LUDVÍK SVOBODA
- Pocházel z rolnické rodiny, vystudoval vyšší zemědělskou školu
- Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek ČSR bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech
- Hrdina, který bojoval u Dukly a Buzuluku
- 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s
velkou pravděpodobností tajným členem KSČ- každopádně byl KSČ naprosto oddán)
- Na počátku padesátých let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn, pak byl v JZD, prý spolupracoval s NKVD
- V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem místo příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.
Pražské jaro
= obrodný proces, budování socialismu s lidskou tváří, významné období naší historie, snaha reformovat, překonat krizi, která zde byla, do čela se tak dostávají reformní komunisté
- Kdyby se to podařilo, mohlo by být ČSR v 70. letech na úrovni Rakouska
- V těchto měsících došlo postupně k uvolnění politické a společenské situace v Československu, demokratizaci společnosti a k pokusu o opatrnou reformu socialistického politického systému. Do vedoucích funkcí se dostali reformní komunisté.
Muži Pražského jara:
• 1.tajemník strany Alexandr Dubček (měl větší pravomoc než prezident, 1.muž ve státě)
• prezident Ludvík Svoboda
• ministerský předseda Oldřich Černík
• předseda parlamentu Josef Smrkovský
Byly připravovány a také zčásti realizovány reformy (ne moc radikálně):
1) zmírněna cenzura, lidé mohli svobodně projevovat své názory (1.5.689 vyšel Mladý svět s fotkami z nudistických pláží)
2) určité uvolnění ve společnosti
3) rehabilitace nespravedlivě odsouzených
4) otevřená kritika
5) pluralitní společnost – povoleny založit nové organizace : Sokol, Junák, Skaut – polovojenská (kdysi mohl být jen Pionýr)
6) politické organizace: KAN (klub angažovaných nestraníků), K231 (podle paragrafu o rozvrácení republiky, byli za něj odsouzeni)
7) uvažovalo se o vytvoření samostatné sociální demokracie
- K moci se dostali reformní komunisté →duben 68 na zasedání KSČ vydán Akční program : program dalších reforem, podle slov Dubčeka měl „otevřít prostor k principálním strukturálním změnám v čs.společnosti a k vytváření nové dynamiky socialismu, která by odpovídala jak změněným podmínkám sociálním, ekonomickým a kulturním, tak i specifickým podmínkám národním( pokus o přizpůsobení strany podmínkám demokratického socialismu). Nyní měla přijít na řadu program Oty Šika →zakládány malé firmy, farmy vedle JZD...
- StB se začali bát politických i ekonomických změn, sílí konzervativci, kteří začali brzdit reformy, vzrůstá napětí mezi konzervativními a pokrokovými komunisty
27.červen 1968 vyšel v Mladé frontě a Literárních listech manifest 2000 slov:
Autor Ludvík Vaculík v něm charakterizuje současnou situaci a bez servítek pojmenoval problémy strany i společnosti, cílem bylo vzrušit veřejné mínění proti těm, kterým vadí příslib progresivního směru ve straně, volal po demokracii, svoboda pro literaturu a společnost, podepsala jej řada umělců, sportovců, vědců i prostých lidí.
Reakce vlády: začali se ozývat Sověti, že je ohrožen socialismus, tlak na Dubčeka
→ zahájeny rozhovory mezi Dubčekem a Brežněvem: „Nám nemohou být a nikdy nebudou lhostejné osudy výstavby socialismu v jiných zemích, společná věc socialismu a komunismu na zemi.
- V červenci 1968 na našem území probíhalo cvičení vojska Varšavské smlouvy →forma nátlaku, nakonec odešli (ale už si obhlíželi terén a připravovali invazi).
- Konzervativní komunisté nakonec napsali tzv. zvací dopis (Vasilj Bilak)- prosili Brežněva ať přijde zachránit ČSR, že je u nás kontrarevoluce (dokonce jsme uvažovali, o vystoupení z Varšavské smlouvy- v rámci reforem)
Okupace Československa
- 20.-21.srpna 1968 v noci vtrhla vojska Varšavské smlouvy k nám (až na Rumuny)
- Předsednictvo ÚV KSČ stačilo po půlnoci přijmout prohlášení, že k intervenci došlo bez vědomí prezidenta, vlády, Národního shromáždění a že předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejen základním zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale i za popření základních norem mezinárodního práva
- Poté byli Dubček, Černík, Smrkovský, Kriegel, Špaček a Šimon zadrženi a odvlečeni na neznámé místo (byli zatýkáni jménem „dělnicko-rolnické vlády Aloise Indry“).
- Půl milionu vojáků vtrhlo na naše území, 7500 tanků a 1000 letadel, nejprve obsadili ruzyňské letiště, pak předsednictvo vlády, ÚV KSČ, pražský rozhlas, později i televizi
- 23.srpna byl prezident pozván do Moskvy a donucen pod nátlakem Brežněva, abychom podepsali Moskevský protokol, že souhlasíme se vstupem sovětských vojsk na naše území (legalizace), nepodepsal to jediný člověk (předseda Národní fronty František Kriegl – „toho špinavého žida zastřelit“).
- Heslo „Buďte s námi, budeme s Vámi“ – lidé posílali vzkazy do Moskvy
- Začal působit jak legální tak ilegální rozhlas, který vybízel lidi ke klidu, ať nestřílí, protože by to přineslo jen masakr
- Češi byli zmateni, nevěděli, co s nimi bude, konzervativci vyzývali lid ke klidu, že nás sověti přišli zachránit, armáda nezasáhla, západ pro nás nehnul prstem (jen protesty v OSN).V prvních měsících řada lidí emigrovala (Kryl, Landovský, později Matuška), kdo neutekl nemohl vystupovat (Kubišová), jiní se přeorientovali (Vondráčková, Gott).
- Následovala apatie v řadách občanů, naopak jásali konzervativci, SSSR mělo vizi, že u nás bude vytvořena tzv.: „rolnicko-dělnická vláda“
- Plán ztroskotal, ještě do dubna 1969 se udržela stará vláda Dubčeka u moci, poté měli Rusové vše v hrsti, konalo se zasedání a Dubček byl odvolán:
→ dosazen reformní komunista, který se přeorientoval, Gustav Husák
→ postupně odvolávána vláda, udržel se Svoboda, prvním tajemníkem strany se stal Husák
- 16.ledna 1969 se na protest proti režimu a okupaci dobrovolně upálil student filozofie Jan Palach na Václavském náměstí, tři dny poté zemřel v důsledku těžkých popálenin, jeho pohřeb 25.ledna se stal manifestací, byl pochován na Olšanských hřbitovech, 1973 jeho pozůstatky exhumovala StB a přemístila je na hřbitov v jeho rodišti Všetatech, r.1990 byly opět vráceny do Prahy
- Jana Palacha následoval Jan Zajíc ze Šumperka, napsal, že jeho smrt je politickým procesem
- Významní lidé byli sesazeni z míst např. Miloslav Vlk pracoval jako čistič oken a výloh, ostatní pracovali v kotelnách,…
Žádné komentáře:
Okomentovat