Loading

16.2. Specifika 1. světové války

Charakter 1. S.:
- Poprvé jde o válku světovou, bojiště byla i mimo Evropu, a to v Asii (Turecko X Rusko), v Africe (boje o německé kolonie mezi Angličany a Němci), do války vstupuje i Japonsko (na straně Dohody, proti Němcům), roku 1917 se do války připadly také USA, ke konci války i jihoamerické státy proti Německu (spíše symbolicky)
- Bojuje se novou válečnou taktikou („strojové zabíjení“), strategií
- Šlo o dobyvačnou válku o znovurozdělení světa

- Na začátku války se zúčastnilo pouze 6 států s cílem uspořádat staré spory (válka charakteru 19. století = krátká, útočná). Během krátké doby plány na tzv. BLITZKRIEG (blesková válka) ztroskotaly a válka dostala nový charakter = SITZKRIEG (zákopová válka). Na obou stranách byla válka zákopová = poziční, fronta se moc neposouvala. Vznikly několikasetkilometrové fronty, nepřátelé byli odděleni často jen několika málo sty metry. Cílem bylo zničit zákop protivníka. Tato forma války však nebyla příliš účinná. Každá ofenzíva byla rozstřílená. Účastnila se jí pěchota a dělostřelectvo. Nakonec válka získává přídomky totální (do války nasazeno všechno obyvatelstvo) a světová (nakonec se jí zúčastnilo 34 zemí, důležitou roli hrála diplomacie).
- Do války bylo povoláno asi 70 milionů mužů, z toho 10 milionů zahynulo (nejvíce Rusů a Němců) a 20 milionů se vrátilo s trvalými následky (paradoxem je, že během tzv. španělské epidemie chřipky po válce zemřelo ještě více lidí).
- Důležitou roli hrála státní propaganda (dát vojákům cíl, proč padnout ve válce) = psychologická válka.

Nové zbraně v 1.SV.:
- Díky 2. průmyslové revoluci → nové moderní, ničivé zbraně, jak biologické, tak chemické
-kulomet → zákopová válka
-minomety, plamenomety, samopaly
-bojové plyny (německý průmysl) → poprvé nasazen plyn u belgického města YPRY (yperit a chlor = 1. bojové plyny), ve 2. světové válce už ne, plynové masky i pro koně
-minomety, plamenomety
-Angličané užili pevní tanky (5-6 km/h, „velké obludy“, měly kulomety, dokázaly vystrašit, zničit ostnatý drát, ale jinak nebyly příliš účinné)
-Němci využívali ponorky → vyhlásili ponorkovou válku, např. ponorka U-BOOT
-účinnější dělostřelectvo → Němci odstřelovali Paříž na vzdálenost 120 km, dělo Tlustá Berta
-lepší granáty, šrapnely
-letectvo → prve průzkumné (zjišťování polohy), později vznikly bombardéry, bitevní letouny a dvojplošníky (bomby a kulomety se převážely v kabině letadla → pro pilota pak jistá smrt,, život pilota trval pouze několik měsíců

Proti válce byly potlačované a nerovnoprávné národy (Češi, Slováci, Jihoslované v R-U, Poláci v Rusku), katolická církev v Itálii, ruští bolševici a bulharští socialisté

Neutralitu si zachovaly Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemí, Španělsko, Švýcarsko, Albánie, zprvu USA

Jednotlivé cíle účastníků války:
a) Německo → nejagresivnější, snaha o nové dělení světa, Mitteleuropa = německá Střední Evropa, Drank nach Osten, chtělo se hospodářsky vyrovnat Francii a Anglii
b) R-U → expanze na Balkán, chtělo si vyléčit národnostní spory, Mým národům
c) Francie → navrácení Alsaska+Lotrinska, obrana proti německé agresi, zachování kolonií, zisky v Sársku
d) Srbsko → plán balkánské slovanské federace, obhájit nezávislost
e) Rusko → požadavky na Halič, Slezsko, Balkán, vytlačit Německo a R-U z ukrajinských a polských území
f) Británie → udržet kolonie, vyřadit Německo ze světového obchodu, zastavit jeho pronikání na Blízký a Střední východ, obsadit (s Francií a Japonskem) jeho kolonie
g) Japonsko → útok na německé državy v Číně
h) Turecko → obavy z Ruska, chtělo Baku+Ázerbájdžán (kvůli ropy)
i) USA → ochrana demokracie ve světě, mírové uspořádání v Evropě a ve světě, 14 bodů mírového programu poválečného uspořádání, prezident THOMAS WOODROW WILSON

Žádné komentáře:

Okomentovat