Loading

16.6. Pařížská konference, Versailleský systém, Společnost národů

- Pařížská konference bylo celoroční jednání ve Versailles od roku 1919 do 1920, kdy se sešly jednak velmoci vítězné, ale i poražené.
- Vznikl zde Versailleský systém, který se v Evropě uplatňoval 2O let.
- Rozhodovalo se zde o osudu Evropy
Vítězné státy:
a) USA - prezident Woodrow Wilson
b) Velká Británie - Lloyd George
c) Francie – Clemencau
d) Itálie - ministerský předseda Vittorio Orlando
e) Japonsko
f) ČSR (Beneš, Kramář, ČSR mělo velkou váhu díky legiím)

Poražené státy:
a) Německo
b) Rakousko
c) Maďarsko
d) Bulharsko
e) Turecko - na konec jednání

Poznámka: Hned po 1.sv. válce vypukla válka řecko-turecká → Řekové si dělali nárok na území v Malé Asii (měli na to právo) → hnusní Turci je ale zmasakrovali. Kypr se stal anglickou kolonií, v 60. letech se osamostatnil

Výsledky dohody:
- Vznikla SPOLEČNOST NÁRODŮ → sídlila v Ženevě → už nikdy neměla dovolit novou válku, měla to garantovat
• Společnost národů (angl. League of Nations, franc. Société des Nations) byla mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference.
28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, čímž došlo k faktickému vytvoření Společnosti národů. Úkolem organizace byla poválečná demilitarizace, udržení světového míru, prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání. Těmito úkoly položila Společnost národů základ široké mezinárodní spolupráci.
• Iniciátory a zakládajícími zeměmi Společnosti národů byly vítězné státy Dohody (např. Spojené království, Francie) a jejich spojenci (např. Československo), původními členy z roku 1919 tedy bylo 26 států, dále čtyři britská dominia a Britská Indie (v rámci Commonwealthu). Za sídlo Společnosti byla zvolena švýcarská Ženeva, mezinárodní smírčí soud byl ustanoven v nizozemském Haagu.
• Jedním z hlavních iniciátorů vzniku Společnosti byl americký prezident Woodrow Wilson. USA se paradoxně členem nestaly, po válce opět politika izolacionismu.
V roce 1920 započala platnost základního dokumentu organizace Pakt Společnosti národů, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva a dalších závazků učiněných v rámci Společnosti národů.
• Celkový počet členských zemí se od 20. let značně měnil. Roku 1926 se členem stalo Německo (vystoupilo roku 1933), Sovětský svaz byl přijat roku 1934 (přijetí za podpory Edvarda Beneše a Francie, jako jediná členská země byl vyloučen roku 1939). Ze Společnosti národů v roce 1933 vystoupilo Japonsko a roku 1937 Itálie.
• Přes značný vliv Francie a Británie ve Společnosti národů nebyla organizace schopna důrazně prosadit své cíle, naprosto neefektivní byla její činnost proti agresivním krokům fašistické vlády v Itálii (okupace Etiopie), nacistické v Německu (účast ve španělské občanské válce, anšlus Rakouska, uzavření Mnichovské dohody), ani militaristické v Japonsku (válka v Číně). Menší členské státy postrádaly významnější vliv na chod a rozhodování organizace, což způsobovalo napětí mezi nimi na jedné straně a Británií a Francií na straně druhé.
• Společnost národů tak v souvislosti s počátkem druhé světové války v letech 1939 a 1940 ztratila faktický význam. Formálně byla Společnost národů rozpuštěna v dubnu 1946. Vítězné státy druhé světově války se rozhodly některé struktury Společnosti národů transformovat do nově vzniklé Organizace spojených národů, která na činnost Společnosti národů přímo navázala.
- Ustanovil se mezinárodní Soudní dvůr v Haagu
- Snažili se, aby v Evropě vznikly demokratické principy, režimy

Ve snaze vyřadit Německo ze hry a ponížit ho mu byly uloženy strašné kapitulační podmínky:
1) téměř žádné zbraně (děla, tanky, omezená armáda)
2) Německo ztratilo kolonie (kvůli Anglii) a další území
3) přišlo o Lotrinsko a Alsasko → Francie
4) po dobu 50 let musí platit strašné reparace (peníze, ocel, uhlí,…), když nebyli schopni splácet, Francie jim násilně z Porúří zabavila ocel, Němci pak měli bídu
5) demilitarizované Porýní → v této oblasti nesměli mít Němci žádné vojáky
6) v Německu hlad, bída, hyperinflace (ve 10. Otech, peníze byly bezcenné (do obchodu chodili s kufrem plným peněz) → a právě to se stalo kořenem nacismu, Němci byli ponížení
- Byla ponížená Itálie → přestože jim bylo slíbeno území Rakouska Dalmácie → nezískali téměř nic (pouze na severu získali Jižní Tyrolsko) → to bylo podhoubí pro fašismus
- V Rusku zvítězili bolševici, SSSR nebylo na Versaillskou konferenci přizváno (neuznali SSSR jako stát) → v roce 1922 se konala konference v JANOVĚ, kde měli mocnosti donutit Německo k placení a také přizvali Rusko, aby zaplatilo carské daně oba státy se cítily ponížené a tak ruská a německá delegace se sjel ve vesnici RAPPAL, kde byla podepsána rappalská dohoda = tajná smlouva o úzké spolupráci → Němci totiž v Německu nesměli zkoušet zbraně, ale Němci díky této smlouvy mohli zkoušet v SSSR (rudá armáda cvičila techniky a generály a díky tomu to pak Němci v Rusku ve 2. sv. válce znali)
- Později začala demokracie v Evropě skřípat → diktatura v Polsku (polský maršál PILSUCKÝ), v Maďarsku vznikla republika RAD (diktátor MIKLÓŠ HÖRTHY = spojenec Hitlera)

Věda
- Rozvoj přírodních oborů
Fyzika: zkoumání atomu, zkoumání radioaktivity → konstrukce jaderného reaktoru, Einsteinovy teorie
Chemie: Výroba barev a plastů, základ pro medicínu a film
Biologie: Objev vitamínů a hormonů, výživa a epidemiologické výzkumy
Lékařství: Nové léky (inzulín), krevní transfúze, operace srdce, plic, mozku, objev antibiotik, S. Freud a psychoanalýza
- 1. SV. urychlila paradoxně technický vývoj → letectví, mechanizace, využití elektřiny, spalovací motor na naftu

Myšlení lidí
- Pozitivismus a novopozitivismus
- „Ztracená generace“ → skupina spisovatelů a umělců, kteří byli ovlivněni válkou př. Hemingway, Fitzgerald, Steinová

Kultura
- Směry: dadaismus, kubismus, konstruktivismus, poetismus, surrealismus, expresionismus

Literatura
- Pocit nejistoty, absurdit, zmatku, úzkosti
- R. Rolland, H. Barbusse, E. Hemingway, E.M. Remarque
- „Pražská skupina“ – F. Werfel, F. Kafka, M. Brod
- Poezie: surrealismus: A. Breton, P. Eluard

Hudba
- Navázání na impresionismus od Debussyho
- Leoš Janáček
- V USA jazz – Louis Armstrong, swing – Ellington

Architektura
- Funkcionalismus: W. Grophius – umělšcká škola Bauhasu. Le Corbusier
- Urbanismus: Frank Lloyd Wright

Malířství
- Surrealismus: belgický Magritte, Španěl S. Dallí a P. Picasso

Masmédia
- Rádio (poslední ¼ 19. století), televize
- Filmové středisko v Hollywoodu – herci: Chaplin, Garbo, Ditrichová

Žádné komentáře:

Okomentovat