Loading

10.5. Doba pobělohorská , 2. nevolnictví

- Bitva na Bílé hoře znamenala konec české samostatnosti. Český stát se stal součástí rakouské nadnárodní monarchie a vzdálil se západu..
- V politické oblasti znamenala pobělohorská doba (1620-1740) pro české země nešťastné období ,v kulturní oblasti naopak velmi plodné (baroko)
- Úbytek obyvatelstva (nekatolíci, to co zemřeli) - české země měly kolem 4 milionů, po Bílé hoře klesl počet na 3 miliony , materiální ztráty, územní ztráty. Lidé umírali bídou, hladem, nedostatkem a na choroby.Tvrdá netolerantní vláda Habsburků → mohli uplatnit svůj absolutismus, nesnesitelnost
- Habsburkové válčili nejen ve 30leté válce, ale i po ní → př. s Francií (o Německo), ale hlavně s Turky (ti chtěli dostřední Evropy), obsadili jižní Slovensko, nájezdy na jižní Moravu, roku 1683 dokonce došli až k Vídni vedl je KARA MUSTAFA → stavěly se proti nim pevnosti (př. Leopoldov, Šance,…). Významný vojevůdce, který vybojoval vítězství např. u ZENTY byl EVŽEN SAVOJSKÝ →narodil se v Paříži, získal hodnost generále, vyznamenal se v bitvě s Turky, pro jeho malou postavu a zálibu v hnědé barvě mu vojáci dali přezdívku „malý kapucín“
- Na české země byly uvaleny těžké daně , první soupisy poddanské = rustikální půdy (katastry), berní rula (soupis půdy pro berní účely), lánové rejstříky. Ztížily se robotní povinnosti obyvatelstva → „druhé nevolnictví“
- Namísto protestantských šlechticů zde byla dosazována cizí šlechta (př. italští Pikolonini, na Chodsku Lamingerové, Wansberckové,…) → tato cizí šlechta byla k českým nevolníkům necitelná, chtěla je vysávat → chtěli po nevolnících stejný užitek jako před válkou, ale to nebylo možné, jelikož nevolníků hodně ubylo
- Nevolníci nemohli tuto situaci nadále, vystát → docházelo tak k nevolnickým povstáním a vzporám:
a) zbojnická skupina pod vedením JURAJE JÁNOŠÍKA (roku 1713 chycen, za živa naražen za žebra na hák)
b) v tomto regionu to byl ONDŘEJ ŠEBESTA (možná Fuciman) → zabit
c) valašská povstání na Vsetínsku a v Kopřivnici (Valaši byli nepoddajní, původem z Rumunska)
d) v letech 1692-1695 probíhalo povstání na Chodsku (pánové vzali Chodům práva) → v čele povstání stál JAN SLADKÝ zvaný KOZINA (roku 1695 oběšen v Plzni). Proslavil se svým výrokem, výzvou Lomikara na boží soud. Jeho statek po něm zdědil syn Adam.
e) nejrozsáhlejší povstání vypuklo roku 1680, zpočátku úspěšné (málem se císaři vymklo), nakonec neúspěšné
- Roku 1680 tedy císař LEOPOLD vydal robotní patent → upravil sice robotní povinnosti, ale i přesto byly velmi tíživé (nevolník musel 3 dny pracovat na pozemku pána)
- Dochází k ekonomickému poklesu českých zemí, 1713-1714 morová epidemie. Nízká hospodářská výroba, narozdíl od evropských zemí zde nebyly téměř žádné manufaktury. Tato zaostalost se projevila pak např. ve válce s Prusy. Náboženský útlak: pronásledování nekatolíků, povinnost chodit ke zpovědi. Tento útlak měl na svědomí odliv českých schopných lidí do zahraničí (př. Prusko) – to se projevuje dodnes
-Stavy: duchovenstvo-jediná vrstva společnosti, která po Bílé hoře posílila. Vysoká šlechta ze země většinou odešla. Nižší šlechta utrpěla, protože se katastrofálně zmenšily možnosti její obživy. Před Bílou horou vlastnila čtvrtinu půdy v zemi, po Bílé hoře desetinu.

Pobělohorská společnost
- Pro první léta po Bílé hoře je typický rozmach hlavně katolictví- souvislost s emigrací, výrazem oživených katolických snah je založení dvou nových biskupství v roce 1656 v Hradci Králové a v roce 1664 je obnoveno v Litoměřicích.
- Nejtypičtějším rysem pobělohorské společnosti bylo to, že došlo v českých podmínkách k tzv. druhému nevolnictví. Jako by se ve střední Evropě prodlužoval feudální řád. V celé zemi se opět žije v rámci panství, jehož základem je pozdní feudální velkostatek či velkostatků několik. Lidé žijí na velkostatku spolu s vrchností tvoří uzavřený společenský celek a svému pánovi jsou povinováni robotou, která se konala dokonce třikrát týdně. Feudální vazby nebyly jen povahy nevolnické, robotní, ale šlechtic zasahoval do života lidí významněji, Rozhodoval o sňatcích, zda jejich děti půjdou na studia atd.
- Velkostatky na tom nebyly dobře ani ekonomicky- nedostatek potravin ještě z dob josefínských, museli organizovat přidruženou výrobu-ovčíny, mlýny, rybářství.
- Společnost se rodila tak, že cechy přecházely v první manufaktury- činnost specializovaná. Je potřeba zřídit je i v Čechách- to mohla jen šlechta, ale ona na jednu stranu chtěla mít zaměstnané v zemědělství, proto nevěděla, kde čerpat dělníky pro manufaktury. Proces postupuje pomalu. Manufaktury jsou soustředěné v jednom místě ale i rozptýlené- lidé pracují doma, jsou realizovány v oborech textilnictví, soukenictví, pletařství,
- Roku 1684 je zřízena první manufaktura v Soběchlebech u Teplic, pak v Horním Litvínově- zřídili ji Valdštejnové ( vlastnili bohaté Frýdlantsko), ve Slavkově- Kounicové, v Kdyni, v Mochtíně (malá).

Žádné komentáře:

Okomentovat