Loading

6.1. Charakterizuj kolonizaci

V období vrcholného středověku došlo v českých zemích ke kolonizaci.
A) Vnější kolonizace
- Evropští panovníci si začali do svých zemí zvát vyspělé Němce a Francouze, aby zde uplatnili novoty a zvelebili hospodářství → Francouzi tak docházejí např. do Španělska, poslední Přemyslovci si do českých zemí zvali Němce (zvali se je i Poláci a Maďaři)

Tato německá kolonizace měla blohodárný účinek pro české země:
1) Němci zakládali nová města a vesnice ve výše položených místech (horské oblasti, pohraničí,…) př. Jablonec.
2) Němci měli vyspělejší řemeslo → zdokonalili řemeslnou výrobu → vzniká tak slavná jablonecká bižuterie, sklo,….
3) Uměli zakládat hlubinné šachty → stříbro, cín z hloubky až 20-30 m → díky Němcům se tak otevřely stříbrné doly v Jihlavě, Kutné Hoře → 1/3 celoevropské produkce se těžila v Čechách .
4) Italští mistři se podíleli na ražbě groše (německy gross = velký).
5) Přichází zde vyspěl gotická kultura → první gotické stavby, minesengři, rytířské turnaje, … poslední Přemyslovci začali pomalu mluvit německy, Václav II. skládal písně
→ proti tomu brojil např. Dalimil v Dalimilově kronice → Němci přinesli negativum = poněmčování a zastávají důležití správní funkce

B) Vnitřní kolonizace
- Rostoucí počet obyvatelstva zapříčinil, že se obyvatelstvo postupně začalo stěhovat z vyspělejších oblastí do oblastí méně vyspělých a zatím neobydlených. Nastalo tak osidlování kraje, tak jak ho známě dnes.
- Šlechtici podporovali tuto vnitřní kolonizace a zakládání nových vesnici, protože kolonizátoři se stávali nevolníky a šlechticům rostlo bohatství, mohli zvyšovat daně, na druhou stranu kolonizátorům dávali větší svobodu a práva:
a) rolníkům bude dána lhůta (např. prvních 5 let), kdy je šlechtici nechali nepokoji, zbaveni nevolnických povinností (nemuseli odvádět daně, pracovat pro pána) → podle toho jsou pak pojmenována dnešní města a vesnice př. Lhota, Lhotka, Lhůtka (založeny ve 13.-15.st.)
b) německé (emfyteutické) právo → předtím je šlechtici mohli vysávat jak chtěli, ale díky tomuto právu, je ukotveno kolik si šlechtic může žádat (nemůže chtít víc). Rolník je tak schopen vyprodukovat více, než pro vlastní potřebu a zbylé potraviny může prodat, zpeněžit → vzniká tak peněžní hospodářství, tíživá feudální renta přechází v peněžní → nevolníkům se ulehčilo a dochází tak k rozvoji obchodu.
- V českých zemích se daně odváděly zpravidla 2x ročně: na jaře (na den sv. Jiří) a na podzim (sv. Havel), kromě toho museli poddaní rolníci několik dní v roce robotovat.
- Negativním důsledkem kolonizace bylo kácení a ubývání lesů.

Vesnický život: Ve vesnici bylo 6-13 stavení (v těch největších až 50), domy byly roubené a skládaly se ze 3 místností, k domu patřila kůlna, chlév, stodola. Vesničané chodili prostě oblékaní, šaty si šili sami. Sňatek uzavírali velmi mladí a děti rodičům pomáhaly už od útlého dětství.

Žádné komentáře:

Okomentovat