- Během velkých zámořských objevů, byla Severní Amerika ušetřena, neměla totiž tolik bohatých nalezišť jako Amerika Jižní.
- Severní Amerika byla po dlouhou dobu obydlena pouze indiánskými kmeny (Apačové, Utahové,…). Později se však Španělé začali přesunovat na sever do Mexika a obsadili Texas, Kalifornii, Floridu.
V 17. století zde Holanďané založili osadu Nový Amsterdam při ústí řeky Hudson, kde rozvinuli s pomocí kmene Irokétů obchod s kožešinami. Kromě Holanďanů se zde dostávají také Švédové. Ve válce s Angličany však Holanďané Nový Amsterdam ztratili. Angličané město přejmenovali na New York. 1. Anglická kolonie byla založena roku 1607 – Jamestown ve Virginii (za královny Alžběty).
- V období 1624-1752 zde vzniklo 13 kolonií: New York, New Hamsphire, Massachussets, Maryland, New Persey, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgia, Pensylvánie, Connecticut, Rhode Island.
- Ale teprve od roku 1620 začíná trvalejší osazování Severní Ameriky, v té době totiž anglický král JAKUB I. Stuartovec začal potlačovat neanglikánské církve. V této době se zrodila nová protestantská církev na kalvinistickém základě puritáni (purus = čistý, chtěli očistit anglikánskou církev od zbytku katolicismu). Taktéž oni byli pronásledování → nejdříve utekli do Holandska a odtud se roku 1620 plavili na lodi MAYFLOWER do dnešního Massachusetts . Těmto Angličanům se říká PILGRIM FATHERS → „otcové poutníci“, od roku 1620 začíná trvalejší osazování Severní Ameriky.Angličané byli zvykli na naprosto jiné podmínky a málem první zimu nepřežili → Indiáni se však nad nimi slitovali a pomohli jim zimu přežít, naučili je chovat zvířata (krocany,…), pěstovat plodiny a žít s přírodou → na památku toho slaví Američané DEN DÍKUVZDÁNÍ .
- Kladli velký důraz na vzdělání, byla založena HARWARDSKÁ UNIVERZITA (dokonce si zde chtěli pozvat Komenského, ten ale radši zůstal v Evropě).
- Do poloviny 18. st. vzrostl počet obyvatel amerických kolonií na 2,5 milionu, většina obyvatel byla anglosaského původu (Nová Anglie), v Pensylvánii ovšem 1/3 Němců, v New Yorku žilo velké množství Holanďanů , v 17. století se jim podařilo vypudit Švédy a Nizozemce → po anglo-holandských válkách přejmenovali Nový Amsterdam na New York. Puritáni se pak s Angličany usmířili a žili spolu v souznění.
- Po 30 leté válce zesílila Francie → také ona chtěla nějaké nové území → obsadila Kanadu (Quabeck,…), na jihu založila Louisianu (na počest krále Ludvíka), založili město New Orleans (tam měli silné pozice). Nastává opět anglo-francouzské soupeření o tom, do bude mát území v Americe → vypukla sedmiletá válka 1756-1763 → američtí osadníci spolupracovali s Angličany → Angličané vyhráli, Francouzi se museli vzdát svých kolonií; Angličané se radovali, že mohou jít na západ.
- Od roku 1763 však nastalo nepřátelství mezi Angličany a Američany, Angličané byli totiž válkou s Francouzi vyčerpáni a chtěli po osadnících velké daně (→finanční břemeno), Američané museli život i četné anglické posádky. Byly uvaleny na daně vše možné, vše okolkované = cukr, noviny, čaj.
- Anglický král JIŘÍ III., byl protiamericky naladěn, postupoval tvrdě → zákaz Američanům podnikat, stavě železnice → aby Angličané měli práci. Amerika se měla stát typickou kolonií → měla zajistit práci a příjem výrobků od Angličanů. Tato jednání si Američané nechtěli nechat líbit → začal tak napjatý vztah.
- V prosinci 1773 se v Bostonu vylodily 3 lodě vezoucí okolkovaný čaj → Američané se převlekli za indiány a naházeli čaj do vody → „bostonské pití čaje“ .
- Na podzim roku 1774 se představitelé 13 osad sjeli do PHILADELPHIE, kde se uskutečnil 1. kontinentální kongres → požadavky pro britského krále → chtěli zasedat v britském parlamentu, stát se plnoprávnými občany Anglie → Angličané na tyto podmínky nepřistoupili. Roku 1775 se uskutečnil 2. kontinentální kongres ve PHILADELPHII → usnesli se, že s Angličany se nedá domluvit, je nutno boj → dochází tak k prvním srážkám mezi Angličany a Američany
- Angličané na tom byli lépe → měli dobrou armádu, na pomoc si přivezli žoldnéře z Německa (král Jiří byl totiž z Hannoveru).
-Američané neměli uniformy, nebyli vycvičeni, do jejich čela se postavil GEORGE WASHINGTON.
- Dne 4.7. 1776 vyhlásily kolonie nezávislosti a vydaly dokument „Prohlášení i nezávislosti a Unii“, které zformuloval převážně Thomas Jefferson → ustanovilo základní principy demokracie, udávali proč se odtrhli → každý národ má právo na svobodu, rovnost před zákonem, moc vychází z lidu toto prohlášená mělo vliv na evropské dějiny (inspirovali se osvícenskými filozofy)
- Angličané se nechtěli vzdát bez boje, pohrdali Američany, kteří byli bosí. Američané věděli, že zvítězit nad Angličany nebude snadné, a tak hledali spojence → politik BENJAMIN FRANKLIN (hromosvod), pracoval v Paříži a podařilo se mu přesvědčit Francouze, aby pomáhali Američanům
- Výhodou Američanů bylo, že se od indiánu naučili bojovat zpoza stromu. Zpočátku se ovšem vítězství klonilo na stranu Angličanů. Roku 1777 nastal zlom ve válce → Američané zvítězili v bitvě u SARATOGY. Roku 1781 Američané zvítězili s francouzskou pomocí v bitvě u YORKTOWNU a britská armáda definitivně poražena. Roku 1783 uznali Angličané nezávislost USA.
- Roku 1787 byla přijata 1. ústava na světě, později (1791) k ní byly přidány dodatky → jedna z nejdemokratičtějších ústav na světě, práva člověka → měla vliv na demokratický vývoj země: svoboda tisku, slova, shromáždění, náboženství; neplatila pro indiány a otroky = černochy, ženy neměly právo volit
-nový stát byl spolkem států, tedy unií republikánského zřízení → 1. prezidentem se stal
GEORGE WASHINGTON (1789-1797)
-George Washington se narodil v rodině bohatého plantážníka, roku 1797 odmítl potřetí kandidovat na úřad prezidenta a odešel na své statky, hlavní město USA, vybudované v blízkosti jeho statků Mount Vernon, bylo na jeho počest pojmenováno WASHINGTON
-vláda měla moc výkonnou a parlament zákonodárnou (vzor pro svět)
-Parlament (KONGRES) = společné zákonodárství (2 komory): sněmovna reprezentantů a senát
-stát zaručoval každému rozvoj (podobně jako Holandsko), nebyli ničím omezování = země neomezených možností
-USA se začaly rozvíjet ekonomicky i kulturně
-přínos americké revoluce:
-boj za národní osvobození z koloniálního útlaku a za demokratické zřízení
-vzor pro národně osvobozenecký boj v Jižní a Střední Americe
-vývoj světa směrem k občanské společnosti
Hranice USA
-trvalo několik desetiletí, než ovládli celé území USA
-některé státy si vybojovali, ale jakožto silný ekonomický stát si většinu koupili
-roku 1803 odkoupili od Napoleona LOUISIANU (Napoleon byl zaneprázdněn válkami, zpět už ji nikdy nezískali)
-roku 1819 koupili od Španělů FLORIDU
-na indiánech si vybojovali západ → tak se dostali až k Pacifiku
-v mexicko-americké válce vybojovali nad Mexičany TEXAS a KALIFORNII (to bylo ½ území Mexika)
-roku 1867 koupili za 7 200 000 dolarů od Ruska ALJAŠKU → brzy na to zde vypukla zlatá horečka (Aljaška byla bohatá → zlato, ropa¨)
Indiánské války
-osídlování nových území mělo za následek zhoršování vztahů s indiány
-jejich půda byla zabírána nově příchozími bělošskými farmáři
-roku 1830 vydal prezident ANDREW JACKSON (1829-1837) zákon, podle kterého se měly indiánské kmeny vystěhovat na západ od řeky Mississippi, kde jim mělo být zaručeno nedotknutelné území
-indiánské kmeny byly násilím deportovány do rezervací → bouřili se, že jim běloši berou území → Američané na nich prováděli genocidu → indiáni je za to prokleli
-náčelník RUDÝ OBLAK: „Bílý muž nám dal mnoho slibů, víc než si pamatuji. Splnil však jediný. Slíbil, že nám sebere naši zem, a to také učinil.“
-na podzim roku 1875 došlo ve Washingtonu ke konečnému rozhodnutí → všichni indiáni se musí přihlásit do 31.1. 1876 na rezervačních správách, pokud tak neučiní dobrovolně, budou k tomu donuceni vojáky → datum nemohlo být dodrženo hlavně kvůli kruté zimy, armáda však začala v únoru operaci proti ležení náčelníka SEDÍCÍHO BÝKA, považovaného za duši odporu proti požadavkům vlády → na jaře byl na průzkum povolán generál CASTER
-dne 25.6. 1876 se generál CASTER střetl s indiány u LITTLE BIG HORNU → padlo 263 mužů Armády, indiáni sice zvítězili, ale bylo to pro ně více než Pyrrhovo vítězství
-od léta 1876 postupovala vláda vůči Indiánům zcela nemilosrdně
-do jara 1877 přinutily vojenské armády všechny indiány buď k odchodu do rezervací nebo k útěku ze země
Americká demokracie
- Byl zde skvělý politický systém tvořený 2 komorami: senát a sněmovna
- Nejlepší ústava, ovlivnili poté VFR.
Žádné komentáře:
Okomentovat