Dynastie Přemyslovců byla první českou knížecí a královskou dynastií.
Před jejich nástupem roku 1197 → stav českého státu:
a) politicky:
-velice nestabilní, seniorát se neosvědčil, hrozily bratrovražedné bitvy o trůn
-slabostí českých panovníků zneužívali Němci → čeští panovníci byli „loutkami“ v rukou německých panovníků, vměšovali se do českých záležitostí, platil úzus → Čechy jsou lénem německé říše a podle toho jednali
-hrozilo, že se český stát rozpadne do 3 státních celků, že se Morava odtrhne od českého státu
b) ekonomická stránka:
-řemesla nepříliš rozvinutá, bylo tady pouze několik měst, hradů
-denár nebyl tím, čím býval (od Břetislava 150 let krize v mincovnictví)
-každý panovník, který nastoupil → stáhl všechny peníze v zemi a nechal je roztavit a razit nové, ty nové měly vždy ,menší obsah stříbra → devastace české měny, nebylo to dobré platidlo
c) kulturně:
-nic moc, zaostávali za západní Evropou (někde sice prvky románské kultury, ale jinak opravdu nic moc)
-poslední Přemyslovci byli vcelku schopnými panovníky
-každý posunul laťku významu dál → posilovali český stát
-skvost Zlatá bula sicilská → významně změnila vztah němců a Čechů, němci se nebudou vměšovat do českých záležitostí
-díky kurfiřtu možnost ovlivňovat děje v německém státu
-český stát provádí expanzi různými směry (Rakousko, Uhry, Polsko) → státní silná moc v Evropě
-ekonomicky Čechy vyrostly, silný ekonomický stát
-Jihlava, Kutná Hora → naleziště stříbra → nové mince brakteáty, groš, kolem roku 1300 se v českém státě těžila 1/3 až ½ stříbra vůbec
-stát mohutný v umění
-proniká zde vyspělá německá kultura → například gotický sloh (chlapci nosili sukně, Dalimil proti tomu bojoval)
-hrady, 1. synagoga ve střední Evropě (v Praze), rytířské turnaje, poslední Přemyslovci básnili → rozvíjel se mineseangr
PŘEMYSL OTAKAR I. 1197-1230
- v době jeho nástupu na trůn probíhaly v Německu války o nástupnictví mezi Welfy a Šlaufy o císařský trůn
- Přemysl si byl natolik jistý, že si dovolil přecházet z tábora do tábora, aby tak upevnil moc a autoritu českého království a aby si u nástupců rodů zajistil potvrzení královského titulu
- to se mu opravdu podařilo, a tak roku 1198 potvrdil rod Šlaufů, 1202 rod Welfů a konečně roku 1204 samotný papež
- roku 1212 byla dokonce vydána Zlatá bula sicilská (bula = kovová pečeť, která byla buď papežská nebo královská) – z boje mezi rody vyšel vítězně císař FRIDRICH II. SICILSKÝ, který ji vydal
- tato bula znamenala mnoho dobrého pro Čechy:
a) potvrzovala dědičnost královského titulu v Čechách
b) neodlučitelný celek Čechy a Morava (Morava navždy součástí českého království), nedělitelnost českého státu
c) český král se stává jedním ze 7 kurfištů, jeden z volitelů římského císaře (küren = volit, fürst = kníže): kurfiřty tvořilo: 4 světští panovníci a 3 církevní hodnostáři - arcibiskupové
d) potvrzení, že českého panovníka volí česká šlechta (německý císař pouze potvrzuje)
e) lenní závazky vůči říši → český panovník neplatí už žádné tributy říši. Čeští panovníci totiž museli posílat 300 oděnců anebo zaplatit 300 hřiven stříbra (hřivno = 253 g) při korunovační cestě německého císaře do Říma (→honosný průvod do celé Evropy, pouť Evropou)
f) jde o právo investitury pražských biskupů
- díky Přemyslu vzrůstá moc českého království, stabilita, rozkvět, neexistuje žádná rozdrobenost, suverénní panovník
- 1222 Konkordát – zaručoval samostatnost církve na Moravě
- nahrazuje seniorát primogeniturou (1216) → nástupnictví je zajištěno prvorozenému synu → tím se zrušily jakékoli nástupnické boje
- Svatováclavskou orlici ve znaku českého knížectví nahradil Dvouocasým lvem tzn. Čechy + Morava (Slezsko většinou českému království nepatřilo)
- roku 1210 provedl mincovní reformu, nechal razit brakteáty (do té doby byly denáry) - z latinského slova braktea = plíšek
- podporoval zakládání královských měst → města podléhala přímo králi, obyvatelé nejsou poddaní, ale osobně svobodní lidé
- některá města také povyšoval → měl z toho příjmy → př. Brno, Olomouc, Znojmo, založil Bruntál, Uničiv, Žatec, Broumov
- ta jeho vlády začíná vnější kolonizace → osidlování pohraničí německými obyvateli, měl dobré vztahy s císařem, jde o hospodářské rozšiřování → aby se Čechy dostaly do evropského rozkvětu → vykácení lesů, zakládaly se nová msta, hranice mezi státy se zužovala,…
- byl 2x ženat, rozvod vynutil na papeži, uznaly se až děti z druhého manželství, druhorozený syn byl určen pro církevní kariéru , jeho dcera byla sv. Anežka česká - byla duchovní oporou bratra Václava, kanonizována až roku 1989 (ve 13.st. ji chtěla kanonizovat kněžna Přemyslovna). Dcera Markéta provdána za dánského krále Waldemara (= Dagmar).
- vrchol románského umění v Čechách
VÁCLAV I. 1230-1253
- syn Přemysla I., nastoupil podle principu primogenitury
- byl korunován roku 1228 ještě za života svého otce, aby prvorozenectví bylo stvrzeno
- chtěl rozšířit českou zemi o horní a dolní Rakousy (strategicky důležité, jižní hranice českých zemí) - jednalo se o dědictví rakouského rodu BABMBERKŮ, proto zde oženil svého syna Vladislava s Gertrudou, Vladislav ale posléze umírá
- za jeho vlády vpád Mongolů do střední Evropy, útok odražen 1241 u Lehnice
- podporoval vnější kolonizaci ve prospěch českých zemí, v Praze vzniká Židovská obec
- upřednostňoval německý vliv, byli totiž na lepší úrovni co se týče kultury a vzdělání
- vede domácí válku se svým synem (boj o trůn), Václav ji vyhrává
- rozvoj rytířské kultury (pasování rytířů), rozvoj literatury, písní (sám skládal různé písně), raná gotika
- české země jedním z předních států v Evropě
- bál se kostelních zvonů
PŘEMYSL OTAKAR II. 1253-1278
- 2. syn Václava I., bere si Markétu a tím připojuje Horní a Rakousy k českým zemím
- „král železný a zlatý“
a) železný → vládl železnou pěstí, dobrý vojevůdce, pyl pyšný
b) zlatý → největší rozkvět a bohatství českých zemí
- roku 1261 na jeho korunovaci šlo poznat bohatství, vše ze zlata
- roku 1260 zvítězil v bitvě u KRESSENBRUNNU nad uherským králem BÉLOU IV. a získal tak Štýrsko
- roku 1269 umírá jeho bratranec Oldřich a jelikož neměl žádné bližší příbuzenstvo, získává Přemysl dědičně území Korutany a Kraňsko
- v 60. letech připojuje také Chebsko
- hranice českých zemí sahají až k Jaderskému moři
- nejmocnější panovník ve střední Evropě, přesunul těžiště moci do střední Evropy
- účastnil se 2 křížových výprav → směrem na sever do Pruska, papež ho totiž požádal o převrácení Prusů na křesťanskou vírou (stále totiž byli pohané), zčásti se mu to podařilo a zde u Baltského moře založil město KALINGRAD (Königsberg, Královec) u Litvy
- podpora kolonizace – vzniká 25 nových měst
- roku 1273 dochází ke zlomu v jeho kariéře → umírá německý císař, on se cítí tak silný, že pomýšlí na císařskou korunu → volba se však nezdařila, protože 6 zbývajících kurfiřtů s tím nesouhlasilo, báli se ho (i papež), měl již tak velkou zemi, k volbě ho vůbec nepozvali
- jako císaře zvolili Rudolfa I. Habsburského, což byl bezvýznamný kníže ze zámečku ve Švýcarsku, byl to však zlomový okamžik Habsburků, dostávají se tak k moci
- pozn. Za Přemysla říše tak zmohutněla, naopak Němci ve svém území nedokázali udělat pořádek, země byla nejednotná, nestabilní → kdyby bylo Německo silné, tak by mu nedovolili jít na jih
- od roku 1273 se Přemysl dostává do izolace, jeho politická kariéra skončila
- Rudolf mu odjímá všechny rakouské země, zůstaly mu pouze Čechy a Morava a musel se formálně Rudolfovi pokořit
- roku 1278 se odehrála bitva na Moravském poli (v dnešním Rakousku, kousek od Vídně) v den sv. Rúfa 26. 8. → díky přesile Rudolfa, zradila Přemysla česká šlechta, protože Přemysl podporoval kolonizaci a zakládal města královská, poddaní tak byli v jeho područí a tím vzal příjmy šlechtě. V čele předního českého šlechtického rodu Vítkovů stál ZÁVIŠ Z FALKŠTEJNA, který krále zradil a přešel na stranu protivníka
VÁCLAV II. 1278-1305
- v době smrti otce Přemysla mu bylo pouhých 6 let
- spolu se svou matkou Kunhutou byl vězněn na Bezdězu, pak nevezen do Braniborska
- v letec 1278-1283 nastává v Čechách období bezvládí
- Rudolf dostává pod správu Moravu, Čechy jsou pod správou české šlechty a braniborského vévody Oty – drancování zemí braniborskými vojsky, zábory statků, loupení, zločinnost a neúroda – hladomor a epidemie.
- roku 1283 se Václav dostává z vězení a stává se králem (českou šlechtou a městy Braniboři donuceni k odchodu, získána zpět Morava, po vyplacení vydán Václav i matka), jeho osobním rádcem se stává Záviš z Falkštejna, který si vzal jeho matku
- Záviš má vliv na začátek politické kariéry Václava
- roku 1292 však zjistil, že Záviš zradil jeho otce, proto ho nechal popravit a tím se zbavil pochlebovačné šlechty
- od roku 1300 nechal razit pražský stříbrný groš (ze stříbra v Kutné Hoře) → správní platidlo, mělo velkou váhu
- zdokonalená správa země, 1300 horní zákoník
- polská šlechta ho dokonce zvolila jako kandidáta na polský trůn a on to přijímá a aby to zpečetil za manželku si bere Polku Elišku Rejčku
- v obě jeho vlády vymírá v Uhrách maďarský rod Arpádovců → Václav získává uherskou korunu pro svého syna Václava III. (má ji však jen na 1 rok kvůli uherským nárokům z druhé strany) – němeký král Albrecht i papež Bonifác VIII. pohlásili nároky na obě koruny za neplatné
- bál se bouřky a koček (ve středověku symbol ďábla)
VÁCLAV III. 1305-1306
- syn Václava II., v Uhrách byl korunován jako Ladislav V., po otci zdědil polskou korunu
-roku 1305 táhl do Polska, aby obhájil polskou korunu, v Olomouci byl však roku 1306 zavražděn (bylo mu pouhých 16 let) ranami do hrudi, jeho smrtí končí více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách
- dodnes přesně nevíme, kdo krále zabil, existuje více teorií:
a) aby nezískal polskou korunu
b) snad někdo z Habsburků
c) z české šlechty, aby je neomezoval
d) žárlivá manželka Viola Těšínská
e) rytíř Konrád z Botenštejna - byl viděn, jak vyskočil z paláce a v ruce držel krvavou dýku
- sochu Václava III. vytvořil roku 1934 v Olomouci Josef Hladík
Zajímavost k Habsburkům
- Rudolf I. Habsburský měl za manželku Gertrudu, roku 1273 zvolen římskoněmeckým císařem, korunovace v Čechách, nikdy se nedostavil do Říma, aby převzal korunu, proti král nikoli císař. Po smrti Gertrudy v 66 letech si bere 14letou dívku Anežku burgundského vévody, která se o něj starala, sňatkem chtěl získat Burgundsko, ale nepodařilo s mu to.
- Habsburský rod se pak rozvětvil až na rod ve Španělsku. Aby zůstal rod čistý, brali se Habsburkové mezi sebou. Př. Johana Šílená (jezdívala s mrtvým zapáchajícím manželem po Španělsku). Znak Habsburků velký převislý ret.
Žádné komentáře:
Okomentovat