moravu a Vladislav se stal vládcem v Čechách.
- V září 1483 proti němu propuklo povstání, protože se pokusil zbavit moci kališníky- hlavně ve státní správě, administrativě. Neuspěl, víc než na rok musel opustit Prahu. V březnu 1485 je uzavřen náboženský mír mezi katolíky a kališníky- zdá se, že zemi bylo dopřáno, aby po 70letech nastoupila cestu náboženského míru, mír je však pouze dočasný. Uvnitř českých zemí se objevil nový konflikt mezi šlechtou a městy. Města bojují o to, aby se stala nezávislým subjektem, ale šlechtě se roku 1500 podaří vydání Vladislavského zřízení zemského, které upřednostňuje práva šlechty a města znevýhodňuje.
- V 16. stol. Fanatické náboženské války v Evropě mezi katolíky a evangelíky, nás se to nepostihlo („oáza klidu v Evropě“), dodržoval se mír mezi náboženstvími.
- Jako politik byl velmi ovlivnitelný- říkalo se mu král dobře (Bene)- vždycky ne všechno říkal: Dobře, sliboval a přikyvoval. Toho využili čeští pánové a vytvořili tzv. stavovský stát, kdy moc ve státě neměl král ( jen loutka), ale moc byla v rukou stavů. „ Ty jsi náš král, ale my jsme tvoji pánové.“
a) šlechta (nižší a vyšší)
b) měšťané
c) duchovenstvo (později bylo oslabeno husitskými válkami)
= situace se řešily na sněmu, král jen přikyvoval
- Roku 1490 Matyáš umírá (snědl zkažené fíky), už předtím došlo k jakési domluvě mezi Vladislavem (neduživý) a Matyášem (lepší zdraví) o tom, že kdo zemře jako první, jeho království připadne tomu druhému. Uherští pánové (magnáti) museli zvolit králem Vladislava. Přestěhoval se do Budína, do Prahy dojížděl třikrát ročně, Uhry se mu zdály lepší., Čechy se stávají periferií říše, během jeho vlády dochází v Čechách k úpadku, zjevný ekonomický pokles země a Čechy se stávají druhořadou evropskou zemí.
- Toho využívá česká šlechta a vypracovává řád, se kterým jela do Budína za králem, předložila mu to jako hotovou věc, král podepsal roku 1500 Vladislavské zřízení zemské- měšťané nesmí zasedat na sněmu- byli z něho de facto vyhozeni -proto nastává sedmnáctileté ovlivňování krále ze strany měšťanů. Za Ludvíka kompromis tzv. Svatováclavská smlouva- měšťané mohli zasedat na sněmech, ale uznali, že šlechta může podnikat ( vařit pivo,..). Šlechta z toho vyšla lépe.

● LUDVÍK JAGELLONSKÝ
- Po smrti Vladislava roku 1516 a jeho 45leté vládě nastupuje jeho syn Ludvík Jagellonský zvaný Dítě. - Nastupuje do čela vlády, která trvá jen 10 let. Smrtelným nebezpečím se stávají Turci – roku 1526 se v převalili na jižní Maďarsko. Do čela armády se postavil Ludvík, který však roku 1526 v bitvě u Moháče utonul v bažinách, těžké brnění jej stáhlo. Tímto rokem končí klasický vývoj starého českého státu. Po roce 1526 nastává nová éra- do čela nastupují Habsburkové. Důkazem toho, že začíná nová vláda je František Palacký, který v této době uzavřel své slavné Dějiny po rok 1526, nechtěl v nich dále pokračovat, neboť trpěl pocitem nesvobody.
- Maďaři přebrali od Turků trest smrti za těžké hříchy (naražení na kůl). Toto přebral Vladislav J.

Žádné komentáře:

Okomentovat