Loading

14.4. České národní obrození

- Je to proces, při němž došlo k zastavení postupného jazykového úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka a v návaznosti na to, k znovuobjevení národní kultury, byla opět vytvořena takřka neexistující česká literatura, věda,. Novinářství a divadlo.
Předpoklady:
a) reaguje na období jakoby úpadku
b) některé reformy Marie Terezie a Josefa II. → povinná školní docházka znamenala vyšší vzdělanost
c) vliv osvícenských myšlenek a myšlenek VFR
d) vědomí slavné minulosti, příslušnost k Slovanům
e) myšlenky filosofa Herdra → přesvědčení o podílu každého národa na vývoji lidstva
f) společenský vývoj (rozpad feudalismus, společenské a ekonomické proměny
g) vznik české inteligence („prostá selská inteligence“) → soucítí s venkovany
h) průmyslová revoluce a rozvoj českého kapitalismu

1. etapa = OBRANNÁ, 80. léta 18.století – 1805, osvícenství
- Úkolem je zachránit český jazyk, vytvořit podmínky pro jeho rozvoj, zvýšený zájem o českou kulturu a dějiny.Položeny základy české vědy – založena Královská česká společnost nauk v Praze. Odsuzují se barokní puristé a navazuje se na jazyk doby veleslavínské, ten se stává vzorem.
a) vědci a jazykovědci:
GELASIUS DOBNER → zakladatel novodobé české historiografie
FRANTIŠEK MARTIN PELCL → český osvícenský historik, „Nová kronika česká“
JOSEF DOBROVSKÝ → „modrý abbé“, nej.osobnost 1. fáze, jazykovědec, slavista, položil základy novočeskému spisovnému jazyku ač nevěřil v jeho vzkříšení. „Zevrubná mluvnice jazyka českého“, „Německo-český slovník“, „Dějiny českého jazyka a literatury“
b) česká poezie:
VÁCLAV THÁM → almanach „Básně v řeči vázané“
ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER → almanach „Sebrání básní a zpěvů“
ŠEBASTIÁN HNĚVKOVSKÝ
c) novinářství
VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS → založil novinářství a knihkupectví česká expedice

2. etapa = OFENZIVNÍ, 1805-1830, preromantismus
- Rozvoj básnictví, odborného jazyka, beletrie.Snaží se věnovat literatuře vyššího stylu, ohlasové poezii, inspirace v lidové poezii, zavádění časomíry.Formuje se národně kulturní program. 1. vědecký časopis Krok, založena Jednota pro povzbuzení průmyslu, časopis Květy (j. K. Tyl)
a) jazykověda
JOSEF JUNGMANN – nej.2. fáze, jazykovědec, překladatel, věřil v budoucnost češtiny, „Slovník česko-německý“, „Slovesnost“, „Dvě stati o jazyku českém“
b) terminologie
- Základy nové české terminologie položeny roku 1820 vydáním vědeckého pojednání: Josef Jungmann (literární věda a estetika), J.V. Sedláček (matematika+fyzika), bratři Prestové (botanika, zoologie, chemie), J.E. Purkyně.
c) počátky divadla
- V té době jen německé divadlo, roku 1771 první soudobá česká hra „Kníže Honzík“ v divadle v Kotcích, 1786 první česká divadelní scéna Bouda, česky se hrálo také v divadle u Hybnerů a v Nosticově divadle (Stavovském). Divadlo se stává prostředkem pro šíření vlasteneckých myšlenek.
- Hrály se adaptace cizích her, frašek, komedií, výjimečně hry Schillera, Shakespeara v nepříliš kvalitním překladu.
Autoři: VÁCLAV THÁM, PROKOP ŠEDIVÝ, JAN NEPOMUK ŠTĚPÁNEK, MATĚJ KOPECKÝ, VÁCLAV KLIMENT KLICPERA – „Divotvorný klobouk“, „Rohovín čtverrohý“
d) poezie
- Zájem o lidovou píseň a hrdinskou epiku.
- „Královehradecký a Zelenohorský rukopis“ → podvrhy, autoři asui VÁCLAV HANKA, JOSEF LINDA
JÁN KOLLÁR → slovenský básník, „Slávy dcera“
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ → „Ohlas písní ruských a českých“
e) dějepisectví
FRANTIŠEK PALACKÝ → z Hodslavic, austroslavismus,“Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě“
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK → Slovák, Slovanské starožitnosti“

3. etapa = VRCHOLNÁ, závěrečná, 1830-1848, romantismus
Cíl: Získat pro národní hnutí nejen venkovský lid, ale i skupinu středních vrstev (řemeslníci, úředníci).Přechod od jazykových a kulturních cílů k cílům politickým. V politice 2 směry: liberální, apikální demokratéRoku 1831 založena Matice česká → vydávání českých vědeckých a kulturních děl.
a) divadlo
JOSEF KAJETÁN TYL → Strakonický dudák, Fidlovačka
KAREL JAROMÍR ERBEN → sběratel, vydavatel, „Kytice“
b) žurnalistika : KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ
c) český romantismus: KAREL HYNEK MÁCHA
d) počátky realismu: BOŽENA NĚMCOVÁ

Sociální struktura předbřeznové společnosti:
1. šlechta, rody: Schwarzenbergové, Kinští, Lobkowicové, Liechtensteinové, Dietrichsteinové
2. městská honorace → duchovní, úředníci, důstojníci, lékaři → rychle se poněmčovali
3. obchodníci, podnikatelé, vlastníci domů, živnostníci
4. nemajetní př. chudina
5. venkov → sedláci, chalupníci, domkaři, bezzemci

Žádné komentáře:

Okomentovat