Loading

3. ŘÍMSKÉ DĚJINY b)

PRVNÍ TRIUMVIRÁT (60. Př. N. l.) = vláda 3 mužů. 63 – 3 nejambicióznější římští politici – Crassus, Pompeius, Gaius Julius Caesar - měli tajnou dohodu o vládnutí. POMPEIUS – porazil piráty a na východě připojil Seleukovce (Sýrie, Židé) GAIUS JULIUS CAESAR (100 – 44 př. N. l.) – byl populární (financoval gladiátorské zápasy). Dobyl a připojil Galii, překročil Rýn a střetl se s Germány. Pokoušel se přeplout do Británie. CRASSUS – Římany ohrožovali Parthové a on je chtěl připojit -padl Pompeius začal ovlivňovat senát. Caesar byl správce Galie a severní Itálie. Rozhodl se pochodovat na Řím: „Kostky jsou vrženy.“, překročil řeku Rubikon a táhl na Řím. Pompeius se polekal a stáhl se se spojenci do Řecka, Caesar ho ale dostihl a roku 48 s ním svedl bitvu u Farsál, kterou Caesar vyhrál. Pompeius utekl do Egypta, ale osobní stráž Ptolemaia ho zabila. Caesar se vylodil taky a ukázali mu Pompeiovu hlavu. Caesar vyprovokoval válku mezi Ptolemaiem a jeho nevlastní sestrou Kleopatrou -Ptolemaios byl svržen. Caesar se do Kleopatry zamiloval a měli spolu syna, slavnostně se vracel do Říma – „Veni, vedi, vici.“ (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.). porazil Pontské království, senát se ho bál. Přinutil senát k funkci doživotního diktátora a chtěl provádět reformy.
Roku 44 př. N. l. přišel na zasedání a senátoři ho ubodali v čele s Cassiem a adoptivním synem Brutem (I ty, Brute?).

DRUHÝ TRIUMVIRÁT – Vrahové neměli koncepci vlády a nevěděli co dál. LEPIDUS, OCTAVIANUS (synovec Caesara) a MARCUS ANTONIUS uzavřeli tajnou dohodu. Zpočátku vládli všichni tři, vyhlásili proskripci (Cicero) a Brutus s Cassiem byli popraveni. Ledus se stal nejvyšším veleknězem a dále už nevystupoval. Octaviamus měl západní část říše a zůstal v Římě. Marcus Antonius měl východní část, přijel do Egypta s cílem podmanit si ho. Zamiloval se do Kleopatry, ale to představovalo hrozbu, že bude spoluvládkyně. Octavianus ho prohlásil za zrádce a senát odsouhlasil válku. 31 př. N. l. – bitva u řeckého mysu Action – s Marcem Antoniem bojoval Egypt, Kleopatra ale utekla. Utekl i Marcus Antonius a jejich loďstvo bylo zničeno. Marcus Antonius byl poražen a spáchal sebevraždu. Kleopatra také spáchala sebevraždu.

RANÉ CÍSAŘSTVÍ
– po smrti Marca Antonia se Octavianus ujímá vlády - rané císařství = principa (princeps = první). 300 let ( - 284). Octavianus se chtěl stát králem – averze. Zachoval zdání republiky, ale on měl všechny nejdůležitější funkce (konzul, tribun lidu, velekněz…) a senát mu dával nové tituly – Octavianus Augustus (vznešený), imperátor (imperium = říše), Caesar (císař).

VLÁDA AUGUSTA (27 př. N. l. – 14 n. l.)
– o moc se rozdělil se senátem ZAHRANIČNÍ POLITIKA: dobýval další území – na východě Armenii, střední Evropu (dnešní Chorvatsko a Maďarsko) = Panonie (provincie). Rozhodl se dobýt Germánii, překročil Rýn, ale Germáni legie zničili a Římané se stáhli. Přestal vést války a zajistil poklidný vývoj (stabilizaci) říše – Pax Romana (římský mír) nechal budovat opevnění podél celé délky hranic v Evropě = Limes Romanum – využil Rýn jako přirozenou hranici a Dunaje. Stavěl pevnosti (castra) -města - Vídeň (Vindobona), Budapešť, Londýn (až po něm), Řezno, Kolín nad Rýnem, Bonn. VNITŘNÍ POLITIKA: dbal na morálku Římanů (Ovidia poslal do vyhnanství – Umění milovat). Nechal stavšt silnice. Rozloha Říma se zvětšila (nové budovy, ulice, fóra…). Dbal o umění – zlatý věk římského písemnictví (Vergillius, Ovidius, Horatius). Založil první vládnoucí dynastii v Římě – Juliovsko-Claudiovská.
Pretoriáni = osobní stráž císaře
-TIBERIUS – udušen -CALIBULA (přezdívka = vojenská botička) – svého koně povýšil na senátora - CLAUDIUS – dobyta Británie - NERO – údajně nechal zapálit Řím – chtěl napsat báseň o hořícím městě – svedl to na křesťany a proto byli zabíjeni =>skvrna v dějinách Říma – říše dobře organizovaná, proto vydržela (hranice se posouvaly)
KŘESŤANSTVÍ – území Židů patřilo do provincie Sýrie – nepoddajní. Král Herodes – tvrdý – zabil své syny a ženu. Římané nazvali tuto oblast Palestina (Filištýni – mořské národy – Židé je nenáviděli) – vysoké daně – trpěli. Proroci předpověděli, že přijde někdo, kdo jim pomůže (hebrejsky – mesiáš, řecky – kristus, spasitel) – bylo několik spasitelů – Ježíše (Nový zákon, římští historikové – Tacitus) Židé neuznali. Farieové (hodnostáři) a král Herodes se báli Ježíšova vlivu a obvinili ho, že chce být žídovský král a chce vyhnat Římany z Palestiny. Kolem roku 30 (asi ve 33 letech) byl ukřižován (Pilát Ponský). Saul – později Pavel – byl organizátorem nové církve (zpočátku křesťany pronásledoval, ale pak se přidal na jejich víru), v 1. Stol. N. l. byl sťat mečem. Křesťanství hlásá, že jsou si všichni před Bohem rovni, tím přitahovalo sociálně slabší skupiny – otroci… Křesťané byli pronásledování, protože se báli, že se říše zhroutí. 313 n. l. – edikt milánský – povolena křesťanská církev. Petr vedl křesťany v Římě – první římský biskup.
Po Nerově smrti nastupují FLAVIOVCI. Vespasianus a Titus byli dobří + Domitianus. Za nich byl rozkvět Říma – památky: koloseum. Za Tita vybuchla sopka Vesuv a zasypala město Pompeje (Herkulaneum, Stalie). Stavěly se vítězné oblouky – Titův vítězný oblouk – povstání Židů - poraženi – sedmiramenný svícen (symbol Židů).
ADOPTIVNÍ CÍSAŘI (2. Stol.) – nejslavnější období, největší rozmach. Císař si všímal těch, kteří mohli dobře vládnout – nejschopnější muž na smrtelném loži ho adoptoval. TRAJÁN – říše měla největší územní rozsah: na východě obsadili Mezopotámii - Perský záliv, překročili Dunaj a dobyli území kmene Dákhů (Dácie) – Rumunsko (doly zlata a stříbra). Trajánův sloup. HADRIÁNUS – adoptivní syn Trajána. Stáhl se z Mezopotámie, obrana Říma pevná (zdi). Ve Skotsku postavil Hadriánův val – proti Keltům (asi jediný se zachoval). Bylo druhé povstání Židů - potlačeno – Židé se pod trestem smrti museli vystěhovat z Palestiny - rozptýleni po celém světě. MARCUS AURELIUS – schopný vladař, filozof. Dlouholeté tzv. „markomanské“ války – Markomani začali ohrožovat Itálii - zatlačeni na sever - Římané překročili Dunaj – severní Slovensko – Trenčín - jižní a severní Morava (Mušov).

3. STOL. – NOVÁ KRIZE – na Skandinávii se ochlazuje a Germáni se tlačí na jih a k Černému moři (Ukrajina). Překračují Rýn. Kmeny Burgundů, Franků, Alemanů se usazují v Galii a Římané je tam nechali žít, ale dali jim vysoké daně. Stoupá úloha armády, klesá moc senátu. Vojáci dosadili novou dynastii – SEVEROVCI. Během 50 let se na trůně vystřídalo přes 20 císařů – legie dosazovaly svého kandidáta - bitvy mezi legiemi. Bylo to strašné období (kvůli vojska) = VLÁDA VOJENSKÝCH CÍSAŘŮ.

POZDNÍ CÍSAŘSTVÍ = DOMINÁT (284 -476)
DIOKLECIÁN – nový typ vlády (dominus = pán) – neomezený pán nad všemi poddanými v říši (vzor – východní království – Peršané) - titul – pán a bůh. Senát nemá žádnou moc, za králem stáli vojáci. Krutě pronásledoval křesťany, ale neuspěl. Koncepce vlády: vybral si spoluvládce + zástupce, vláda 4 (2 nižší – caesar, 2 vyšší – augustové) = tetrarchie. Z neznámých důvodů se stáhl na Split (Chorvatsko) – Diokleciánův palác. Tetrarchie se nepodařila – válčili mezi sebou.
KONSTANTIN – 313 – edikt milánský – legalizoval křesťany – cenní spojenci. Západní část říše se barbarizovala. Východní část rostla – založil nové hlavní město říše – Konstantinopol (Byzanc). Rozdělil území na diecéze (provincie). Kolonát – otroci přestávali ztrácet význam v zemědělství - propuštěni (Kolónové) - najímali jim půdu – museli odevzdávat => Kolónové se zadlužovali (museli dát, i když byla neúrodná). Příkaz: Kolón je připoután k půdě, nesmí odejít (předzvěst středověku – nevolníci) - smrt Konstantina – na západě vysoká barbarizace – stěhování národů
V Mongolsku ve 3./4. Stol. Nastala změna klimatických podmínek – pastevecké kmeny Hunů se nemohly uživit – dobří jezdci, agresivní. Útočili na západní kmeny a ty útočily dále na západ až do Evropy. 375 – Hunové přišli do Evropy - Černé moře – Germáni – Gótové - utekli – Francie (Vizigóti), Itálie (Ostrogóti)

ZÁNIK ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE – 395 – rozděleni na západní a východní říši – jinak se vyvíjel západ. Ve Francii (Itálie) byli barbaři – venkovský styl života. Města opouštěna – přestávají existovat - západ zaostává. Západ ohrožován barbarskými národy – několikrát dobyli Řím - hlavní město Ravena (severní Itálie). Barbaři se dostávají k nejdůležitějším funkcím – velitelé armády. 476 – poslední císař odvolán =>konec západořímské říše – malá království ovládána Germány.

Žádné komentáře:

Okomentovat