Loading

5.7. Církev tehdejší společnosti, způsob života, kultura té doby

Hospodářské změny:
- rozvoj měst, řemesel, obchodu, rozvoj státní správy v centralizované monarchii
- nároky na vzdělání – potřeba znalosti čtení, psaní, počítání, základů práva, zesvětšťování vzdělání a umění
- vznik národnostních kultur, literatury v národních jazycích
- na křížových výpravách poznání cizí kultury a životního stylu (oblékání, chování,…)

Vzdělanost
- scholastika, nositelé vzdělanosti ve 13. století = dominikánský řád
- university: př. Praha, Krakov,…

Společnost
- V průběhu vrcholného středověku se vyšší šlechtě podařilo omezit moc panovníka př. Velká litina svobod (Jan Bezzemek)
- O osudech země rozhodovala tzv. Velká rada složena z baronů, ve Francii to byly zemské sněmy
- Majetní měšťané byli osobně svobodní, ale šlechta jimi pohrdala, měšťané se snažili povýšit se mezi šlechtice.
- Nejvyšším problémem byl zápas mezi světskou a duchovní mocí. Papež INOCENT III. krutě potlačoval kacířská hnutí a připravil základy pro zřízení inkvizice → úřad měl bdít nad čistotou církve, vyhledával kacíře a trestal je. Inkvizicí byl pověřen nově založený řád dominikánů.

GOTIKA
-anomálie: vznik ve Francii v Normandii, ve Francii již ve 12. st., v Čechách ve 13. st., posledních Přemyslovců (Jagellovců)
-hanlivý název od Italů = umění Gótů = barbarský sloh, umní germánské (kvůli VASARIOVI = italský znalec umění)
-dělení:
-raná gotika 12-13. st.
-vrcholná 13.-14. st.
-pozdní 15. – začátek 16. st.

1) charakteristické rysy architektury:
-lomený oblouk (symbol sepjatých rukou), vertikalita (blíž k Bohu)
-klenby (= složitý opěrný systém, umožňuje tenkost staveb): sklípková, křížová (hlavně), žebrová (hlavně), z románského sluhu valená
-vitráže = barevná skla v oknech, rozeta = kulaté okno
-figurální, rostlinná architektura, chrliče
-církevní stavby: katedrála = odlehčená bazilika, trojlodí, na Z průčelí, na V apsidy
-vyspělé gotické hrady, měšťanské domy z kamene a vysokých cihel = buchty

-stavby Evropa:
nejstarší stavba opatství St. Denis v Paříži, Notre Dame → v Paříži, v Remeši, Amiens, Strassbourg, katedrála v Kolíně nad Rýnem, Štěpánský dóm ve Vídni
-stavby ČR:až za posledních Přemyslovců, za Lucemburků nejvíce př. Katedrála sv. Víta (1929 dostavěno k 1000 výročí smrti sv. Václava, za husitů přerušeno:
a) Petr Parléř (Němec z Gmyntu)
b) Matyáš z Arrasu (Francouz) → zahájil stavbu Víta, autor kněžiště, poté jeho synové
-Karlštejn, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Karlův most na místo Juditina mostu (1357 = křesťanská mystika)

2) malířství: na Karlštejně kaple sv. Kříže, přes 100 desek nástěnných, mistr Theodorik, Třeboňský, Vyšehradský

Boj o investituru
- je to boj (spor) mezi papežem a císařem o to, kdo bude jmenovat biskupy, kdo jim bude vkládat biskupské věci
- v Německu byl zvyk, že císař dával biskupům pravomoci, pravomoci jim dával jako léno → to je investitura = jmenování do funkce → vytvořil tak říšskou církev (byli mu zavázáni jako pánovi)
- v 11. století papež Řehoř VII. (významná osobnost) tady toto nechtěl, prosazoval, že císař je podřízen papeži, a proto by biskupy měl jmenovat papež → Řehoř VII. nad císařem Jindřichem IV. vyhlásil klatbu = vyobcoval ho z církve (roku 1077)
-Jindřich naopak chtěl po biskupech, aby Řehoře shodili a neuznávali ho jako papeže
-nakonec se Jindřich roku 1077 podřídil v Canosse (hrad v severní Itálii) → před tímto hradem ho papež nechal stát několik hodin potupně ve sněhu, než ho k sobě pustil. Další rok však císař papeže vyhnal z Itálie → spor pokračoval nadále → vlekl se → Řehoř i Jindřich mrtví → spor však trval dále → teprve roku 1122 v německém městě Worms uzavřena dohoda konkordát → tato dohoda znamenala, že císař papeži ustoupil → papež bude jmenovat biskupy, schválí je a císař je bude pouze formálně potvrzovat ve funkci → nejsilnější síly v Evropě, poté obrovská moc
- Němci strašně zasáhli do českého státu, dokonce Hitler říkal, že Češi jsou Germáni, ale mluví slovanským jazykem

Křižácké výpravy
- střet Evropanů (křesťanů) a Arabů (muslimů) v dnešním Izraeli (tehdy Palestina), trvaly od 11. – 13. století
- křižáci = podle kříže, který zdobil pláště, celkem bylo 7 křížových výprav
-těchto výprav se účastnily především šlechtické družiny z Francie, nynější Belgie a Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, ale nechyběli ani Angličané a Češi
-složení křižáků bylo různorodé, spolu se šlechtici a panovníky se na dalekou cestu vydávala i společenská spodina, která si od podmanění slibovala bohatou kořist

-oblast Jeruzaléma a Palestiny patřila Arabům, ale byla zde posvátná místa všech 3 náboženství:
a) křesťanství: byl zde ukřižován Ježíš na Golgotě a nacházel se zde Boží hrob
b) islám: podle Koránu byl z Jeruzaléma na nebesa vzat Mohamed, usilují pořád o něj pořád, je zde Omarova mešita
c) judaismus: svaté město tohoto náboženství
- Arabové nechali evropské (křesťanské) poutníky, aby si do Jeruzaléma cestovali, křesťané zde tedy pořádali křesťanské pouti za nehorázný poplatek (Arabové z toho měli velký zisk). Situace se zhoršila, když se do Palestiny dostali Turci → turecké kmeny přijaly islám (ale v té= tvrdé zfanatizované podobě) → Turci celou tuto oblast ovládli a spolu s Araby zamezili evropským poutníkům přístup k Božímu hrobu a znamenalo to také konec obchodních cest. Z hlediska náboženského pro Evropu pohroma → odříznutí od pouti k Božímu hrobu. Evropané chtěli tuto situaci řešit, hlavně papež
- Roku 1095 na církevním koncilu v Clermont vyhlásil papež Urban II. 1. křížovou výpravu → cíl osvobodit Boží hrob. Hned na to roku 1096 realizovaná 1. křížová výprava → nedopadla dobře, zúčastnily sem jí nevycvičení lidé, kteří zde šli především z náboženského přesvědčení („banda co neuměla bojovat“) → muslimové je rozdrtili. Roku 1099 2. křížová výprava, která byla úspěšnější, byla složená z rytířstva složená z Němců a Francouzů → dobří vojáci → roku 1099 dobyli Jeruzalém
- Křižáci v této oblasti založili tzv. křižácké státy → byli však v nevýhodě, nebyli doma, neznali tuto krajinu, neměli ženy (byli jich tam velmi málo, tudíž žádné děti → byl to takový umělý stát), jednou za čas byly konány nové křížové výpravy, aby křižákům pomohli a doplnili jejich řady v Palestině
-Arabové na křižáky útočili, byli ve výhodě, byli doma, znali tuto krajinu
- Zúčastnilo se jich mnoho významných osobností: Filip II. August, Richard Lví srdce, Fridrich I. Barbarossa, Vladislav II.
- Nejzajímavější byla tzv. křížová výprava dětí → neúspěchy na Blízkém východě vedly některé náboženské fanatiky k názoru, že Svatou zemi osvobodí od muslimů pouze děti, nezkažené hříchy → a tak začali balamutit děti → dětská křížová výprava však měla roku 1212 smutný osud → část dětí ani do Svaté země nedorazila ostatní pak byly na místě samém prodány do otroctví, na lodích se dostali do Tuniska (Arabové, když viděli malé děti, byli v šoku)
-nakonec se křižáci z Palestiny stáhli domů, také křižácké státy zanikají
-výsledky křižáckých válek:
-Evropané se dostávají do kontaktu s vyšší kulturou, vyšším stylem, měli z toho kulturní užitek
-pochytili od nich trubadúrní zpěvy, číslice, spodní prádlo, postel, alkohol
-evropské vzdělance zaujaly například vynikající znalosti arabských matematiků a lékařů
-Evropané do té doby psali na pergamen (ten se vyráběl strašným způsobem: březí ovce byla zabita a novorozená jehňata z ní byla vytržena → z nich se pak dělal ten pergamen) → knihy byly pak drahé, Arabové od Číňanů převzali znalost papíru, znalost pak Evropané převzali od Arabů
-v Palestině si Evropané vytvořili rytířské řády (př. templáři k ochraně jeruzalémského chrámu), němečtí rytíři = řád německých rytířů → když se rytíři vrátili z Palestiny, byli většinou bez práce, řád německých rytířů realizoval Drang nach Osten (Pobaltí a dál na východ)
nové potraviny: rýže (z Číny), citróny, citrusy, káva (ta se však neujala, protože byla považována za nápoj ďáblův)
- Číňané začali pít čaj, tak že císař přišel, že je dobrý kdysi na cestách pili vodu, ale ta nemusela být pitná, tak se převálcovala) → jednou mu do čaje napadaly čaje z čajovníku, pod kterým seděl
- Křižácké výpravy na evropském kontinentě: po skončení výprav na Blízký východ, byla podniknuta křižácká výprava do Pobaltí, kde žili dosud pohané (nejdéle tomu tlaku odolávala Litva), smutnou kapitolou byly křižácké výpravy proti kacířům
-RECONQUISTA = zpětné dobývání, v tomto případě území

Žádné komentáře:

Okomentovat