Loading

25.1. ČSR po skončení 2.sv.v., nový politický systém. Vysvětli dopady Benešových dekretů.

2. sv.válka skončila v Evropě 8.5. 1945, Praha byla osvobozena 9.5. 1945.
Po 1. světové válce a před 2. sv. válkou bylo ČSR vázáno na západ -) nejbližšími spojenci byla Francie, Anglie.
a) Zahraniční politika
- Již během 2.světové války prezident Beneš prosazuje politiku „most mezi západem a východem“ -) ČSR mělo zprostředkovávat vztahy mezi západem a východem
- Beneš byl naivní a věřil, že v SSSR je něco pozitivního, určité principy demokracie a chtěl od nich něco převzít a také se o SSSR opírat (již 9.12. 1943 byla podepsána smlouva se SSSR), v SSSR viděl silný stát, který vyhrál válku a také osvobodil kus území ČSR, v neposlední řadě zde bylo trauma z Mnichova, kdy Francie, Anglie „podrazily“, a po dlouhou dobu nechtěly uznat nulity Mnichovské dohody.

b) Domácí politika

- Již 5.4. 1945 přijela ČSR prozatímní vláda z Londýna do Košic (východní část Slovenska totiž v té době již osvobozena byla, Praha zatím ne). Zde začala rokovat s komunisty o tom, jak bude vypadat domácí poválečná politika.
- V rámci těchto jednání došlo ke vzniku NÁRODNÍ FRONTY (fungovala až od roku 1991) – již zde 1. náznak omezení demokracie, plurality, protože v rámci NF byly obnoveny pouze některé strany:
a) Sociální demokracie -) zastupuje dělníky, drobné živnostníky
b) Lidová strana -) zastupuje katolíky
c) Národně socialistická strana -) nejsilnější oponent komunistů, zastupuje inteligenci, střední vrstvy
d) KSČ -) znovuobnovena, Čechy+Morava
e) KSS -) slovenská komunistická strana
f) DS -) demokratická strana, na Slovensku
- Všechny důležité funkce jako parlament, vláda se dělily podle parity (paritní systém) -) podle poměrných hlasů -) protože komunisté měli strany 2 (KSČ a KSS) dostali hlasy 2x -) nastává tak neasymetrické zastoupení -) komunisté získali převahu, jejich pozice se posílily (ale nikdo se proti nim nepostavil)
- NF se usnesla také na tom, že strany spolu budou spolupracovat a že bez svolení NF nemůže vzniknout už žádní jiná strana -) a tak nebyly povoleny např. Agrární strana, L´udova strana (viděli v nich fašistické kolaboranty)
- Byla zrušena policie o četnictvo, místo nich vzniká nový orgán -) Sbor národní bezpečnosti SNB (kde klíčové pozice měli komunisté, v rámci SNB byla zřízena STB = státní tajná bezpečnost.
- Došlo ke zrušení dosavadní samosprávy (obecní, městské, krajské zastupitelstvo, které fungovalo již od Bacha) a na místo nich zřízeny Místní, krajské národní výbory MNV, KNV, starosta se změnil na předsedu místního výboru -) tento systém byl zrušen až roku 1991.

Benešovy dekrety
- Za války v Londýně sice vznikla československá prozatímní vláda, nikoli však parlament
- Parlament v době od května do října nefungoval, byl obnoven až 28.10. 1945
- Pravomocí parlamentu je vydávat zákony, které tak vydávány být nemohly, místo nich vydával prezident tzv. dekrety – Beneš je vydával již v zahraničí, ale pro osudu ČSR byly nejdůležitější tyto:
1) Znárodňovací dekret
- Vydán dne 24.10. 1945 podle něj byl znárodněn klíčový průmysl – doly, banky, pojišťovny, podniky, které měly nad 500 zaměstnanců – 75 % průmyslu
2) Dekret o potrestání kolaborantů a zrádců
Podle tohoto dekretu měli být odsunuti Němci a Maďaři
a) Němci – Žili zde od 13. století, kdy byli pozváni na žádost Přemyslovců, založili zde mnoho dolů. Ještě před platností tohoto dekretu probíhal v době od května do podzimu tzv. „divoký odsud Němců“ během kterého bylo postříleno na 30 000 Němců (ženy i s kočárky házeli do vody a stříleli, německé muže topili, mrtví pak byli sbíráni do náklaďáků) -) rudá armáda musela dokonce Čechy brzdit. V průběhu roku 1946 (ale i během dalších menších číslech) podle mezinárodní konvence, do západního Německa bylo odvezeno přes 2 miliony lidí, vyňati byli jen antifašisti. S sebou si němci mohli vzít jen 50 kg zavazadel, žádné cennosti -) žili v dřevěných boudách třeba i 2 roky, jedli shnilé, zmrzlé brambory, hrozně trpěli. Celkem zde bylo dovezeno na 10 milionů lidí.
b) Maďaři – Co se týče potrestání Maďarů, velmoci na ně braly ohled, na jižním Slovensku je tak dodnes početná maďarská menšina. Odsun se nezdařil.


Rok 1946
- V dějinách ČSR je velmi důležitý rok 1946, protože tehdy se konaly 1. poválečné volby, ve kterých měli komunisté navrch:
1) na SSSR se pohlíželo jako na svoboditele, zachránce
2) ČSR komunisté působili aktivně v odboji
3) ale hlavně: nabízeli dobrou perspektivu, sociální rovnost, sociální síť
4) měli dobrou propagandu -) slíbili, že nebude znárodňování jako v SSSR, ale ČSR půjde vlastní cestou = specifický ČSR socialismus
5) zaručovali, že ponechají malé živnosti (bylo jich tu hodně) -) takže vedle dělníků na svou stanu získali i střední vrstvu
- V květnu 1946 tak komunisté získali před 46 % hlasů, na Slovensku však zvítězila DS (neskočili na to komunistům)
- Předseda KSČ KLEMENT GOTTWALD byl pověřen sestavením vlády (do té doby byl předsedou sociální demokrat ZDENĚK FIBIRENK) -) v nové vládě tak mají převahu komunisté -) začali prosazovat nedemokratické zákony př. prosadili dvouletku = plánované hospodářství, začala se tak ukazovat 1. trhlina v tržním hospodářství
- 1947 nastalo v ČSR velké sucho → nedostatek obilí → byla zde šance přijmout Marshallův plán, JAN MASARYK ministr zahraničí jel do Paříže na jednání a poté se poradit do Moskvy → ČSR musel plán odmítnout, v dokumentech existuje: „Jel jsem do Moskvy jako ministr zahraničí suverénního státu a vracím se jako Stalinův pacholek“ → od té doby bude ČSR skákat, jak SSSR píská

Žádné komentáře:

Okomentovat