Loading

12.2.1 Kdo a s kým se střetl v nizozemské, anglické a francouzské revoluci?

NIZOZEMSKÁ REVOLUCE
- Nizozemí nebylo jednotným státem v 15. století, bylo rozděleno do 17 poměrně samostatných oblastí = provincií na území dnešního Holandska a Belgie, ale i zčásti Lucembursko Každá provincie měla své vlastní zřízení, ústřední správa sídlila v Bruselu a v jejím čele stál generální místodržitel.
- Některé provincie: Flandry, Barbantsko, Holland, Utrecht – měl určitou samosprávu, ale byl pod nadvládou Španělska čili vládli zde Habsburkové, kteří jej získali sňatkovou politikou (jeden z Habsburků se oženil s burgundskou princeznou a tím vyženil Nizozemí, které do té doby patřilo Burgundům). Poté, co se panovnický rod rozdělil na 2 větve (rakouskou a španělskou), připadlo Nizozemí větvi španělské. Roku 1555 Karel V. předal Nizozemí španělské části habsburského rodu, i když bylo formálně součástí Svaté říše římské = odpor vůči Španělům.
Rozdíly mezi provinciemi:
a) jih a střed → Flandry, Brabantsko, přístav Flandry, obyvatelstvo valonské (francouzské), katolíci
b) sever → Holland, Zéland, Utrecht, tendence ke kapitalismus, obyvatelstvo holandské, kalvínství
- Nizozemci byli vyspělý nápad, žili ve vyspělé oblasti a hospodářsky to byly vyspělé oblasti – vlna, lodě = bohatnutí. Nejbohatší město byly Antverpy (přístav), jižní oblastí byly bohaté Flandry, bylo zde postaveno hodně manufaktur (manufaktury na výrobu suken, krajek, střelných zbraní, anglická vlna, len z Lužice a Slezska), tolerantní oblast, ale to se nelíbilo Španělsku. Nizozemí vzestup – bohatlo ze zprostředkovatelského obchodu (zboží z Portugalska a Španělska do Antverp a odtud do celé Evropy) = ovládnutí obchodu na severu a západě Evropy, obchodovali s Anglií i Francií. Zisky z obchodu byly investovány do dalšího hospodářského vývoje.
- Poté, co Španělé obsadili Jižní Ameriku, zde začalo proudit nesmírné bohatství, ale Španělé toho nebyli schopni využít zato Nizozemci byli zruční řemeslníci, a tak Španělům za zlato prodávali své výrobky
- Problémy ve Španělsku: rozmařilý život, nákladná armáda, vyhnali Araby i Židy (čili ekonomickou činnou část obyvatelstva), Španělsko se začalo vyklidňovat, bylo zaostalé, zemědělské = chtějí Nizozemí přeměnit na bezmocnou závislou kolonii.
- Zástupcem španělského krále = generální místodržitel (1559 – 1567 Markéta Parmská, nemanželská dcera Karla V.)
- Když ve Španělsku začal panovat FILIP II. → jeho manželka byla Marie, byl bigotní katolík, chtěl vytvořit světovou katolickou monarchii, zhoršení situace v Holandsku
-V polovině 16. století se do Nizozemí začíná šířit kalvinismus → Filip jako katolík toto nemínil trpět a chtěl kalvinismus jednou provždy vymítit
Nizozemcům vadila habsburská nadvláda ze 3 hlavních důvodů:
1. politický – prosazování absolutistického způsobu vlády na úkor politických svobod, omezoval pravomoc samosprávných orgánů
2. ekonomický – vysoké berní zatížení a omezování obchodní svobody, byly na ně uvalovány velké daně (alcabala) → za ně Španělé žili nákladným životem na královském dovře a vydržovali si velkou armádu, s kterou stále bojovali),
3. náboženský – začal zavádět proces rekatolizace a zakazoval kalvinismus, tvrdě začal pronásledovat stoupence reformace
- Nizozemci si to nějakou dobu nechali líbit, Vytvořila se stavovská opozice – mírný odboj (stížnosti a žádosti králi, vyjednávání), což však nebylo moc platné a tak roku 1566 vypuklo velké povstání proti Španělům, které mělo především náboženský ráz, prováděli i obrazoborectví
- Filip vysílá do Nizozemí svého místodržícího nesmírně krutého vévodu z ALBY (ten měl na pomoc desetitisícovou armádu), vévoda nastolil hrůzovládu, která trvala 6 let → pod jeho vedením probíhají strašné masakry kalvinistů, zvýšení daní, konfiskace, teror, popraveno 100 000 lidí (Španělé vyvraždili obyvatelstvo Antverp, Rotterdamu )→ vůdci povstání hrabě EGMONT a admirál HOORN byli popraveni a jejich rodiny utrápili hladem
- Třetímu vůdci VILÉMU ORANDŽSKÉMU se podařilo uprchnout do Anglie
- V Nizozemí začala řídit inkvizice (byla založena ve Španělsku) → úřad, jež měl potírat kacíře → ti pak byli i najednou (tisíce) zpravidla upalování → tehdy se zdálo, že povstání bude potlačeno
- Povstalci však utekli do zemí, které neměly Španělsko v lásce, byla do Francie, ale hlavně Anglie → která povstalce vyzbrojila (zachránila revoluci, dali jim přístavy, lodě, peníze a zbraně,…)
- Španělé tyto povstalce označovali hanlivě jako žebráky = gézové (většinou to byli námořní gézové, jež měli podporu Anglie, v horách však byly menší skupiny lesních gézů) → mezi nimi působil legendární lidový hrdina TILL ULENSPIEGEL, povstalci toto hanlivé označení přijali za své. Mořští gézové měli základy ve francouzských a hlavně anglických přístavech
- Ke gézům se připojili radikální příslušníci drobné šlechty a v roce 1569 se postavil do jejich čela sám Vilém Oranžský
- Roku 1572 se gézové v čele s Vilémem vylodili v Nizozemí (přístav BRIELLE) a tím začala nová fáze revoluce
- Celonárodnostní povstání proti Španělům.
Charakter povstání:
a) národností = proti Španělům
b) sociální = za účelem odstranění nerovností chudých bohatých
- Gézové napadali španělské lodě, které přiváželi zboží z kolonií – ztráty pro Španělsko
- Povstání a hrdinná obrana dalších měst proti přesile, například Haarlem, Leden. Obránci byli zásobování z moře gézy, taktika ochranných mořských hrází – záplavy, útočníci utonuli nebo se stáhli. Proti této lidové, národní válce nezmohl nic ani vévoda z Alby, a proto požádal o propuštění. Třídní základna revoluce si zajistila buržoazie, která válku financovala. Revolučním vojskům se však podařilo vypudit španělskou armádu pouze ze severních provincií.
- Válčilo se dlouho → nakonec to dopadlo kompromisem → dochází k roztržení provincie Nizozemí :
1) jižní část - Belgie země katolíků uzavřela 6.1.1579 mír s katolíky a zůstala tak v područí Habsburků → vytvořili tzv. ARRASKOU UNII
2) severní část země (Holandsko), kde bylo více hugenotů se odtrhla a vyhlásila 23.1. tzv. UTRECHTSKOU UNII (podle města Utrecht; Utrecht, Zéland, Holand) → gézové a hugenoti se domluvili, že to dotáhnou do vítězného konce a tak vyhlásili nový stát- Spojené nizozemské provincie – stavovská republika – do čela Vilém Oranžský, byl však zabit vrahem, kterého poslal Filip II.
-Po Vilému nastoupil jeho syn MOŘIC
-Spojené provincie se staly prototypem zcela nového typu státu (lepší než italské státy), kde jsou si všichni rovni, měšťanstvo se prosadilo a privilegia šlechty se odbourala → je považováno za 1. moderní kapitalistický stát → všichni zde mají šanci stát se bohatým bez ohledu na původ, sociální postavení → díky tomu, že se každý může uplatnit, se stát velmi rychle rozvíjel a bohatne
- Přestože je to poměrně malý stát, stává se vedle Anglie námořní velmocí a zakládá si své kolonie v Indonésii
Roku 1602 vznikla nizozemský Východoindická společnost, jejímž prostřednictvím dobývali Holanďané postupně pozice, které dosud drželi Portugalci.
- Jelikož je zde náboženský svoboda, emigrovali zde protestanti z celé Evropy (př. J.A. Komenský), ale i Židé věnující se obchodu (sen každého protestanta žít zde)
- V 17. století se stává jeden z nejrozvinutějších států Evropy
- Kolonizovali dokonce Ameriku → Nový Amsterdam (pak ho získala Anglie → New York)
- Přestože později Nizozemí a Anglie vystupovali jako nepřátelé, nakonec se Nizozemci dostali na anglický trůn
- Roku 1609 došlo k příměří mezi Nizozemím a Španělskem. Mír vydržel 12 let, definitivní uznání nezávislosti až roku 1648 v souvislosti s výsledky 30leté války.

Žádné komentáře:

Okomentovat