Loading

9.7. Vysvětli příčiny a průběh 30leté války

30 LETÁ VÁLKA 1618-1648
-zachvátila převážnou část Evropy
příčiny:
1) Habsburkové chtějí ovládnout celou Evropu (už jsou tak popředu, měli: České země, Rakousko + Alpské země, Španělsko, formálně Německo)
2) stoleté vyvrcholení boje mezi katolíky a protestanty (anomálie katolická Francie bojuje proti katolickým Habsburkům, cítí se jimi ohrožena a obklopena)
3) Habsburkové chtějí prosadit absolutismus, nechtějí druhý typ vlády = stavovský systém (rozhodování na sněmech)

znepřátelené tábory:
1. katolíci
a) španělská a rakouská větev Habsburků
b) katolická liga v Německu = katolická knížata, které vedl MAXMILIÁN BAVORSKÝ
c) ideologická a finanční podpora Říma a papeže
d) drobná italská knížata
e) králové polsko-litevské říše

2. protestanti
a) protestantská unie v Německu = luteránská knížata, které vedl falcký kurfiřt FRIDRICH FALCKÝ
b) Skandinávské země v čele se Švédskem a Dánskem (Dánsko ovládlo Norsko, Švédsko mělo i Finsko)
c) Francie
d) Nizozemí
e) česká stavovská opozice
f) opozice v Uhrách a na Slovensku

země mimo konflikt:
a) Anglie → protestanty podporovala pouze finančně, protože zde probíhala anglická revoluce
b) Rusko → byli pravoslavní a měli své problémy
c) Balkán → patřil Turkům a ti do toho nezasahovali

třicetiletá válka se dělí do několika etap:
I. válka česká 1618-1620
-poté, co MATYÁŠ zemřel, se jeho následníkem stává FERDINAND II. ŠTÝRSKÝ → velmi tvrdý, pronásledoval protestanty
-v Berouně byl uzavřen evangelický kostel, v Hrobech rozbořen
-nekatoličtí stavové si takové jednání nedali líbit, byla to pro ně poslední kapka → i přes zákaz císaře se sjeli do Prahy na sjezd nekatolických stavů (21.5. 1618 do pračeského Karolina) → po bouřlivém jednání 23.5. 1618 vtrhli čeští stavové (Harant, Jindřich Matyáš Thurn,…) na Pražský hrad a 2 přítomné místodržící VILÉMA SLAVATU a JAROSLAVA BOŘITU Z MARTINIC i písaře FILIPA FABRICIA vyhodili z oken (spadli do odpadků a hnoje, nic moc se jim nestalo, jeden měl zlomenou ruku, jeden z nich řval: „Kurvy kurevské!“)
-po defenestraci ustanovili čeští stavové dne 25.5. 1618 30 členné vládnoucí direktorium (v čele Václav Vilém z Roupova), Habsburkové byli sesazeni, Morava zůstala neutrální (Karel st. ze Žerotína)
-českým králem se stal FRIDRICH FALCKÝ (vedoucí protestantské unie) → neosvědčil se, nerozuměl poměrům
-docházelo i k rozporům, protože jako kalvinista prováděl obrazoborectví, se svými druhy znesvětil hrobky českých králů
-opanoval krátce: léto 1619 – 8.11. 1620 = „zimní král“ (vládl 13 měsíců)
-stavové věděli, že Habsburků je hodně, proto počítali s pomocí:
a) Nizozemsko → peněžně (v té době byly žoldnéřské armády), Nizozemci neoplatili tak moc, jak si Češi představovali
b) uherští protestanti → GABRIEL BETLÉM
c) Anglie → příbuzenské svazky, anglický král měl za manželku dceru Fridricha Falckého Annu
-naopak Habsburkové měli finanční pomoc a žoldnéřské vojsko od španělských příbuzných a dalších zemí (německá katolická liga, polský král i luteránského kurfiřta saského JANA JIŘÍHO, který zradil protestanty)
-na počátku této fáze se českým stavům daří → obsadili Prahu, byli v ofenzívě a dostávají se až k Vídni (chtěli útočit na císařský palác, Harant dokonce nechal odstřelovat okna paláce) → avšak museli ustoupit, jelikož nepřicházela pomoc a nebyly peníze, na podzim 1620 se štěstí českých stavů odvrátilo
-císařská armáda vrhla do Čech, postupovala od jižních Čech k Praze → střet obou vojsk se odehrál 8.11. 1620 na BÍLÉ HOŘE → bitva trvala pouhé 2 hodiny, stavovská vojska se rozutekla (neměla žold), nejdéle setrval moravský pluk, ale i ten byl poražen u Letohrádku Hvězda
-Habsburkové proti nim nasadili generála BUKVOJE → ten je zatlačil až k Praze (střepinka granátu ho zasáhla do kulí a bitvu vybojoval v kočáře)
-císařská armáda obsadila Prahu, zbabělý král Fridrich Falcký utekl

II. válka falcká 1621-1623
-Habsburkové poměrně rychle obsadili Falc (bavorské a španělské vojsko), již to vypadalo, že zvítězí
-Fridrich Falcký ztratil Horní a Dolní Falc, byl zbaven kurfiřtské hodnost (tu získal Maxmilián Bavorský), Fridrich Falcký dožil zbytek života v exilu

III. válka dánská 1625-1629
-obava Nizozemců z úspěchů Habsburků (1621 skončilo 12leté příměří mezi Španělskem a Spojeným Nizozemím) → vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (tzv. haagská koalice): Nizozemí, dánsko-norský král, pomoc Sedmihradska a Osmanské říše → v čele dánský král KRISTIÁN IV. → Dánové → vpadli do Německa → málem ho ovládli a válku tak téměř vyhráli protestanti → císař však nasadil svého nejlepšího vojevůdce ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA (Čech), který porazil koalici u DESSAVY (severně od Lipska) a LUTTERU a štěstěna se obrátila na stranu Habsburků → 1629 mírová smlouva s Dány u LÜBECKU (pro Dány ohleduplná, bez reparací a územních ústupků)
-císař pod dojmem vítězství vydal restituční patent → majetek protestantů propadl ve prospěch katolíků → to se však protestantům nelíbilo, a tak válka pokračovala

IV. válka švédská 1630-1635
-do války se vložili také Švédové, kteří měli dobrého krále a vynikajícího vůdce GUSTAVA, švédská armáda byla vycvičena, byli to také náboženští fanatici (luteráni), cílem krále Gustava bylo ovládnout Baltské moře
-na straně Švédů bojovala také protestantská knížata → zvítězili v bitvě u BREITENFELDU → Švédům otevřena cetsa do německého vnitrozemí
-roku 1632 se odehrála bitva u LÜTZENU (Německo) → Švédové (Gustav) X císařská armáda (Albrecht) → dopadlo nerozhodně, není jisté kdo vyhrál, ale král Gustav padl
-1634 švédská vojka poražena u NÖRDLINGENU, 1635 pražský mír = smlouva protestantských německých knížat s císařem v Praze → Sasku potvrzena obojí Lužice
-knížata začala na Albrechta žárlit a donášet na něj u císaře, že chce přestoupit na stranu nepřítele v císař uvěřil pomluvám a poslal na Albrechta vrahy, kteří jej 25.2. 1634 v Chebu zavraždili (měl syfilis a dlouho by stejně nevydržel)

V. válka francouzsko-švédská 1635-1648
-nejstrašlivější a nejdelší fáze, do války vstoupila katolická Francie na straně Švédů, Holanďané poslali peníze
-Francie bojovala převážně proti Španělsku (Habsburkové), místo náboženské motivace v popředí obhajoba státních zájmů, proměna války v tažení za kořistí
-mocenský konflikt Francie a Habsburků o evropskou hegemonii
-roku 1643 Francie zastavila nápor Španělů vítězstvím u ROCROI
-v letech 1639-1642 znovu švédské vpády do českých zemí, 1645 porážka habsbursko-bavorské armády u JANKOVA = jedna z nejkrvavějších a největších bitev 30leté války
-po smrti Ferdinanda II. vládl FERDINAND III. → postup švédů do Rakous a na Moravu, zde mělo dojít ke spojení s knížetem sedmihradským JIŘÍM RÁKOSZIM
-1648 vpád švédů do Prahy, uloupeny Rudolfínské sbírky na 3000 předmětů, soch, porcelánů, koberců, zbraní,…)

KONEC 30LETÉ VÁLKY
- Žádná strana nezískala převahu, obě utrpěly strašlivé ztráty. Válka způsobila velké škody ve všech zemích, které zasáhla (žoldnéři olupovali vesničany i měšťany, šířily se choroby→ mor, cholera). Evropa válkou vyčerpána → zástupci bojujících států se dohodli na míru, který byl podepsán 24.10. 1648 v jedné z německých zemí ve vestfálsku → odtud „vestfálský mír“ (Münster, Osnabrück)

Žádné komentáře:

Okomentovat