Loading

2.4. Srovnej Sparty a Athénu

ATHÉNY
- Jedno z nejvýznamnějších měst, leží v Attice, tato oblast nebyla příliš úrodná, zemědělství se zde moc nedařilo. Na druhou stranu Athény se staly hlavním centrem kultury a vzdělanosti Řecka - téměř vše zde vzniklo (filosofie, literatura, architektura,…). Dbali zde na vzdělání, všestranný rozvoj harmonické osobnosti. Obyvatelstvo bylo jónského původu, byli podnikavější, citlivější intenzivně
- Protože Athény leží 5 km od pobřeží, bylo to vhodné místo pro vybudování přístavů v zálivech, nejvýznamnější přístav byl Pireus.
- V homérském Řecku byla Attika krajem sochařů, pastevců, zahradníků a chovatelů dobytka.
- Privilegované postavení získali aristokraté, z nich byli voleni nejvýznamnější úředníci – ARCHONTI:
a) jedním z nich byl bazileus -) dohled nad náboženstvím
b) polemarchos -) vojevůdce
c) archont – nejvýznamnější člověk, úředník, podle něj se datovalo a určovaly se roky, volen na 1 rok
- V době homérské rodová aristokracie
- V době archaické se Athény staly významným obchodním střediskem a to díky své polohy
- Rozhodující význam začaly mít peníze
- Mnoho rolníků a řemeslníků v konkurenci stačilo, zadlužili se a stali se z nich otroci. Zhoršovala se situace nejchudších lidí (aristokraté měli hodně půdy, pronajímali ji za velké peníze)
- V Athénách došlo k politickým změnám, někteří bohatnou, jiní chudnou, tyto majetkové rozdíly způsobily konflikty mezi aristokracií a bohatou vrstvou obchodníků, kteří neměli postavení jako aristokracie -) v Attice byl tak neklid, byla na počátku občanské války
- Někteří aristokraté se snažili vzít vládu do svých rukou, nastolili tyranidu př. rod ATMÉOVCI, nakonec byli vyhnáni
- Za této situace DRAKÓN pověřen sepsat první zákony, aby utišil rozbroje (v 7.st.př.Kr.) (předtím byly zákony založeny na tradici) → tvrdé, kruté (neúmyslné zabití znamenalo vyhnanství, zakázána krevní msta - viník postaven před nestranný soud) → lidé se však těmito zákony moc neřídili, tehdy vstoupila do veřejného života významná státnická osobnost Solón

SOLÓN
- 1.nejvyšší archont, básník, vynikající politik, vypracoval jednu z prvních ústav, pokusil se situaci řešit tak, že ustanovil kompromis mezi bohatými a chudými, zvolen archontem roku 594 př.Kr.,díky reformám zabránil občanské válce
- Jeho reformy:
1) seisachtheia = setřesení břemene, čili vykoupil z otroctví všechny, kdo byli ulapeni do otroctví kvůli dluhům, i ty Řeky, kteří žili mimo Řecko. Vykoupil je za státní peníze.
2) vydal zákon o pozemkovém maximu - maximální velikost půdy, kterou člověk mohl mít (zabránil tak tomu, že by někteří lidé měli hodně a někteří tak díky tomu by neměli nic)
3) rozdělil obyvatelstvo do 4 majetkových tříd od nejbohatších po nejchudší, ty odstupňoval podle práv a povinností. Nejbohatší sice měli nejvíce práv, ale také povinností. Ze dvou nejvyšších tříd byli voleni nejvyšší úředníci. Teď už se mohl stát úředníkem každý, kdo měl peníze, ne podle rodové společnosti.
4) za nejvyšší orgán ustanovil EKKLESII -„všelidový sněm“ = rada, která měla moc, této rady a hlasování ve sněmu se mohli účastnit všichni svobodní občané starší 20 let (jen svobodní muži, ne ženy, otroci či přistěhovalci), demokracie však nebyla pro všechny, na tržišti se scházeli muži, ženy moc nevycházely z domu
- Po reformaci se Solón vzdal své moci, odešel z Athén, opustil Attiku, chvilku byl sice klid, poté se však znovu rozhořel boj o moc , v ítězně z tohoto boje vyšel Peisistratos

PEISISTRATOS
- Peisistratos nastolil tyranidu, sám se uchopil panování a vložil moc do svých rukou, tyranida = vláda jedince.
- Do čela Athén se chtěl dostat několikrát, moc dlouho zde však nevydržel, jednou se dokonce vezl na voze s dívkou podobnou Athéně, aby si Athéňané mysleli, že samotná bohyně stojí při něm a přeje si, aby vládl v Athénách. Usadil se dokonce v Thrákii, kde obchodoval s dřevem (v Řecku bylo málo dřeva), poté se však vylodil u Marathónu, získal si spojence mezi řemeslníky a obchodníky, poté se chopil vlády a od té doby vládl v Athénách až do své smrti.
- Jako tyran byl poměrně oblíben, způsob jeho vlády je nazýván jako „chléb a hry“ → snažil se lidem zajistit práci, odbytiště, aby mohli prodávat a vydělávat.
- Zvelebil Athény, stavby na Akropoli, vodovod.
- Na své náklady pořádal slavnosti př. dionýsie (na počet boha Dionýse → z nich později vzniklo divadlo), panathenajské hry („vítězné války“ pro bohyni Athénu), eleuzína
- Athény zaujaly první místo v obchodu, dbal na zaměstnanost, obklopil se umělci, chudým dával půdu
- Započal stavbu Dia Olympijského

HIPPIAS A HIPPARCHOS
- Po smrti Peisistrata vládli jeho synové Hippias (od něj hipísáci) a Hipparchos, ti však jen těžili ze svého postavení, nedělali nic pro obyvatelstvo, jen kulturní rozvoj pokračoval
- Hippias byl roku 510 př.Kr. vyhnán spartským vojskem, Hipparchos zabit (po tomto atentátu bylo mnoho lidí zabito)

KLEISTENES
- Zasloužil se o reformu státního zřízení, vypracoval novou demokratickou ústavu, pocházel z rodu Alkménovců, s pomocí vojska vyhnal Hippiase
- Vytvořil nové místní FÝLY, organizované na principu územním
- Rodové orgány tak ztrácely svůj význam, základem státní zprávy se staly DÉMY – městské čtvrti, okresy
- Tento systém měl velký význam pro zlomení moci aristokracie
- Území Attiky rozdělil na 3. části – přímořskou, městskou a vnitrozemskou část (fýly), každou z těchto části rozdělil ještě na dalších 10 částí. V každé fýle tak byla reprezentována 1 část (nebyli zde jen pokrevně příbuzní). Každá fýla volila svého zástupce, nezáleželo na tom, zde je aristokratického původu. Každý volil podle svého bydliště. Takto se pravidelně volili úředníci, soudci a stratégovi, tím definitivně zlomil moc aristokracie. Nejvýznamnější postavení získala vrstva obchodníků a řemeslníků.
- Na obranu demokracie byl vytvořen ostrakismus = střepinový soud, při tomto soudu se na střep napsalo jméno člověka, který ohrožoval demokracii (ovšem se toho i zneužívalo, lidé se na někom domluvili), smyslem bylo chránit demokracii. Člověk, který byl napsán nejvíckrát (asi 6000), byl obžalován na 10 let vypovězen z Athén. Nehrozila mu však smrt.

SPARTA
- Sparta ležela na Peloponésu, v údolí, kde protékala řeka Eurotés.
- Sparta se od Athén lišila v mnohém. Jestliže Athény považujeme za kulturní a duchovní centrum, pak Spartu právem považujeme za vojenské polis, plné odvahy a síly.
- Sparťané byli vychováváni odmala k tomu, aby se z nich stali výborní bojovníci a ochránci Sparty, byli to Dórové. Sparťané nekolonizovali na moři, ale na pevnině
- Jako Lakónie označujeme Sparta a kolonizované území (Lakónie a Mesénie), proto se někdy setkáváme s označením Sparťanů jako Lakadajmonští
- Ve 12.století, když Dórové (Sparťané) přišli na Peloponés (uzavírají tak řecké stěhování), podmanili si původní obyvatelstvo, část nechali svobodnou, část ne → tím zasadili nevraživost mezi původní obyvatelstvo → a aby se mohli ubránit proti vzpouře, která tak mohla vzniknout, museli být dobří ve vojenství (byli totiž menšině)
- Struktura obyvatelstva Lakónie:
1) Sparťané
- měli čistý původ, ale tvořili pouze 10 % Lakónie
- chlapci byli vychováváni v oddílu od 6-7 let, učili se bojovat, otužovat, provozovali různá fyzická cvičení, v 18-20 vojenský výcvik a zkouška (trestné výpravy proti heilótům - potají je vybíjeli, museli získat nepozorovaně jídlo), ten kdo se osvědčil byl jmenován a mohl se stát plnoprávným občanem (ti, kteří nebyli jmenováni měli méně práv), museli být připraveni kdykoli zasáhnout, stravovali se společně s oddílem (dostávali málo jídla smíchaného s krví → zvýšení agresivity), od 20 let byli ve vojsku, ve 30 mohli založit rodinu. Tato vojenská příprava byla důležitá hlavně ve válkách.
- Nejen chlapci, ale i dívky byly cvičeny, a to rodit fyzicky dobré a zdravé děti, slabé děti byly hned po porodu shazovány ze skály. Dívky se cvičily v hudbě, v tanci, stravovaly se doma, měly své dívčí oddíly, věnovaly se atletice
- vojáci celý život žili ve vojenských táborech → nejlepší profesionální vojsko (hoplité = těžkooděnci), pohrdali smrtí, „se štítem nebo na štítě“ → buď se vraceli jako vítězové nebo mrtví
- sparťanská výchova = výchova tvrdou rukou . Cílem této výchovy byla vojenská zdatnost, díky ní se Sparta stala nejobávanějším vojskem, nadvládu Sparty uznávalo celém Řecko.
- lakonické vyjadřování = mladí kluci nesměli v přítomnosti dospělých mluvit nebo se vyjadřovat jasně a stručně
2) Heilóti
- nesvobodní, neplnoprávní občané, majetkem všech, pracovali na poli místo Sparťanů, měli ve Spartě těžké postavení, tvořili však 70 % obyvatelstva
- státní otroci, každý svobodný Sparťan získal část státní půdy s otroky
- heiloti museli dávat daň z toho, co vypěstovali, to co vypěstovali navíc, si mohli nechat.
- byli bezdůvodně zabíjeni, hrozila tak permanentní vzpoura otroků
3) Perioikové
= ti, kteří bydlí okolo, asi 20 %
- dórský nebo achájský původ
- svobodní obyvatelé, nebyli otroci ani plnoprávní lidé, nemohli mít zbraně ani vykonávat úřad, bez politických práv- byli řemeslníci, obchodníci, zemědělci, platili daně a tím živili Sparťany, mnohdy mohli sloužit ve spartském vojsku
- Občanství se získávalo pouze rodem
- Sparťané žili podle zákonů, které v 8.st.př.Kr. ustanovil LYKURGOS, bájný král.
- V čele státu stáli 2 králové (každý z jiného rodu), neměli příliš velkou moc, pouze vedení ve válce
- GERUSIA = rada starších (člověk starší 60 let, kdy už byl osvobozen od vojenských povinností), měla celkem 30 členů. Představovala nejvyšší moc, rozhodující slovo, rozhodovala o rozdělení státní půdy pro svobodné Sparťany i s otroky, dohlížela nad spartskou výchovou. Gerusia dohlížela i na narození malých dětí, rozhodovala o jejich životě či smrti.
- Svou ústavu odvodili Sparťané z krétské politické ústavy. Ústava však byla přísnější než jinde, neměli tolik svobody jako Athény.
- Přednosti Sparty: nejsilnější řecký stát (později tento militarismus inspiroval Prusko nebo Hitlera)
- Negativa: Sparta se nerozvíjela, nebyl zde žádný pokrok, začala zaostávat

Žádné komentáře:

Okomentovat