RAKOUSKO A ČESKÉ ZEMĚ
-Habsburská monarchie byl mnohonárodnostní stát (17 milionů Slovanů, 5 milionů Italů a Rumunů, 8 milionů Němců, 5 milionů Maďarů, dále Romové a Židé) = převaha Slovanů (Češi, Poláci, Slováci, Srbové, Chorvati, Slovinci, Ukrajinci), ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s Habsburky
cíle národnostního hnutí: proti habsburskému absolutistickému režimu, za liberální požadavky a politickou rovnoprávnost ovládaných národů
-rakouský císař zneužíval vzájemných národnostních rozporů, bojů mezi národy, monarchie, podněcoval je, ač předstíral nestrannost → upevňoval tak moc a odvracel útok od sebe, národy bojovaly proti sobě, místo aby se spojily proti Habsburkům, proti poněmčování a pomaďaršťování hledali Češi, Slováci a Chorvati ochranu u císaře, a proto ho podporovali (to byla pro vídeňský dvůr posila proti maďarské revoluci)
-zájem českých liberálních politiků udržet Rakousko, ale jako federativní stát (politické a hospodářské důvody)
-zostření cenzury, policejní tažená proti univerzitám (obava vlády z růstu vzdělanců → slova policejního ministra: „Národ je od okamžiku, kdy se začne vzdělávat, v prvním stádiu revoluce)
-v březnu 1848 vypukla revoluce ve Vídni, kde se dostaly myšlenky z Francie
-letáky stoupenců revolučního demokratického proudu v měšťanstvu a inteligenci (př. Frič) → výzvy osvobodit se od útlaku vídeňské vlády, požadavky vydobýt si ústavu
-výbuch byl tak silný, císař tomu chtěl zabránit, a tak musel ustoupit METTERNICH a SEDLNICKÝ (šéf tajné policie ta Metternicha)
-toho chtěli využít Češi → v Praze byl založen tajný spolek REPEAL (podle spolku v Irsku, kdy Irové se chtěli osvobodit od Angličanů) → tvořili ho hlavně studenti
-revoluci také nahrálo to, že roku 1847 byla neúroda
-dne 11.3. 1848 svolali čeští vlastenci vedení Repealem schůzi pražských občanů do SVATOVÁCLAVSKÝCH LÁZNÍ (budova byla ve Václavské ulici blízko Karlova náměstí), zde vznikl výbor vlastenců, kteří se přejmenovali na NÁRODNÍ VÝBOR (původně Svatováclavský výbor) a císaři FERDINANDOVI V. byla poslána petice, která obsahovala požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách a úřadech), větší autonomii (vytvoření samosprávných celků z Čech, Moravy s Slezska), český sněm, občanská práva → s touto peticí se vypravila delegace do Vídně
-císař však odpověděl vyhýbavě, a tak přitlačili a napsali tvrdší petici → Ferdinand (byl celkem lehce zmanipulovatelný) tedy vydal dne 8.4. 1848 tzv. KABINETNÍ LIST a autonomii Čechům přislíbil, český sněm že bude mít váhu, čeština se zrovnoprávní s němčinou
-v Německu v té době zasedal FRANKFURTSKÝ SNĚM → tento parlament napsal dopis vůdci českých vlastencům FRANTIŠKU PALACKÉMU, aby se čeští vlastenci zúčastnili zasedání, a aby se české země staly součástí německé říše, aby „odešly“ z Rakouska
-František napsal „Psaní do Frankfurtu“, kde zdvořile návrh Němců odmítá, tím však proti sobě rozeštval Němce v Čechách, kteří se zasedání zúčastnili a s návrhem Německa souhlasili (tzv. Konstituční spolek) → tady jsou kořeny nenávisti mezi Čechy a Němci
-proč František nechtěl samostatný český stát → věděl, že kdyby se Rakousko rozpadlo, malé národy by byly slabé a neubránily se Němcům a Rusům, kteří by je obsadili
-Palacký tehdy vytvořil koncepci AUSTROSLAVISMUS → spojení Rakouska a slovanství → chtěl z Rakouska vytvořit konstituční monarchii s ústavou, federace národů, kde si budou všichni rovni, věřil tedy v budoucnost českého národa v rámci Rakouska
Palacký dokonce píše: „Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho v našem zájmu vytvořit“ → Rakousko jako silný stát bránilo před Turky, obchodní styky (zemědělství z Maďarska, železo ze Štýrska)ú, Habsburkové však byli pyšní
-po vzniku R-.U však řekl: „Byli jsme i před Rakouskem, budeme i po něm!“
-roku 1848 se politici v Čechách rozdělili do 2 skupin:
1) liberálové → v čele Palacký, dále K.H. Borovský (noviny), zastávali austroslavismus
2) radikálové → (radikální demokraté) Václav Frič, karel Sabina, chtěli samostatnost, založili politický spolek Lípa slovanská
-ve dnech 2.-12. 6 . 1848 svolal Palacký slovanský sjezd na Střelnickém ostrově → sjezd byl chápán jako protiváha Frankfurtského sněmu → sjeli se zde téměř všichni Slované habsburské monarchie → shodli se většinou na austroslavismu, ale byly tady také rozpory mezi jednotlivými Slovany (Poláci chtěli austroslavismus a báli se Rusů, Srbové + Chorvati chtěli samostatný stát)
-12.6. 1848 na svatodušní pondělí se konala na Václaváku sbratřovací mše = společný manifest za svobodu → během níž údajně rakouská posádka vyprovokovala ozbrojený boj s radikálními demokraty → vypuklo pražské povstání → lid vykřikoval posměšná hesla na vedoucího posádky ALFRÉDA WINDISCHGRÄTZE, vyrostl barikády
-během bouří byla omylem zastřelena paní Eleonora W., když se ze salónku vyklonila z okna
A.W: vdechal umístit na Petřín dělostřelectvo a začal Prahu bombardovat, Pražané neměli šanci
-nepokoje trvající 5 dnů byly tvrdě potlačeny, vyžádaly si několik desítek mrtvých a mnoho zničených domů
-slovanský sjezd byl rozehnán, čeští vlastenci rozprášeni, zdálo se, že je konec
-tato situace se musela nějak řešit, a tak se v červenci 1848 sešla ve Vídni říšská rada (poslanci, sněm)
-9.9. 1848 bylo zrušeno poddanství (odsouhlasili to) a také robota, za náhradu (za tu robotu) se museli vyplatit → pozitivní pro lidi, taktéž občanské zrovnoprávnění Židů
-v říjnu 1848 vídenští radikálové spustili novou fázi revoluce → nepokoje, chaos → císař utekl, odstěhoval se do Olomouce
-poslanci z Vídně odešli do Kroměříže a od listopadu 1848- březen 1849 v Kroměříži vytvořili náčrt velice moderní ústavy → demokratická podle amerického a francouzského vzoru
-v prosinci 1848 donucen odstoupit Ferdinand V. a na jeho místo nastoupil 18 letý FRANTIŠEK JOSEF I. → velmi tvrdý, konzervativní, chtěl navrátit staré pořádky a na pomoc měl FELIXE SCHWANZERBERGA, který mu pomáhal drtit a potlačovat revoluci
-císař vypracoval „oktrojovanou ústavu“ (1849) → ústava nařízená, vnutil ji národu, nebyla tak dokonalá, nedemokratická, špatná → a dokonce ani ona nevstoupila v platnost, vládl bez ústavy, nechal kroměřížský sněm rozpustit
-v květnu 1848 připravovali v Praze čeští vlastenci „májové povstání“ → nad Prahou byl však vyhlášen výjimečný stav, Frič a Sabina byli zavřeni, povstání bylo potlačeno
DĚDICTVÍ REVOLUCE→ revoluce v Rakousku vojensky pokořena, monarchie se nestala konstituční monarchií, bylo odstraněno poddanství, robota, vrchnosti ztratily výsady, zaveden systém státní správy, rovnost občanů před zákonem, zrušení cechů, nastolena svobodná hospodářská politika.
UHRY
-revoluce v Uhrách byla nejkrvavější, trvala v letech 1848-49
-do čela se postavil LÁJOŠ KOSZUT → vyhlásil nezávislost Uher a sesadil Habsburky z trůnu, 15.3. Koszut předložil Vídni požadavky
-byla sestavena nová vláda v Maďarsku tzv. BATTHYANYHO UHERSKÁ VLÁDA (A Batthyány-kormány) → Batthyáni, Koszut, Esterázy, Széchenyi
-jedním z důvodů, proč revoluce neuspěla a chybou Maďarů bylo to, že byli tvrdými pány → neuznávali jinou národnost než Maďarskou (chudáci Slováci)
-toho využili Habsburkové a poslali proti Maďarům vojsko → pod rakouskou armádou bojovali Slováci a Chorvati → v čele Chorvatů stál BÁN (hrabě) JELAČIČ
-Maďaři by možná odolali, ale císař Fr. Josef požádal o pomoc ruského cara Mikuláše I. → z východu do Uher vpadla ruská armáda (přesila a střetli se v srpnu 1849 s Maďary u VILÁGOŠ (= synonymum pro porážku) → drtivá porážka Maďarů, Lájoš utekl, Habsburkové vyhráli a v Uhrách vládli dál
-padl zde významný romanistický básník Sändor Pëtofi
SLOVENSKO
-v čele L´UDOVÍT ŠTÚR, zpočátku snaha o spolčený postup s Maďary, ale po odmítnutí slovenských požadavků → proti maďarské revoluci
-živelné bouře na Slovensku na jaře 1848 → požadavky národní svobody a řešení rolnické otázky (vlastnictví půdy)
-slovenský národní a politický program = ŽIADOSTI SLOVENSKÉHO NÁRODA, 10.5. 1848 v Liptovském Mikuláši → adresovány panovníkovi, uherskému sněmu a vládě → rovnoprávnost, zastoupení v uherském sněmu, slovenčina jako národní řeč na Slovensku a vyučovací jazyk, vlastní národní vlajka, demokratické požadavky: hlasovací právo
-národní hnutí vedeno: L´. Štúrem, Michal Miloslav Hodža, Josef Miloslav Hurban
-Slováci na Slovanském sjezdu → názory bližší českých radikálům
-s podporou Čechů, Chorvatů a Srbů tzv. výpravy dobrovolníků proti Uhrům a maďarské revoluci
-19.9. 1848 v Myjavě vyhlášena nezávislost Slováků
-po porážce Maďarské revoluce však požadavky Slováků nesplněny (jen drobný ústupek → povolení slovenčiny na nižších školách)
-1863 Matice slovenská → celonárodní instituce vzdělávací a kulturní, 3 gymnázia
-Jún 1861 v Turčianském sv. Martine → Memorandum národa slovenského → požadavky jazykové, územní samosprávy, slovenčina do škol a úřadů, autoři: Štefan Marko Daxner, Ján Francisci
Žádné komentáře:
Okomentovat