Loading

2.7. Význam Alexandra Makedonského, jeho tažení. Co je helénismus?

STAROVĚKÁ MAKEDONIE ANEB ZTRÁTA ŘECKÉ SAMOSTATNOSTI
- Vzájemná nevraživost řeckých států, zejména Sparty, Athén a Théb, usnadnila mocenskou politiku severního souseda Řeků, makedonského království
- Makedonie byla od Řecka oddělena pohořím Olympu, v očích mnoha Řeků „polobarbarská země“, její obyvatelé patřili ke skupině tzv. severozápadních řeckých kmenů, anebo k ní měli blízko = Makedoňané jsou příbuzní Řeků, jejich jazyk je podobný Thessalskému nářečí
- V době perské expanze na Balkánský poloostrov museli uznat autoritu krále DÁREIA II., v 5.st.př.Kr. usilovali makedonští králové o sblížení s řeckými státy
- Živili se podobně jako Řeci, v 5. a 4.st.př.Kr. se zabývali pastevectvím a rolnictvím
- Zdrojem bohatství byly lesy, dřevo bylo vyváženo do Řecka na stavbu lodí=> velice úzké kontakty
- V Makedonii vládl král, jež se opíral o šlechtu (rodovou aristokracii), sídlil ve městě Pella – na královském dvoře pobývali řečtí umělci (např. dramatik Euripidés, malíř Zeuxis)
- Vzestup Makedonie se stal v dobách Peloponéské války (431 – 404 př.Kr.)

ARCHEALOS I.

- V té době vládl král Archealos I. (413 – 399)
- Za jeho vlády získali Makedoňané přístup k moři a pronikli do Thessalie
- Zdokonalil také bojovou taktiku, vybudoval falangy (kolenové vojsko) => jejich jádrem byly řady těžkooděnců (20 řad za sebou), vyzbrojených štítem, krátkým mečem a kopím
(6 metrů) => „nepřemožitelný ježek“ – strašná úderná síla
- Makedonští králové začali využívat sporu mezi řeckými obcemi, slabosti a nejednosti Řecka

FILIPOS II. 359 – 336 př.Kr.

- Otec Alexandra MAkedonského
- V mládí byl vězněn v Řecku, poté co se navrátil s sebou přivezl pokrok
- Začal se politicky a vojensky vměšovat do řeckých záležitostí
- Upevnil svou zemi, zorganizoval armádu, posílil jezdectvo
- Systematicky a bezohledně rozšiřoval svou moc a dovedně spojoval vojenskou sílu a diplomatická jednání (nejprve zajistil východní a severní hranice Makedonie proti útokům Thráků, Ilyrů a dalších kmenů, potom se zmocnil řeckých obcí na pobřeží a získal tak bezpečný přístup k Egejskému moři)
- Pozvedl Makedonii i hospodářsky – z druhořadého státu vybudoval velmoc=> měl v úmyslu ovládnout a sjednotit celé Řecko a vytáhnout na výpravu proti Persii
- Začal v Řecku městskými státy působit obratnou diplomacii a penězi – získával spojence, zasahoval do sporů mezi jednotlivými státy, jeho vliv stále rostl, ale našli se i nesmiřitelní odpůrci
- v Athénách propukla vřava=> vytvořily se 2 stran=> jedna prosazovala rozhodný boj proti Makedonii, druhá usilovala o dohodu s Makedonským králem:
-nejvýznamnějším představitelem promakedonské politiky byl řečník ÍSOKRATÉS
-hlavním mluvčím protimakedonské politiky byl nejslavnější řecký řečník DÉMOSTHÉNES:
- Zastánce tradic Athénské obce a jejího demokratického zřízení
- Pronesl proti FILIPOVI II. několik ostrých prosloví = filipiky, vystupoval proti němu

- Ve Filipovi spatřoval nejen hlavní překážku obnovy mocenských pozic Athén, nýbrž i vážnou hrozbu samostatnosti řeckých států
- Burcoval Řeky aby se spojili proti Filipovi (Makedoňanům)
- Zprvu neměl Démosthenes příliš předpokladů na to, aby se stal řečníkem, ale pak své nedostatky odstranil (původně měl slabý hlas, a tak trénoval na pobřeží a do úst si dával oblázky, aby neškubal s ramenem, dával si nad rameno meč)
- Dosáhl věhlasu a přesvědčil aspoň některé Řeky, aby se spojili
- Z Démosthénovy iniciativy se spojily Athény k boji proti Makedonii i s několika obcemi ve středním Řecku a na severu Peloponésu=> k bitvě došlo v létě roku 338 př.Kr. u Chairóneie v Boiótii=> vyrovnaná bitva, v jedné chvíli se však král FILIP II. ocitl ve svízelném postavení, když se dostal mezi obě křídla a hrozilo mu obležení, tehdy zasáhl jeho syn Alexander=> rozprášil thébské řady=> Filip zvítězil a stal se pánem Řecka=> ztráta řecké samostatnosti
- Vítězný Filip se zachoval celkem velkoryse=> zaručil všem státům dosavadní svobody,ale zakázal jim řešit vzájemné spory zbraněmi
- V roce 337 př.Kr. svolal FILIP do Korintu sněm všeřeckých obcí, na kterém museli Řekové uznat prvenství (nadvládu) Makedonie v řecko – makedonské federaci = spojil Makedonii a Řecko v jeden celek
- Polis jako ekonomická a správní jednotka hrála v řecké společnosti i nadále důležitou roli, ztrácela však svůj politický význam
- FILIP začal plánovat nové tažení proti Peršanům, navrhl řeckým státům společné výpravy proti bohatstvím oplývající perské říší=> než však stačil Řeky sjednotit byl uprostřed plánů (příprav) roku 336 př.Kr. zavražděn
- FILIP zahynul dýkou a dodnes se neví, kdo vraha (možná Řekem, Peršany nebo manželkou) – o příčinách atentátu kolovaly již ve starověku různé dohady

ALEXANDR MAKEDONSKÝ – POSLEDNÍ OBDOBÍ ŘECKÝCH DĚJIN
- Po atentátu na FILIPA II. se stal roku 336 př.Kr. makedonským králem jeho dvacetiletý syn ALEXANDR (336 – 323 př.Kr.) a rozhodl se dokončit přípravy proti Persii, byl to jeden z nejvýznamnějších vojevůdců, vynikající voják
- Měl všestranné vzdělání, vždyť po 3 léta byl jeho učitelem a vychovatelem sám ARISTOTÉLES (Alexandrovi bylo asi 13 let, když o něj pečoval), Alexandr byl zpočátku velmi nezkrotný, ale Aristotelovi se podařilo mu vštípit smysl
- Mladý vládce upevnil svou moc v Makedonii i v Řecku a na jaře roku 335 př.Kr. potlačil nepokoje v Thrákii a v Ilýrii
- Sbíral zkušenosti od 16 let, v 16 letech vybojoval v Thrákii vítězství, bojoval i u Chaironeie
- Když se v Řecku rozšířily pověsti, že Alexandr v bojích Ilyry zahynul, vypuklo v Thébách protimakednoské povstání, Alexandr se vrátil, povstání potlačil, porazil Théby, které byly dobře chráněné, byly téměř zcela zničeny a Thébany, kteří nezahynuli prodal do otroctví (později toho litoval, a když pak potkal nějakého thébského otroka dal mu volnost)
- Porazil i Athény a ty musely vydat 10 vojevůdců povstání
- Byl nesmírně ctižádostivý a chtěl i to, co je nad lidské síly, utratil všechny královské peníze, nadělal hrozné dluhy, ale věřil, že se mu to vše vrátí
- Jeho výpravy doprovázeli historikové, zeměpisci i filozofové a ti zapisovali zajímavosti ze všech zemí a pak to předávali Aristotelesovi a on to zpracoval
- Alexandrovi nešlo jen o prosté vojenské tažení=> toužil dobýt celý tehdejší svět
- Na jaře roku 334 př.Kr. vyrazil na pochod, tažení zahájil proti perské říši, jejímž vládcem byl od roku 336 př.Kr. Dáreios
- Prošel Trójou a podle pověsti se zde poklonil památce Achilea a svůj zbroj vyměnil za jeho
- K prvnímu střetu došlo u říčky Gráník, kde se do cesty Makedoncům postavilo 30 000 Peršanů (maloasijských satrapů, sám Dáreios se účastnit nechtěl) => nejtěžší Alexandrova bitva, ztratil v ní svého koně, kopí a unikl jen o vlásek smrti – sekli ho do přilby,ale byl zachráněn svým přítelem=> přesto však Makedoňané vyhráli (prý jen 26 mrtvých)
- Alexandrova armáda táhla dál malou Asií a dobývala jedno město za druhým
- Ve starodávném Gordiu (žil zde král MIDAS) – čekal Alexandra proslulý gordický uzel (kdo ho rozváže, pravila pověst, získá vládu nad Asií) => Alexandr ho jednou ranou mečem přeťal
- Se samotným králem králů DÁREIEM III. se poprvé utkal poblíž malého městečka Issu (v listopadu 333 př.Kr.) na jihovýchodě Malé Asie=> Alexandr zahnal 200 000 Peršanů na útěk tak rychle, že Dáreios utekl za Eufrat a na bojišti zanechal nejen svůj válečný stan a všechno bohatství, ale i manželku a 2 dcery, které padly do zajetí
- Uprchlého Dáreia Alexandr nepronásledoval
- Makedonské vojsko pak zamířilo na jih do Sýrie a Foinikie, vážný odpor kladl jen foinický TYROS – když ho po dlouhém obléhání v létě roku 332 př.Kr. dobyli, pobili několik tisíc obyvatel a ostatní prodali do otroctví, na podzim roku 332 př.Kr. postihl obyvatelé Paletinské Gázy stejný osud, Dáreios mu nabídl 1/3 říše, ale Alexandr to odmítl, chtěl celou říši, z bohatství si nechal 1 skříňku a do ní uložil Iliadu
- Roku 332 př.Kr. ovládl Egypt, kde byl uvítán jako osvoboditel země od perské nadvlády, vojáci si zde odpočinuli, při ústí západního ramene nilské delty založil Alexandrii
- Na jaře roku 331 př.Kr. se makedonští vojáci vypravili z Egypta do nitra perské říše, prošli Sýrii a Palestinou
- Nedaleko zříceniny v Ninivě u Gaugamély (na podzim roku 1.10.331 př.Kr.) se opět utkal s Dáreiem=> v této bitvě měl Alexandr dosud největší armádu (40 000 pěšáků a 7 000 jezdců) => přestože měli Peršané převahu, dobrých vojáků bylo jen málo („nesmrtelní“), měli také válečné vozy, jízdu, ale nepomohlo jim to, jelikož se vozy nedostaly k falanze=> perské šiky se rozprchly v okamžiku, kdy se dal na útěk sám král Dáreios, na útěku byl zabit vlastním člověkem – satrapem Bessem (Alexandr ho pak zabil)


- Alexandr vstoupil bez boje do Babylónu, Sús (nejvýznamnější město Persie) a v Persepoli se pak zmocnil pokladu perských králů (v Xexesově paláci, který byl nesmírně veliký – Alexandr ho nechal rozbořit, zlikvidovat)
- Alexandr se stal vládcem obrovské říše, panovníkem Persie, dobyl hlavní město Persie, ovládl jej
- V Persepoli vypálili Makedoňané palác perských králů, aby prý pomstili někdejší zpustošení řeckých chrámů Xersesem
- Alexandr se zmocnil obrovského bohatství (1 200 talentů= 3 000 tun zlata a stříbra) a poté nechal razit své mince z tohoto zlata a stříbra=> mince se staly oběživem na dlouhou dobu)
- Po dobytí Persepole začal vyžadovat zvyky božských poct= po schodišti k němu přicházeli ti, kteří museli platit daně, museli si zakrývat úcta a klanět se až k zemi=> Alexandr se začíná měnit, sláva mu stoupla do hlavy
- Makedoňané pronásledovali ustupující perské vojáky do Baktrie a Sogdiany, i zde se Alexandr snažil získat místní velmože na svou stranu=> k tomu přispěl jeho sňatek s Róxanou, dcerou sogdijského aristokrata
- Jeho říše sahala od Jónského moře až po střední Asii, byl ale velmi ctižádostivý a tak se rozhodl dobýt celý tehdejší svět
- Pokračoval tedy dále v tažení směrem na východ do Indie (jeho vojáci procházeli Afghánistánem, Pákistánem, nepropustnými pouštěmi, vysokými horami Hindúkuše, džunglemi=> bylo to velmi náročné, trpěli nemocemi – malárie)
- Roku 327 př.Kr. dospěl Alexandr do Indie=> porazil krále PÓRA s jeho slony a dospěl k řece Indus (myslel si, že je to na konci světa a tak chtěl propojit celý svět až po oceán) => chtěl jít tedy dál, ale jeho vojácí už byli vyčerpání a poprvé mu vypověděli službu a odmítali jít dál=> doplavili se tedy po Indu až do jeho ústí a Alexandr byl nucen dát rozkaz k návratu
- Část vojska plula na lodích podél pobřeží po Arabském moři do Perského zálivu pod vedením NEARCHA (Nearchos)
- Dvě další skupiny se vracely po pevnině, zvláště těžké ztráty utrpěli ti, kteří táhli v čele s Alexandrem neprobádaným územím nedaleko pobřeží, objevovali další velká města a zásobovali první skupinu
- Po návratu z indického tažení na samém sklonku roku 325 př.Kr. dospěl se svým vojskem zpět do Babylónu (= město měst, nejslavnější město starověku) a zde ho čekal náročný úkol=> upevnit ústřední moc říše a sjednotit etnicky různorodou říši usiloval o překonání etnických a kulturních přehrad mezi Řeky a Makedoňany na jedné straně a obyvateli bývalé perské říše na straně druhé
- Na jaře roku 324 se v Súsách konala obrovská svatební slavnost – Alexandr se oženil s dcerou Dáreia III. a s dcerou jeho předchůdce na perském trůně, sňatky s asijskými ženami muselo uzavřít i více než 10 000 makedonských vojáků
- V Babylóně, jenž se měl stát správním centrem říše, připravoval Alexandr na jaře 323 př.Kr. nové vojenské tažení (na Arábii a Etiopii) => dal budovat loďstvo, které mělo obeplout Arabský poloostrov=> to ale nedokončil=> uprostřed činnosti onemocněl a 13.6.323 př.Kr. zemřel v horečkách pravděpodobně na malárii ve věku necelých 33 let
„Žil život docela krátký, ale naplnil jej nejpočetnějšími a největšími činy.“ Plútarchos
žil Alexandrii (stala se významným hospodářským a kulturním centrem helénistického světa, knihovna)

ŘÍŠE DIADOCHŮ
- Po Alexandrově smrti vzplály mezi veliteli makedonského vojska spory o moc
- Králem byl prohlášen Alexandrův slabomyslný nevlastní bratr a pak i Alexandrův syn, skutečnou vládu si makedonští vojevůdci rozdělili a uzavřeli vzájemnou dohodu=> neměla dlouhé trvání a tito tzv.diadochové (nástupci) pak vedli mezi sebou dlouholeté boje = války diadochů
- Války přinášely těžké strádání obyvatelů měst a území, docházelo k pronásledování politických odpůrců, k popravám, konfiskacím majetku i k zotročování občanů, byly vymáhány mimořádné daně, rozmáhalo se lupičství a pirátství
- Teprve v sedmdesátých letech 3.st.př.Kr. nastalo jisté uklidnění, říše Alexandra Velikého se nakonec rozpadla na 3 části

- Byly to říše (=největší státní celky):

-Egypt, Palestinu a jižní Sýrii ovládli Ptolemaiovci → Ptolemaios
-převážnou část Přední Asie Seleukovci → Seleukos
-Makedonii a do značné míry i Řecko Antigonovci → generál Antinogos
– i nadále propukaly mezi těmito helénistickými říšemi konflikty

- Krom toho vznikly i další, menší říše, ale významné svou kulturou (helénistické státy):
-Bithejnie
-Pergamon (Pergamonské království)
-Bosporské království
-Galatie (ve fryžské náhorní rovině) všech se zmocnil během 2.st. Řím
-Parthský stát
-Judský stát

- PTOLEMAIOVCI
- díky štědré podpoře Ptolemaiovců, vládnoucích nad Egyptem, se stala střediskem helénistické kultury Alexandreia – Múseion, chrám Múz, byla vlastně akademie, ve které bydleli a pracovali učenci a umělci, aniž by se museli zabývat starostmi o své hmotné zabezpečení, měli k dispozici rozsáhlou knihovnu – Bibliotéku (byla v ní soustředěna všechna významný díla té doby – přes půl milionu svitků)
- Múseion se stalo záhy centrem vzdělanosti (Eukleidés, Hurón, Archimédes) – především literární věda a kritika


HELÉNISMUS
- Název podle mýtického praotce Řeků = Heléna
- Prolínání a vzájemné obohacování (symbióza) kultury řecké a orientální
- Vytvořila se speciální kultura, která se rozšířila do všech říši diadochů (4.-1,st.př.Kr.), do doby, než byly tyto říše podmaněny Římem, fakticky přetrvávala až do 7. století, kdy byla převálcována islámem
- Alexandr založil asi 100 měst, nejvýznamnější se stala Alexandrie egyptská, v těchto městech se usazovali řečtí řemeslníci, obchodníci, umělci, učenci
- Tato města se stávala středisky helénismu
- Na orientální obyvatelé Řekové působili a ti začali uvažovat jako Řekové a to racionálně
a) vznikaly tam sportovní areály, gymnázia, divadla
b) v Alexandrii největší knihovna
c) vznikl filosofický směr stoicismus → lidé potřebovali najít mír v duši, potřebovali najít cíl, smysl života, byla to doba neklidu
d) řecký překlad Bible = SEPTUAGINTA → 70 mužů za 70 dní ji překládalo → překlady byly totožné
e) řecké náboženství se mění → pronikají do něj orientální prvky
f) v Alexandrii dlouho působil Euklides (Euklidova věta), Archimédes (později odešel do Syrakus)

Žádné komentáře:

Okomentovat