60. LÉTA V ČESKÝCH ZEMÍCH
-v únoru 1861 vydána ústava → otevírala cestu k demokratizace zemi, je zřízena rada jako poradní orgán císaře → to vedlo k rozvoji politického života → vznikají první politické strany:
a) staročeši → 1. politická strana, trochu konzervativní, spolupracovala se šlechtou, v čele PALACKÝ (za Bachova absolutismus byl v ústraní, psal Dějiny)
b) mladočeši → radikálnější, vedoucí je SLADKOVSKÝ
-od 1.1. 1862 jsou vydávány Národní listy → tisk pro mladočeskou stranu (Jan Neruda,…)
-Češi se emancipují v politice, ale také v kultuře → je založen umělecký (pěvecký) spolek HLAHOL, sportovní organizace SOKOL (Miroslav Tyrš vymyslel speciální názvosloví, i trochu vojenská organizace)
-roku 1862 otevřeno Prozatímní divadlo → přední umělci
-byla založena Umělecká beseda → sdružuje přední české umělce (Mánes,…)
-zmírnění cenzury, Čechům se daří, je zde naděje na federaci
-roku 1865 vydal Palacký „Idea státu rakouského“ → požadavek federalizace Rakouska, chce rovnoprávnost
-roku 1866 však vypukla prusko-rakouská válka → Prusové chtěli vyhnat Rakušany z Německa → Rakušané sice měli početnější vojsko, pruská armáda však byla vycvičenější a měli lepší železnici (na bojiště se dopravovali vlakem, Rakušané pěšky), měli lepší zhatěn (jehlovky, Rakušané zadovky)
-4.7. 1866 se odehrála bitva u SADOVÉ (vesnice u Hradce Králové) → Rakušané prohráli, Prusové osadili Prahu a málem táhli na Vídeň, ale nakonec jim dali celkem dobré podmínky → Prusové totiž chtěli válčit s Francií a potřebovali neutralitu Rakouska, Rakušané taktéž ztratili své pozice v Německu
VZNIK R-U (1867-1918)
-poté, co Rakušané prohráli válku s Pruskem, si tohoto oslabení všimli Maďaři a prosadili, že stát se bude jmenovat Rakous-Uhersko a Maďaři se stanou pány ve východní části říše, zatímco Rakušané budou pány v západní části → Rakušané s tím museli souhlasit
-v prosinci 1867 nová ústava, ve které bylo zakotveno, že stát se bude jmenovat R-U, a Maďaři získají téměř samostatnost→ mněli vlastní peníze, sněm, úřední řeč, peníze = forinty → mluvíme o tzv. rakousko-uherském vyrovnání = dualismus
-stát měl společné: armáda, panovník, zahraniční politika
ČESKÝ POLITICKÝ ŽIVOT
-na začátku 60. let vznikaly v českých zemích 2 politické směry:
a) šlechticko-konzervativní – vlastenecky smýšlející šlechta, v čele hrabě LEV THUN a hrabě JINDŘICH MARTINIC
b) liberální a nacionální rysy – hájil zájmy měšťanstva, postupně se z něj vyčlenili: staročeši a mladočeši
-nejznámější postavy české politiky byli: František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Sladkovský, bratři Julius a Eduard Grégrovi
ČESKÉ ZEMĚ 60.-70. LÉTA
-české země byly vyspělé a rozvinuté, požadovaly trojvládí, prosazovali trialismus, chtěli podíl na moci, konaly se demonstrace, tábory lidu
-Palacký a další čeští představitelé vlastenců dokonce odešli do Moskvy na pouť → na národopisnou výpravu, chtěli však Rakušany postrašit, že se přidají k Rusům
-v roce 1871 česká politická reprezentace vypracovala 18 článků, kterými chtěla dosáhnout trialismu → základní články = FUNDAMENTÁLKY → císař se začal bát, a tak souhlasil, bál se, aby se opravdu neodtrhli
-s tím však nesouhlasili Maďaři a Němci v českých zemích (35%), protože by je to omezilo (zastávali vysoké úřady) → Fundamentálky nakonec uznány nebyly a začalo stoupat napětí mezi Čechy a Němci
-nakonec se Češi začali hádat mezi sebou (někteří byli pro jiní proti), staročeši X mladočeši a začali s takzvanou pasivní politikou → vystoupili z říšského sněmu a jiných úřadů, neúčastnili se jednání parlamentu, aby se nemohl usnášet
-to však bylo pro Čechy nedobré → parlament Čechy ignoroval, scházeli se usnášeli se i nadále bez Čechů a Češi měli ještě menší pravomoci
- nařízení rakouského politika Stremayra, aby všechny správní úřady v Čechách a na Moravě odpovídaly na německé podání německy a na česká česky, přispělo k dalšímu rozvíření národnostních sporů
-roku 1876 umírá Fr. Palacký a na jeho místo se dostál LADISLAV RIEGER (zeť) → nebyl tak zkušený, méně schopný
-toho využili mladočeši a znovu se začali zúčastňovat zasedání, později se začali zúčastňovat i staročeši (ale měli menší podporu, prostě smůla)
- chabrus = volební podvod, kdy německá strana kupovala pro své voliče statky
DROBEČKOVÁ POLITIKA
-hanlivý název, nazvali to tak staročeši, kdy se mladočeši začali zúčastňovat zasedání parlamentu → mladočeši se domluvili s Rakušany, že jim dají určité ústupky a výhody za to, že se nebudou bouřit a budou poslušní
-a právě tyto ústupky a výhody staročeši nazvali „drobky padající z bohatého rakouského stolu“
-Češi využili toho, že drobečkové politice byl nakloněn ministerský předseda TAAFE → výsledky drobečkové politiky:
1) do vlády se dostává 1. Čech ALOIS PRAŽÁK (ministr)
2) částečné zrovnoprávnění češtiny s němčinou (styk s úřady mohl být veden už česky)
3) povoleno a otevřeno Národní divadlo (poprvé otevřeno roku 1881, následně vyhořelo a znovu otevřeno roku 1883)
4) roku 1882 byla Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na německou a českou část → na českou část přicházejí dobří profesoři jako JAROSLAV GOLL, GEBAUER (dílo: Pravidla českého pravopisu), T.G. MASARYK
VZNIK POLITICKÝCH STRAN V ČECHÁCH
-1. politické strany v českých zemích vznikly v 60. letech 19. století a bylo to:
a) staročeši → konzervativní
b) mladočeši → radikální, Kramář
-staročeši začali kvůli pasivitě ztrácet svůj vliv a voliče a totálně se odepsali po roce 1891 → pokus Němců vytvořit v Čechách a na Moravě ryze české a německé regiony = PUNKTACE → staročeši s tím souhlasili a tím se odepsali, punktace se ale nerealizovala
c) Sociální demokracie → založena roku 1878. Souvisela s rozšiřováním průmyslu a s narůstajícím počtem dělníků.Voliči byli dělníci, ve své době pozitivní strana. Chtěla prosadit 8h pracovní dobu (v té době byla 11-12 hodin), to se povedlo až roku 1918. Chtěli také prosadit všeobecné rovné, tajné hlasovací právo (to pak bylo uzákoněny díky ní). Začaly vznikat odbory, svépomocná družstva (konzumy) a první kampeličky (drobné záložny) = CYRIL KAMPELÍK.
d) křesťanská strana → sdružovali se zde katolíci, koncem 19. století
e) agrární strana → na konci 19. století, souvisela s tím, že na konci 19. století bylo založeno mnoho pivovarů, lihovarů. Voliči byli bohatí sedláci, majitelé pivovarů.
f) realisté → na přelomu století, malá ale vlivná strana intelektuálů, v čele T.G. Masaryk
BOJ O ROVNÉ HLASOVACÍ PRÁVO
-politický život v Rakousku byl řízen říšskou radou:
a) horní sněmovna = panská sněmovna → císařem doživotně jmenovaná poslanci např. Palacký
b) dolní sněmovna = volitelná sněmovna → zákonodární, poslanci zde byli voleni, volby však byly nespravedlivé, složitý volební systém
-volilo se tzv. kúriovým volebním systémem → KÚRIE, volilo se podle výši daní, obyvatelstvo rozděleno do 5. kúrií
1. kúrie → největší boháči (5000), volilo 85 poslanců
2. kúrie → zástupci živnostnické a obchodnické komory
3. kúrie → měšťané
4. kúrie → venkované
5. kúrie → nejchudší obyvatelstvo (5,5 milionů voličů), volilo 72 poslanců
→ čili říšská rada hájila zájmy bohatých, nespravedlivé, lobovali ve prospěch šlechty, bankéřů, chudáci to měli těžké, nefér
-chudí však požadovali spravedlivé volby, a tak po roce 1907 propukly generální stávky pod vlivem ruské revoluce (1905) → roku 1907 byly zrušeny kúrie a zavedeno všeobecné, rovné, tajné hlasovací právo → mohli volit pouze muži, starší 24 let, museli mít domovské právo (ne tulák, musel bydlet v obci) a nesměli to být vojáci a důstojníci
ČESKÉ ZEMĚ PŘED 1. SV. VÁLKOU
-před 1.sv. válkou žilo v českých zemích kolem 10 milionů obyvatel, přibližně 3,5, milionů obyvatel mluvilo německy, 140 000 osob se hlásilo k židovské víře
-z českých zemích pocházelo 40 % veškeré průmyslové výroby, byly nejvyspělejší oblastí monarchie a současně jednou z nejrozvinutějších oblastí Evropy
ČESKÁ KULTURA
- vysoká gramotnost (97 %) na konci 19. století
- zásluhou Elišky Krásnohorské bylo v Praze založeno jedno z prvních dívčích gymnázií v Evropě a to Minerva
- literatura: Neruda, Čech, Sládek, Vrchlický
- stavba národního divadla
- hudba: Smetana, Dvořák, Janáček, Ema Destinová – pěvkyně
-1891 v pražské Stromovce Jubilejní zemská výstava
Žádné komentáře:
Okomentovat