Loading

2.6. Charakteristika Periklova Řecka, o co v něm Řekové usilovali?

ZLATÝ VĚK ATHÉN
- Po vítězství u Plataje se řecké obce rozhodly, že i nadále zůstanou ve spojenectví
- Pod vedením Athén byl v roce 478 př.Kr. vytvořen Délský námořní spolek řeckých obcí → jeho cílem bylo pokračovat ve válce proti perské říši a zajistit svobodu maloasijským Řekům
- Členové spolku proto budovali silné válečné loďstvo (lodě dodávaly Athény a několik dalších řeckých států, menší obce neměly dost prostředků na stavbu lodí, a proto přispívaly pravidelnými poplatky do společné pokladny, která byla umístěna v Apollónově svatyni na ostrově Délos, pokladníky spolku byli athénští občané)
- V Athénách v té době získal významné postavení KIMÓN (syn Mithriada), měl úspěchy ve vedení proti Peršanům a také se snažil udržovat dobré styky se Spartou
- Ve Spartě propuklo v 60. letech 5.století povstání hejkotů → Kimón tedy vytáhl na pomoc, Sparťané však měli obavy z přítomnosti Athénského vojska v Messénii, a proto museli Athéňané odejít, povstání bylo však potlačeno
- V nepřítomnosti Kimóna prosadil v Athénách jeho odpůrce EFIALTÉS demokratickou reformu státní ústavy
- Kimón byl po návratu z Messénie roku 461 př.Kr. odsouzen ostrakismem, avšak téhož roku byl Efialtés zavražděn → v jeho politice tak pokračoval PERIKLES
- Athéňané si ponechali vedení ve vojsku → chtěli osvobodit obce z maloasijské říše (aby se mohli plavit po Egejském moři a dále obchodovat)
- Postupně se jim podařilo vytlačit Peršany z Egejského moře a přinutit je, aby uznali nezávislost řeckých obcí v Malé Asii - 449 př.Kr.
- Pod záminkou nebezpečí perského útoku přenesli Athéňané již roku 454 př.Kr. pokladnu námořního spolku do Athén a po vítězství nad Peršany nebyli ochotni spolek rozpustit
- Růst moci Athén sledovali nevraživě některé členské obce Peloponéského spolku př. Korinťané těžce nesli rozmach athénského námořního spolku, který ohrožoval jejich zájmy, rozpory vedly k válce, na straně Korintu zasáhla i Sparta
- Jakýkoli odpor členských obcí Athéňané nemilosrdně potlačovali, k upevnění své moci zakládali zejména na území odbojných či málo spolehlivých členů spolku osady athénských občanů → současně tak zajišťovali obživu nemajetným občanům, kteří dostávali úděly půdy zabavené spojencům a měli chránit zájmy Athén
- Námořní spolek se postupně proměnil v athénskou říši → roku 446 př.Kr. bylo příměří mezi Athénami a Spartou a jejími spojenci nahrazeno mírovou smlouvou (Sparťané uznali athénskou nadvládu v námořním spolku a Athéňané se vzdali území získaných na úkor členů peloponéského spolku)
- Nadále plynou výhody a peníze ze Sparty- „Athény mají právo na peníze, protože se používají její vojáci a peníze“

PERIKLOVO ŘECKO
- Vrchol řecké demokracie → vzor pro dnešní demokracii, ženy však byly z tohoto demokratického světa vyloučeny
- V této době vládl státník PERIKLES (byl stratég, což je nejvyšší možná funkce po archóntovi), byl 15x zvolen za sebou → toto období se nazývá „zlatým věkem Athén“ a končí po Peloponéské válce
- Odobí od 443-429 je mírová doba a projevuje se rozvojem kultury, Řekové neválčili
- V této době byly Athény neobyčejně bohaté → obchodovaly se vzdálenými oblastmi, také se zde rozvíjela řemesla
- Bohatí občané metoikové (plnoprávní, byli svobodní, ale neměli politickou moc) = byli to cizinci, přistěhovalci z řeckých kolonií, osadníci → museli přispívat na veřejné účely (např. stavba)
- Hospodářskému rozvoji přispěli i otroci (1/3 všech obyvatel), většinou nebyli řeckého původu, pracovali převážně v řemeslné výrobě a v domácnostech, v menší míře v zemědělství, nejvíce otroků bylo zaměstnáno v dolech na stříbro v jižní Attice
- Bohatství bylo využito ke zvelebení msta, např. byl vybudován vodovod, opevněn přístav Pireus a byl spojen s Athénami Dlouhou zdí
- Athény byly obehnány hradbami, které zajišťovaly obranu (kvůli špatné zkušenosti s řecko-perských válek)
- Chrámy, které byly zničeny Peršany, byly obnoveny

- Na pahorku Akropoli byly postaveny 2 nádherné chrámy:
a) bohyni Palas Athéně chrám PARTHENON: Propylaje vstupní brána do Parthenonu z ebenového dřeva vykládána drahokamy (trůn ze slonoviny, šat ze zlata)
b) bohyni Níké Crechteion, známý svými karyatidami (ženské sloupy)
- Na stavbách se podílel slavný sochař FEIDIAS - sochař a stavitel, postavil sochu Dia v Olympii (13 m), socha Palas Athény (konstrukce že dřeva a zbytek ze zlata a slonoviny)
- Athény se stávají centrem vědy, kultury a vzdělanosti, působí zde:
- dramatici: Sofokles, Aischylos,…
- filosofové: Sokrates, Platon, Aristoteles
- lékař: Hippokratos
- dějepisectví: Hérodotos (otec dějepisu), Thúkididés
skvělý sochař MYRÓN - socha Diskobola
- POLYKLEITOS - sochy olympijských vítězů
- malíř POLYGNATOS - vymaloval sloupořadí = stoa poakié s výjevy z řecko-perských válek, byla zde pak založena stoická škola


- Cílem Perikla byla co největší demokracie → v této době dosáhla demokracie svého vrcholu (každý nad 20 mohl volit)
- Periklés navázal na reformy a roku 462 př. Kr. vydal reformu politického života → umožňovala přístup k úřadům i méně majetným občanům, ti mají přístup k společenskému životu, dále že úředníci byli losováni (s výjimkou finančních a vojenských poslů), kritizoval toto Sokrates a ti, co zasedali v politických soudech dostávali peníze = diety
- Perikles řekl: „Každý nechť rozhoduje a účastní se veřejného života. V takovém prostředí se prosadí individualita a tvořivost člověka. Člověk ať je vychováván v duchu arété = ctnost, statečnost, pravdivost, zbožnost, uměřenost a krása.“ Nadčasová platnost.
- Perikles obhajuje athénskou demokracii - jsme příkladem jiným, podle zákonů má každý stejná práva. I my jsme produktem Periklova Řecka. Člověk se má stydět jen sám před sebou.

PELOPONÉSKÁ VÁLKA - VÁLKA MEZI BRATRY 431-405 př.Kr.
- Jako Peloponéskou válku označujeme dlouholeté války mezi Spartou a jejími spojenci (tzv. Peloponéský spolek) a Athénskou říši (Délský spolek)
- Vítězství nad Peršany přineslo Athénám velký rozvoj: silné loďstvo usnadňovalo rozsáhlý obchod a ten zase podporoval rozkvět zemědělství a řemesel → z athénské iniciativy byl vytvořen námořní spolek a Athény se staly jeho vůdcem
- S úspěchy Athén, ale rostla i pýcha Athéňanů: z vlastních spojenců si udělali poddané a z jejich daní financovali svoji demokracii, kulturu a stavby
- Mocenský vzestup Athén s obavami sledoval její věčný soupeř Sparta, kde se ani po perských válkách nic nezměnilo, neprosazovala se řemesla ani obchod, zemědělství zůstávalo na nízké úrovni, prostý životní styl a celková chudoba státu, přesto však kolem sebe soustředila spojence a vytvořila spolu s nimi Peloponéský spolek
- Napětí mezi oběma soupeři rostlo, až propuklo v ozbrojené střetnutí → zprvu se zdálo, že se obě strany dohodnou a roku 445 př.Kr. byla dokonce uzavřena mírová smlouva, ta však byla porušena a válka se rozhořela naplno, bojovali v ní Řekové proti Řekům
- Tato válka byla pro Řecko velkým neštěstím, Řecko ji bylo zpustošeno a rozvráceno a to zejména po stránce morální, tolik krutosti nezažilo při žádné válce, válka znamenala smrt mnoha vynikajících lidí a všeobecnou zkázu, oslabené Řecko se pak stalo snadnou kořistí pro Makedonii
- ATHÉNY: výhoda v loďstvu, bohatší, hospodářsky lepší
- SPARTA: vycvičené vojsko

- Příčiny války:

a) hospodářské příčiny → za válek s Persií Athény ztratily černomořský a maloasijský obchod, začaly se tak orientovat na západ (Itálie), to však nelibě nesly Korint a Megera, které byly členy Peloponéského spolku pod vedením Sparty
b) politické příčiny → v Athénách demokracie, ve Spartě aristokracie
c) mocenské příčiny → Sparta se obává přílišného zesílení Athén a porušení mocenské rovnováhy

- Průběh války:
- Válka rozdělila převážnou část Řecka na 2 části.
- V prvním období konfliktu pronikalo pozemní vojsko peloponéského spolku pravidelně na území Attiky a pustošilo zemi, rolnické obyvatelstvo se uchýlilo pod ochranu Dlouhých zdí.
- V tíživých podmínkách propukl v Athénách mor, kterému podlehlo mnoho lidí i samotný Perikles, Athény tak byly značně oslabeny.
- Athéňané však měli převahu na moři (Sparta zase na souši), podařilost jim získat operační základnu na západním pobřeží Messénie, tedy na území spartského státu, boje byly vedeny i na severním pobřeží Egejského moře
- Roku 421 sjednal athénský vojevůdce NÍKIÁS se Sparťany mír (neměl dlouhého trvání), Níkiúv mír byl ve skutečnosti jen dočasným přerušením války
- V Athénách se dostali do popředí radikální politikové, jejich mluvčím se stal mladý ctižádostivý ALKIBIADÉS a v roce 415 byl jedním z velitelů athénského loďstva proti Syrakusám, tato athénská výprava na Sicílii skončila roku 413 katastrofální porážkou, zajatí vojáci museli pracovat v lomech a mnozí z nich byli prodáni do otroctví
- Athéňané znovu vybudovali loďstvo a čelili odbojným tendencím některých spojeneckých obcí, Alkibiadés byl jmenován velitelem s neomezenou pravomocí pro další vedení války
- Velitel spartského loďstva LYSANDROS navázal kontakt s Kýrem, mladším synem perského krále Dáreis II., Peršané se totiž obávali nového vzestupu Athén v oblasti Egejského moře a poskytli Sparťanům finanční prostředky pro další vedení války
- Ke konci války dokázali Sparťané vybudovat loďstvo, kteří pod vedením Lysandra porazilo silné loďstvo Athén v námořní bitvě nedaleko Efesu (Athéňané činili Alkibiada odpovědným za tento neúspěch a zbavili ho vedení)
- Rozhodující bitva byla svedena roku 405 u AIGOSPOTAMOI (Kozích hříček) v Helespontu (dnešní Dardanely) → Athéňané udrželi těkou porážku → vzdorovali pak ještě 9 měsíců obléhání spartského vojska a loďstva, nakonec však roku 404 kapitulovali a došlo k sepsání mírových smluv
- Vítězem v peloponéské válce se stala Sparta, athénský námořní spolek se rozpadl
- Athéňané museli vydat téměř všechny válečné a obchodní lodě, vzdát se svých výbojů a strhnout Dlouhé zdi i hradby kolem svého přístavu Pirea → ztratili tak možnost se bránit, byli nuceni uznat nadvládu Sparty, umožnit návrat všem politickým emigrantům a přijmout spartskou posádku (jednotku), která měla dohlížet na dodržování mírových podmínek
- Výsledek: Válka znamenala velké oslabení Řecka, kterého využil nejbližší soused a to Makedonie

THÉBY
- Sparta se po porážce Athén stala vedoucí silou v Řecku, ale i ji válka oslabila
- Toho využily Théby a roku 379 př.Kr. svrhli olichargickou vládu, vyhnali spartskou posádku a nastolili ve státě demokracii, brzy se k nim začaly připojovat okolní státy=> vznik třetího řeckého spolku – BOIÓTSKÁ LIGA
- Sparta byla tímto vývojem znepokojena a žádala Théby, aby Boiótskou ligu rozpustily, ty však žádaly rozpuštění Peloponéského spolku=> Sparta hodlá řešit spor zbraněmi
- Bitva u Leukter – Sparta X Théby ( v čele stál EPOMEINÓNDÁS, vojevůdce, ale také filozof, především však statečný a důmyslný muž) => nová thébská technika „kosý šik“ => zesílené levé křídlo,slabší střed a pravé křídlo=> zeslabené části měly pouze obranné úkoly, levé křídlo bylo vraženo do útoku=> nová taktika se osvědčila=> padlo na 4000 Sparťanů, mezi nimi i král=> byla to nejhorší porážka spartské armády v celých jejích dějinách
- EPAMEINÓNDÓS byl nejen velký vojevůdce, ale i velký člověk, své krajany (kteří měli být popraveni) propouštěl na svobodu=> chtěl, aby mohl toto kruté zvykové právo obejít a tak jim vymýšlel jména cizích obcí, odkud měli údajně pocházet
- Po porážce u Leukter se od Sparty začaly mnohé obce odpoutávat a zavádět demokratickou vládu=> Théby se ocitly na vrcholu své slávy a moci
- Boje pokračovaly dál=> v bitvě u arkadské Mantinele se na stranu Sparty přidaly i Athény=> EPAMEINÓNDÁS padl, ale bitva skončila nerozhodně=> byly vztyčeny na obou stranách vítězné sloupy
- Řecko už je oslabené desítkami let vzájemných válek a neschopné se sjednotit nemá už dost sil, aby odolalo nepříteli zvenčí

Žádné komentáře:

Okomentovat