- Pařížská konference bylo celoroční jednání ve Versailles od roku 1919 do 1920, kdy se sešly jednak velmoci vítězné, ale i poražené.
- Vznikl zde Versailleský systém, který se v Evropě uplatňoval 2O let.
- Rozhodovalo se zde o osudu Evropy
Vítězné státy:
a) USA - prezident Woodrow Wilson
b) Velká Británie - Lloyd George
c) Francie – Clemencau
d) Itálie - ministerský předseda Vittorio Orlando
e) Japonsko
f) ČSR (Beneš, Kramář, ČSR mělo velkou váhu díky legiím)
Poražené státy:
a) Německo
b) Rakousko
c) Maďarsko
d) Bulharsko
e) Turecko - na konec jednání
Poznámka: Hned po 1.sv. válce vypukla válka řecko-turecká → Řekové si dělali nárok na území v Malé Asii (měli na to právo) → hnusní Turci je ale zmasakrovali. Kypr se stal anglickou kolonií, v 60. letech se osamostatnil
Výsledky dohody:
- Vznikla SPOLEČNOST NÁRODŮ → sídlila v Ženevě → už nikdy neměla dovolit novou válku, měla to garantovat
• Společnost národů (angl. League of Nations, franc. Société des Nations) byla mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference.
• 28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, čímž došlo k faktickému vytvoření Společnosti národů. Úkolem organizace byla poválečná demilitarizace, udržení světového míru, prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání. Těmito úkoly položila Společnost národů základ široké mezinárodní spolupráci.
• Iniciátory a zakládajícími zeměmi Společnosti národů byly vítězné státy Dohody (např. Spojené království, Francie) a jejich spojenci (např. Československo), původními členy z roku 1919 tedy bylo 26 států, dále čtyři britská dominia a Britská Indie (v rámci Commonwealthu). Za sídlo Společnosti byla zvolena švýcarská Ženeva, mezinárodní smírčí soud byl ustanoven v nizozemském Haagu.
• Jedním z hlavních iniciátorů vzniku Společnosti byl americký prezident Woodrow Wilson. USA se paradoxně členem nestaly, po válce opět politika izolacionismu.
• V roce 1920 započala platnost základního dokumentu organizace Pakt Společnosti národů, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva a dalších závazků učiněných v rámci Společnosti národů.
• Celkový počet členských zemí se od 20. let značně měnil. Roku 1926 se členem stalo Německo (vystoupilo roku 1933), Sovětský svaz byl přijat roku 1934 (přijetí za podpory Edvarda Beneše a Francie, jako jediná členská země byl vyloučen roku 1939). Ze Společnosti národů v roce 1933 vystoupilo Japonsko a roku 1937 Itálie.
• Přes značný vliv Francie a Británie ve Společnosti národů nebyla organizace schopna důrazně prosadit své cíle, naprosto neefektivní byla její činnost proti agresivním krokům fašistické vlády v Itálii (okupace Etiopie), nacistické v Německu (účast ve španělské občanské válce, anšlus Rakouska, uzavření Mnichovské dohody), ani militaristické v Japonsku (válka v Číně). Menší členské státy postrádaly významnější vliv na chod a rozhodování organizace, což způsobovalo napětí mezi nimi na jedné straně a Británií a Francií na straně druhé.
• Společnost národů tak v souvislosti s počátkem druhé světové války v letech 1939 a 1940 ztratila faktický význam. Formálně byla Společnost národů rozpuštěna v dubnu 1946. Vítězné státy druhé světově války se rozhodly některé struktury Společnosti národů transformovat do nově vzniklé Organizace spojených národů, která na činnost Společnosti národů přímo navázala.
- Ustanovil se mezinárodní Soudní dvůr v Haagu
- Snažili se, aby v Evropě vznikly demokratické principy, režimy
Ve snaze vyřadit Německo ze hry a ponížit ho mu byly uloženy strašné kapitulační podmínky:
1) téměř žádné zbraně (děla, tanky, omezená armáda)
2) Německo ztratilo kolonie (kvůli Anglii) a další území
3) přišlo o Lotrinsko a Alsasko → Francie
4) po dobu 50 let musí platit strašné reparace (peníze, ocel, uhlí,…), když nebyli schopni splácet, Francie jim násilně z Porúří zabavila ocel, Němci pak měli bídu
5) demilitarizované Porýní → v této oblasti nesměli mít Němci žádné vojáky
6) v Německu hlad, bída, hyperinflace (ve 10. Otech, peníze byly bezcenné (do obchodu chodili s kufrem plným peněz) → a právě to se stalo kořenem nacismu, Němci byli ponížení
- Byla ponížená Itálie → přestože jim bylo slíbeno území Rakouska Dalmácie → nezískali téměř nic (pouze na severu získali Jižní Tyrolsko) → to bylo podhoubí pro fašismus
- V Rusku zvítězili bolševici, SSSR nebylo na Versaillskou konferenci přizváno (neuznali SSSR jako stát) → v roce 1922 se konala konference v JANOVĚ, kde měli mocnosti donutit Německo k placení a také přizvali Rusko, aby zaplatilo carské daně oba státy se cítily ponížené a tak ruská a německá delegace se sjel ve vesnici RAPPAL, kde byla podepsána rappalská dohoda = tajná smlouva o úzké spolupráci → Němci totiž v Německu nesměli zkoušet zbraně, ale Němci díky této smlouvy mohli zkoušet v SSSR (rudá armáda cvičila techniky a generály a díky tomu to pak Němci v Rusku ve 2. sv. válce znali)
- Později začala demokracie v Evropě skřípat → diktatura v Polsku (polský maršál PILSUCKÝ), v Maďarsku vznikla republika RAD (diktátor MIKLÓŠ HÖRTHY = spojenec Hitlera)
Věda
- Rozvoj přírodních oborů
Fyzika: zkoumání atomu, zkoumání radioaktivity → konstrukce jaderného reaktoru, Einsteinovy teorie
Chemie: Výroba barev a plastů, základ pro medicínu a film
Biologie: Objev vitamínů a hormonů, výživa a epidemiologické výzkumy
Lékařství: Nové léky (inzulín), krevní transfúze, operace srdce, plic, mozku, objev antibiotik, S. Freud a psychoanalýza
- 1. SV. urychlila paradoxně technický vývoj → letectví, mechanizace, využití elektřiny, spalovací motor na naftu
Myšlení lidí
- Pozitivismus a novopozitivismus
- „Ztracená generace“ → skupina spisovatelů a umělců, kteří byli ovlivněni válkou př. Hemingway, Fitzgerald, Steinová
Kultura
- Směry: dadaismus, kubismus, konstruktivismus, poetismus, surrealismus, expresionismus
Literatura
- Pocit nejistoty, absurdit, zmatku, úzkosti
- R. Rolland, H. Barbusse, E. Hemingway, E.M. Remarque
- „Pražská skupina“ – F. Werfel, F. Kafka, M. Brod
- Poezie: surrealismus: A. Breton, P. Eluard
Hudba
- Navázání na impresionismus od Debussyho
- Leoš Janáček
- V USA jazz – Louis Armstrong, swing – Ellington
Architektura
- Funkcionalismus: W. Grophius – umělšcká škola Bauhasu. Le Corbusier
- Urbanismus: Frank Lloyd Wright
Malířství
- Surrealismus: belgický Magritte, Španěl S. Dallí a P. Picasso
Masmédia
- Rádio (poslední ¼ 19. století), televize
- Filmové středisko v Hollywoodu – herci: Chaplin, Garbo, Ditrichová
Žádné komentáře:
Okomentovat