Loading

7.3. Čechy po Husově smrti, počátky revoluce

- Koncil v Kostnici ukončen roku 1418, byl považován za úspěšný, protože vyřešil schizma, jediným papežem MARTIN V.
- Roku 1416 v Kostnici upálen taktéž mistr UK JERONÝM PRAŽSKÝ
- Katolická církev se domnívala, že smrtí Jana Huse se uklidní situace v českých zemích, ale opak byl pravdou. Už na podzim 1415 vystoupilo 452 šlechticů s protestem proti Husově smrti ( z toho 90 příslušníků vysoké šlechty), tuto Protestní listinu poslali ZIKMUNDOVI, on se však k Čechům zachoval pohrdavě, neboť listinu nepřijal. Vytvořen svaz husitské šlechty, v čele zemský purkmistr ČENĚK Z WARTENBERKA
- V Praze to mezitím vře, začalo se přijímat podobojí → hostie i víno (víno předtím přijímali pouze kněží), ale husité chtěli rovnost před Bohem, symbolem husitů čili stoupenci Jana Husa se stal právě KALICH (ultraquisté)
- V Betlémské kapli začal kázat radikální kazatel JAN ŽELIVSKÝ a univerzitní profesoři začali vymýšlet program. Jan Želivský kázal v chrámu PANNY MARIE SNĚŽNÉ 30.7. 1419 přívrženci Husa v čele s Želivským vtrhli na novoměstskou radnici a dochází k 1. pražské defenestraci, zahynulo 11 lidí, protože konšelé chtěli povstání a stoupence umlčet (také VÁCLAV husity pronásledoval).. Konšelé svrženi z okna na nastavená kopí a meče, husité ovládli celou Prahu, zahájená revoluce, pod tlakem těchto událostí 16.8. 1419 umírá král VÁCLAV na mrtvici. Po určitou dobu byla vedením českých zemí pověřena královna ŽOFIE. Právo na český trůn však uplatnil bratr ZIKMUND, Češi ho však za krále nechtěli – „Radši oslí hovno než Zikmunda na český trůn“.
- Roku 1419 jednání umírněných konšelů a části šlechty o podmínkách přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále, podmínky Zikmunda byly odmítnuty husitskou šlechtou, ale roku 1420 vydán Pražský hrad ZIKMUNDOVI (korunován 1420, ale po dobu husitských válek nevládl)

- Husitské hnutí se rozšířilo i na venkov. Nespokojení venkované začali podnikat pouti na hory (označovány biblickými jmény – Oreb, Beránek,…)
- Nepřátelé husitů byli: vyšší duchovenstvo, řeholníci v klášterech, katolická šlechta, patriciát (zvláště německý)

- Mezi husity existovaly různé směry, nebyli ideologicky jednotní, sdružovali se jen v době nebezpečí (křížové výpravy).
Jinak je spojovalo:
1) CHILIANISMUS (chililoi = tisíc), víra v blížící se konec světa, zemi přišel vládnout Antikrist (papež a Zikmund)ú, v Bibli příslib, že bude poražen a Bůh nastolí 1000 let „prvého náboženství“, království Boží na zemi, husité se považovali a Bohem vyvolené v boji proti papeži.
2) DOGMA = Program, vypracovali jej profesoři tzv. 4 PRAŽSKÉ ARTIKULY :
1. svoboda kázání slova Božího a výkladu Bible. Nejen monopol kněží, ale Bibli mohl kázat kdokoliv (i ženy) a vysvětlovat po svém.
2. přijímání podobojí – víno i hostie, označování jako kališníci
3. zákaz světské vlády kněží, zbaveni církve majetku, církev má být chudá = sekularizace, to přivítali husité, chtěli se obohatit
4. trestání těžkých hříchů u všech lidí stejně (kněz nebyl předtím trestán)

- Hlavní husitské směry:

1) umírnění husité → husitské panstvo, číst nižší šlechty a univerzitní inteligence, Husovi přátelé → ochotni kompromisu, domluvy s katolíky
2) střed – tzv. pražané → chtěli dodržování 4 artikulí, chtěli aby stoupla moc Prahy, nebyli radikální
3) radikálové – „fanatičtí“ („modlete se, aby Boží soud nepřišel v sobotu“), návrat k apoštolské chudobě
a) táborité – založili nové město Tábor, obsadili Sezimovo ústí, zakládání náboženských středisek podle biblických jmen, byli to radikální sedláci, chtěli zlikvidovat katolíky
b) pikardé → fanatická sekta (z fr. pikardie)
c) adamité → „Miláčkové moji, milujte se navzájem“ (z Bible). Chodili nazí, všude se milovali → nejlépe tak budou sloužit Bohu (hipísáci 15.století). Vyhubil je Žižka.
d) orebité → radikální husité ve východních Čechách, jejich střediskem Oreb, ideologicky stejní jako táborité.
e) valdenští → sekta s názory podobnými táboritům, důraz na kázání, odpor přepychu, odmítání válek, násilí
- Husitství a jejich program ve světě bez odezvy, stejně jako na většině Moravy.
- Proti nim stála katolická strana, opory: Plzeň, České Budějovice, hrady jihočeského Oldřicha z Rožmberka.

Žádné komentáře:

Okomentovat