- Vyvrcholení hnutí v Evropě směřující k občanské společnosti. Zlom v dějinách většiny evropských zemí → série revolucí, vzájemný vliv a inspirace → území od Paříže po Budapešť, od Berlína po Palermo → 50 akcí (kromě VB tam už to bylo, Ruska- zaostalé, Balkán- v područí Turků) .
příčiny:
a) vliv průmyslové revoluce (rozmach průmyslu, dopravy i zemědělství)
b) vliv francouzské revoluce → hesla: rovnost, volnost, bratrství → odpor k feudalismu, požadavek ústavy, sociální požadavky, omezení šlechty, občanské svobody (svoboda shromažďování, právo volit)
c) vzniká nová třída bankéřů, ale i dělníků → už i první náznaky marxismu → vystupuje německý filozof Marx se svou teorií → dělníci touží po spravedlivějším světě
d) podnikatelé se chtěli emancipovat se šlechtou, odbourat privilegia církve a šlechty (v Rakousku měl každý kníže 40 00 ročně, bankéř 8 000), volné podnikání, liberalismus = šance pro každého
e) nespokojenost s politickým uspořádáním → většina lidí bez politických prvá (i v konstitučních zemích)
f) odpor k vládám cizích dynastií → právo národů na svobodu a samostatnost
výbuch revoluce urychlen:
a) všeobecnou obchodním a průmyslovou krizí v Anglii, která se čířila do Evropy
b) neúrodou (sucho 1846) a nákazou brambor → vzrůst bídy, hladu, vzestup cen potravin
společné cíle:
a) odstranit feudalismus a absolutistickou vládu
b) rozvoj industriální společnosti
specifické cíle:
a) sjednocení rozdrobených zemí př. Itálie, Německo
b) osvobození od cizích dynastií
VÝZNAM A DŮSLEDKY EVROPSKÉ REVOLUCE 1848
-boj proti starému režimu a za občanská práva
trvalý význam:
a) v celé Evropě (kromě carského Ruska) odstraněna feudální privilegia, robota a poddanství
b) osvobozeni rolníci = mezník mezi feudalismem a kapitalismem
c) otevřena cesta k volnému obchodu a podnikání, k hospodářskému rozvoji, industrializaci
d) návrat k předrevolučním poměrům už nebyl možný
e) někde zůstaly i zbytky občanských práv a svobod (Francie)
f) jinde revoluce zdrojem zkušenosti a ponaučením pro další období bojů za realizaci cílů (německo, Itálie, Rakousko, Uhry,…)
g) národní hnutí → poprvé formulace požadavků nejen kulturně jazykových, ale i politických zvláště v mnohonárodnostní monarchii
h) reforma soudnictví a správního systému
i) urychlení vývoje i v průmyslové oblasti střední Evropy
→ ALE! Nerovnoměrnost vývoje evropských zemí + zaostávání východní Evropy, Balkánu a Středomoří!!!
ŠVÝCARSKO
-předehra revoluční vlny
-vítězství liberálně demokratických kantonů nad konzervativními v občanské válce roku 1847
-nová ústava → posílení ústřední moci, vznik státu se spolkovým sněmem a radou v čele s prezidentem
ITÁLIE
- Revoluce začala v Itálii již v lednu 1848. Itálie byla roztříštěn:
a) sever → patřil Rakousku (Milán, Lombardie)
b) střed → papežský stát
c) jih → patřil Burbonům (francouzsko-španělský rod) = neapolské království
- Italští revolucionáři požadovali: a) zbavit se Burbonů a Rakušanů b) sjednotit Itálii
-Nejdříve proběhlo povstání sicilských a jihoitalských rolníků proti Bourbonům.
Postupně začaly vznikat republiky : benátská (republika sv. Marka), římská.Významní revolucionáři: GIUSEPPE GARIBALDI a GIUSEPPE MAZZINI (v římské republice)
- V letech 1848-49 proběhla revoluce, nakonec potlačena, velitelem rakouského vojska se stal generál (pak maršál) českého původu RADECKÝ → porazil Italy v severní Itálii. Papež Pius IX. si na pomoc povolal Francouze → byl vydán expediční sbor a římská republika byla poražena a papež se vrátil. Nakonec se na trůn vrátili také Bourboni a v Itálii tak zůstalo vše při starém
- I přes neúspěch měla však revoluce význam: šíření ideálů občanských svobod a demokracie mezi širší vrstvy, poprvé požadavek sjednocení Itálie zdola, revolučním hnutím.
FRANCIE
- Revoluce zasáhla rozvinutou Francii v únoru 1848. VFR měla ohlas → šířila se → byla vzorem, mají tradici v revolucích
- V roce 1830 proběhla červencová revoluce a ta svrhla Bourbonského krále KARLA a na jeho místo byl povolán LUDVÍK FILIP ORLEÁNSKÝ (lepší než Burboni) → to popisuje Victor Hugo v Bídnících. 25.2. 1848 svrhnut Ludvík Filip a Francie se stává republikou, zvolen parlament (celkem demokratický a levicový) a byly učiněny reformy na podporu sociálně slabších vrstev a také zřízeny dílny pro nezaměstnané
- V červnu 1848 nastaly komplikace → nepřátelské vztahy mezi průmyslníky a dělníky → bankovníci a bohatí chtěli zrušit národní dílky → hrozila občanská válka → červnové živelné povstání 23.-26.6 → krvavé boje na barikádách → v čele armády generál Cavaignac → vyhlášeno stanné právo, 800 padlých, mnoho popravených (11 000), zatčených, deportace do trestných kolonií → porážka povstání → patové situace využil synovec Napoleona LUDVÍK NAPOLEON III: BONAPARTE → a svými sliby se roku 1848 stal prezidentem (díky své populistické politice tíkala 75 % hlasů; byla tam přímá volba). Bonapartismus = politika slibů, manévrování mezi všemi vrstvami společnosti → slib odstranit dělnickou chudobu, zajištění majetku bohatým, půdy rolníkům. Roku 1851 se prohlásil prezidentem s neomezenou pravomocí na 10 let (omezena svoboda tisku a shromažďování, policejní dohled), roku 1852 udělal vojenský převrat za pomocí důstojníků a prohlásil se císařem (dědičně a Francie se stala císařstvím až do roku 1870.
Charakter jeho vlády:
a) vládl autokrativně
b) potlačil svobody
c) Victor Hugo v domácím vězení
d) nahrával průmyslníkům → Francie se stává bohatou zemí, vzor pro Evropu
e) ač předstíral nestrannost využíval ostrých společenských konfliktů
- Okázalost, nádhera císařského dvora; dovršena průmyslová revoluce; obnovená expanzivní politika
NĚMECKO
-revoluce zde probíhala v letech 1848-1849, začala v březnu
-podobně jako Itálie bylo Německo roztříštěno (Rakušané se vměšovali do jejich záležitostí), největší zemí bylo Prusko
revolucionáři chtěli:
a) demokratické svobody
b) sjednocení Německa
-do Německa se dostaly myšlenky z Francie
-revoluce prve proběhla v březnu v Berlíně (v Prusku → barikády, padlo 250 revolucionářů → rozlévala se po Německu → panovníci měli strach)
-revoluce však byla úspěšná → došlo ke svobodným volbám → v každé zemi si zvolili poslance a byl svolán celoněmecký parlament → ten zasedal ve Frankfurtu nad Mohanem → říkalo se mu profesorský parlament → vypracoval dobrou, moderní a demokratickou ústavu
-zdálo se, že díky parlamentu bude revoluce v Německu úspěšná
-parlament vypracoval 2 koncepce o sjednocení Německa (sasko, Bavorsko, Prusko,…):
a) maloněmecká koncepce → jde o sjednocení Německa v dnešních hranicích
b) velkoněmecká koncepce → sjednocení všech Němců v Evropě → měli by se začlenit také Němci z R-U, Čech a Moravy (30% němců ve F-M) → to nadchlo české Němce a chtěli být v Německu, ne v Rakousku → nakonec zvítězila maloněmecká koncepce
-další otázkou, kterou musel profesorský parlament řešit bylo, kdo bude ve sjednoceném Německu vládnout
Koruna byla nabídnuta panovníkovi nejsilnější země a to pruskému králi VILÉMU IV. → ten však korunu odmítl přijmout z ruky lúzy, protože on je panovník z vůle Boží a navíc by už nemohl vládnout absolutisticky, byl my omezen ústavou a také parlamentem
-Vilém IV. dokonce nakázal pruské armádě (jedna z nejlepších na světě, viz junkeři), aby revoluci potlačila → parlament byl rozehnán, v Německu u moci zůstaly i nadále staré panovnické rody → vše se vrátilo zpátky → revoluce neúspěšná
Žádné komentáře:
Okomentovat