- Španělská šlechta nebyla podnikavá, řemeslníci zaostávali, šlechta si užívala, měli rozmařilou armádu, nesnášenlivost, inkvizice (výnos), vypudili Araby a Židy
- Naopak Nizozemci byli podnikaví a brzy Španěly předehnali.
- Západní větev Habsburků byla ve složitější situaci, protože Španělsko s Nizozemím tvořilo „zemi, nad níž slunce nezapadá“. Takovouto říši bylo těžké řídit.
Existovaly problémy dvojího druhu:
a) ekonomické – Španělsko, které řídili, nestačilo Francii ani Velké Británii, i když do Španělska pravidelně proudilo bohatství z kolonií. Španělé nedovedli bohatství zhodnocovat. Šlechta chudla – na svou obranu měli grandy (grand = příslušník vysoké kastilské šlechty). Chudla i města, která se sdružila do svaté hermanandy. V letech 1520 – 1521 situace přerostla v povstání nejchudších vrstev = komunérů.
b) záležitost Velkého Nizozemí – v jeho severní části začal růst protihabsburský odboj. Na přelomu I. a II. poloviny 16. stol. dosáhl netušených rozměrů. Zúčastnili se ho lesní gézové (dělníci) a mořští gézové (podíleli se na zámořské dopravě). V čele odboje byla hrabata Egmont a Horn. Filip II. když viděl, že odpor dosáhl těchto rozměrů, poslal sem v r. 1506 velkovévodu z Alby, který se pokusil odpor potlačit silou. Jeho vláda zde byla nelítostná, 50 – 60 tis. lidí padlo za oběť těch 6 – 7 let. I Egmont a Horn padli. Rakušané v r. 1573 velkovévodu z Alby odvolali.
Konflikt vyústil na konci 70 let ve vytvoření dvou velkých táborů na území bývalého Velkého Nizozemí. Jižní část v r. 1579 vytváří arraskou unii – zachovává věrnost Habsburkům a katolictví. Severní část vyhlásí utrechtskou unii – zde převáží náboženský reformismus a politický odklon od habsburské nadvlády.
Z utrechtské unie se v r. 1581 vyvinou Spojené provincie nizozemské – stát, který začíná budovat kapitalismus podle Velké Británie. Z arraské unie se vytváří samostatný stát Belgie s převažujícím vlivem katolicismu.
Tím vším byly habsburské državy oslabovány, ale jejich vliv drží až do r. 1588, kdy je jejich velká armáda poražena v bitvě s britským loďstvem. Od té doby se britský vliv v Evropě stane rozhodujícím, a to i za podpory Holandska.
ANGLIE
-moderní země, jedna z nejvyspělejších zemí, uvolnění nevolnických vztahů, odpoutání od feudalismu je i to, že zde začínají panovat ženy
-Anglie prožívá po stoleté válce (1453) období stagnace, hořkost z porážky
-rod Plantagenetů na anglickém trůně končí → nebezpečí bezvládí
-začíná boj o moc → nejsilnější rody Lancasterové X Yorkové (v tzv. Válce růží) V tety války využívá rod Tudorovců, který vítězí
JINDŘICH VII. (1485-1509)
-z rodu Tudorovců, úspěšná politika, nemá proti sobě opozici, protože stará šlechta se vyvraždila ve stoleté válce
-do šlechtického stavu povyšuje nové lidi (měšťany, podnikatelé,…) → vzniká tak nová šlechta, která má úplně jiný charakter, a to podnikatelský (→zárodky kapitalismu) → gentry = nová dravá podnikavá šlechta
-Anglie není příliš lidnatá (asi o ½ méně obyvatel než má Francie) → a jako velmoc by se těžko prosadila → chtěla se tedy prosadit obchodně → pomalu začíná budovat první loďstvo
JINDŘICH VIII. (1509-1547)
-celkem měl 6 žen
Kateřina Aragonská – původně manželka jeho bratra Artura, porodila pouze dceru Marii Tudorovnu, rozvedená
Anna Boleynová – matka Alžběty I. , upadla v nemilost, byla obviněna z cizoložství a sťata
Jana Seymourová– dvorní dáma Anny Boleynové, zemřela při porodu budoucího krále Edwarda
Anna Klevská- půl roku po svatbě se s ní rozvedl, od té doby žila c cizině, byla to protestantka
Kateřina Howardová - byla obviněna z nepovoleného poměru, odsouzena parlamentem a popravena.
Kateřina Parrová- přežila ho a po jeho smrti se znovu provdala za Thomase Seimoura
-despota, panovačný, cholerik, nestrpěl odpor, ke konci života otylý, trpěl mnoha nemocemi, hodně pil, selhávaly mu ledviny, měl ryšavé vousy
-oženil se s Kateřinou Aragonskou (dcera Filipa Aragonského a Isabely Kastilské, katolička, spřízněna s Habsburky, vazby na Španělsko a Německo) → nedala mu ale dědice, čímž byl ohrožen trůn → Jindřich tedy usiloval o rozvod (velkou roli zde ale sehrála také dvorní dáma Anna Boleynová) → papež rozvod nechtěl dovolit, vydíral ho
-Jindřich to vyřešil po svém → osvobodil se od papež tím, že založil novou protestantskou církev = anglikánskou, jejíž hlavou je král
-majetek katolické církve a klášterů propadl králi → získal tak velký majetek a tím i kapitál → pokračoval ve šlápějích Jindřicha VII → Anglie se začíná rozvíjet (posíleno loďstvo, gentry, rostou manufaktury)
EDWARD
-syn Jindřicha VIII., vládne krátce, pak zemřel
MARIE
-dcera Jindřicha VIII., za manžela si vzala španělského prince Filipa II. Habsburka (katolík)
-chtěla v Anglii znovu oživit (restaurovat) katolickou církev → zakázala anglikánskou církev
-byla netolerantní, mnoho anglikánů nechala upálit → vysloužila si proto přídomek krvavá, katolická
-naštěstí umřela
ALŽBĚTA I. (1558-1603)
-nevlastní sestra Marie, dcera Anny Boleynové
-období její vlády je považováno za jednu z nejslavnějších epoch Anglie
-nikdy se nevdala, přestože měla mnoho milenců
-přestože byla anglikána, byla velmi tolerantní
-dokázala vládnout zároveň s parlamentem, nechala si poradit, ale dokázala si prosadit své
-podporovala mořeplavbu →druhým mužem, který obeplul zeměkouli se stal Angličan Francis Drake → tím započaly masivní objevné plavby Angličanů
-angličtí objevitelé a mořeplavci byli trpěni také jako piráti → okrádali bohaté bachraté španělské lodě, které se vracely z cest → Španělé byli dlouho cestou znaveni → pro Angličany tedy nebylo problémem je o bohatství obrat → jednalo se o tichou domluvu s královnou, která z toho měla také profit (část lupu ji odevzdávali), Franke byl povýšen do šlechtického stavu
-v době, kdy anglickou královnou byla Alžběta panovala ve Skotsku Marie Stuartovna (katolička) → jenže ve Skotsku byli presbyteriáni a Marii těžko snášeli → Marie tedy utíká k Alžbětě (měla s ní nějaké vztahy) → Marie však začala proti Alžbětě kút pikle → chtěla se zmocnit trůnu → Alžběta nechala Marii zatknout, věznit a popravit
-to iž bylo pro Španěly poslední kapkou → nejenže je Angličané okrádali o bohatství, teď ještě popravili katoličku Marii → král Filip II. (prve o Alžbětu usiloval, ona ho však odmítla) → vypravil velké španělské loďstvo ARMADA, které mělo zničit Anglii jako námořní velmoc → obě loďstva se utkala roku 1588 → část španělského loďstva zničila bouře a část byla poražena Angličany (Angličané měli menší, ale obratnější lodě) → Angličané se zbavili Španělska a nastartovali vestu ke kolonizaci
-z Anglie se stává největší námořní velmoc světa → převahu si udržuje až do 20. století → začínají kolonizovat severní Ameriku → založení Virginie, pronikají do Indie (velké bohatství)
-tím, že mají bohatství a podnikavou šlechtu → v Anglii se jako důsledek začíná rozvíjet kapitalistické podnikání, manufaktury
-Londýn se stává světovým městem, největším přístavem
-mají také dost peněz na umění a vědu → vzniká alžbětinské divadlo, působí Shakespeare → toto období označováno jako zlatá éra pozdní renesance - William Shakespeare
Žádné komentáře:
Okomentovat