Loading

9.3. Charakterizuj německou reformaci, šlechtická a lidová reformace v Německu, německá selská válka

- Nový nástup reformačních myšlenek nastal v 1. pol. 16.st. v Německu. Příčiny vzniku reformace v Německu (byly politické, hospodářské i duchovní) :
1) pronikání renesančních myšlenek a humanismus (= lidství)
2) v některých oblastech již existovaly kapitalistické vztahy → a tam už nechtěli středověký způsob života a model světa
3) měšťané se chtěli vyrovnat šlechtě, avšak katolická šlechta nechce dopustit změny
4) ekonomická záležitost → do Vatikánu proudily peníze z celé Evropy = svatokupecký halíř (z nich postaven např. Chrám sv. Petra) → panovníci z celé Evropy dávali do Říma mnoho peněz → od Čech však peníze nechodily, a tak si to papež vynahradil tím, že Německo zatížil velkými daněmi, čímž jen vzbudil nespokojenost lidu.
5) vnitřní rozpory v církvi (bohatí preláti X kněžstvo)
6) politická rozdrobenost zapříčinila lehkou kořist pro papeže (příjmy, 1/3 německého pozemkového vlastnictví)
7) odpor všech proti církvi (bohatství, přepych)

- V té době se v Německu objevil MARTIN LUTHER (původně katolický mnich, později si vzal bývalou jeptišku a měl s ní 6 dětí), kterému záleželo na tom, aby církev žila podle Bible. Avšak byl čím více znepokojen životem církve, která se chovala naprosto jinak, než jak sama hlásá. Přihlásil se tedy k odkazu M.J. Husa (považoval se za jeho pokračovatele), čímž však byl papežem prohlášen za kacíře. V roce 1517 přibil na vrata chrámu ve WITTENBERGU 95 tezí (bodů), ve kterých kritizoval církev, její život, vyplácení odpustků. Zdůrazňoval osobní víru jednotlivce, chtěl zjednodušit bohoslužby, překlad Bible do němčiny.

Poznámka:
V Německu vládli Habsburkové, kteří se zde dostali skrze sňatkovou politiku → vyženili obrovské území : Španělsko, část Itálie, dnešní Holandsko, Belgii, Burguny → jejich postavení bylo natolik silné, že od poloviny 15. století byli automaticky voleni císaři a nemuseli už vykonávat korunovační cestu → Habsburkové byli téměř vždy věrní spojenci papeže → snažili se uchovávat v Evropě katolictví až do svého pádu

- Německý císař KAREL V.
, který v té době v Německu vládl, chtěl spolu s papežem LVEM X. Luthera zničit a umlčet. Avšak část šlechty nechtěla posílat penze do Říma, požadovala chudou církev, chtěli si peníze přivlastnit, a tak si Luthera vzali pod ochranu př. saský kurfiřt. Luther žil na hradě HAFBURG a díky ochraně šlechticů nebyl upálen.
- Karel V. svolal do města WORMS koncil, kde chtěl donutit nejvlivnější šlechtu k tomu, aby odsouhlasili, že Lutherovo učení je špatné a pouze katolická církev je správná. Část šlechticů však s rozhodnutím sněmu nesouhlasila a začali protestovat, že ve věci víry nelze hlasovat, odtrhli se tedy od katolíků a vzniká tak nová protestantská církev – LUTHERÁNI. (to ale Luter nechtěl, on chtěl pouze očistit katolíky, ale nešlo to)
Toto odtrhnutí šlechticů od katolických šlechticů označujeme jako šlechtickou reformaci.
- Luther hlásal „ospravedlnění vírou“ → člověka nespací to, že bude denně chodit do kostela, modlit se, vykonávat všechny církevní předpisy, ale to, e bude vnitřně silný, že pouze čistá víra člověka spací, chtěl taktéž, aby křesťané znali Bibli, přeložil Bibli do němčiny.
- Učení Luthera přijali za své nejen šlechtici, ale i také sedláci, kteří si to vyložili po svém, a to tak, že nemají robotovat na pány. V Německu se tak rozhořela německá selská válka (1524-1526).
Vznikly 3 centra:
a) Jihozápadní Německo (Švábsko): do čela sedláků se postavil TOMÁŠ MÜNTZER, považoval se za pokračovatele husitů → sedláci však byli poraženi, marný pokus o sjednocení, vznikly zde programy, které požadovaly odstranění vykořisťování, volbu kněží obcemi, snížení daní, sjednocení platidel a měr př. Artikulový list, 12 Artikulů, Heillbronnský program. Rolnické houfy poraženy → nekázeň, nevycvičenost, neorganizovaná msta (ničení zámků, klášterů,…)
b) Střední Německo: centrem se stal Mühelhausen, nejradikálnější (horníci, tkalci). Povstání poraženo, Müntzer zajat a popraven.
c) alpské země (Tyrolsko): povstalci se udrželi nejdéle, v čele MICHAL GAISMAIR, měli nejvyspělejší program „Zemské zřízení“


- Poslední ohlasy války je povstání řemeslníků a městské chudiny v Münsteru, v čele novokřtěnci JAN MALTHYS, JAN Z LEIDINU → byli však poraženi, novokřtěnci upalováni a vražděni.
- Reformace v říši neskončila, jen radikálové byli poraženi, reformace se však změnila v boj o politikou moc vládnoucích vrstev.
- V 2. fázi už nebojovali sedláci proti žoldnérům, ale katoličtí rytíři proti protestantské šlechtě, která si vytvořila tzv. Šmalklandskou jednotu, vypracovali si zásady nového církevního učení – tzv. augsburskou konfesi (autor PILIP MELANCHTON, přítel Luthera). Střetnutí katolických a protestantských šlechticů se odehrálo v šmalklandské válce u MÜHLBERKA, přestože byli protestanti poraženi, ale mocensky nezlomeni. Karel V. musel roku 1555 sjednat augsburský mír v AUGSBURKU→ „koho panství, taková víra“ → jestliže je pán luterán, poddaní jsou luteráni také. Karel V. nemohl přenést přes srdce, že v jeho říši mohou být oficiálně protestanti, a tak roku 1556 opouští trůn a zbytek života prožil v klášteře.
- Sever Německa se stal protestantský, jih zůstal katolický. V luterantských oblastech došlo k většímu pokroku, kapitalismu, protestanti se snažili.

Žádné komentáře:

Okomentovat