Raný středověk 5.-12.st.
- život v tomto období je velmi těžký
- oproti antice je společnost značně primitivnější
- malé zalidnění
- zemi pokrývaly hluboké lesy, sem tam sporadicky nějaká vesnice (80-100 lidí), v celém státě jen několik měst, hradů, klášterů
Život ve vesnici
- izolovanost, nekomunikovanost spolu, za celý život neopustili vesnici
- téměř nulová komunikace mezi jednotlivými oblastmi
- žádné cesty
- nedošlo k oddělení řemesel od zemědělství - primitivní způsob života
- žádné obchodní kontakty, naturální platby (nikdy př. neviděli peníze)
- stavěli si polozemnice - aby v zimě nepromrzlo zapuštěno v zemi (1m), zde žijí zároveň a dobytkem, znamenalo to hrozné hygienické podmínky, absence lékařské pomoci (zuby trhal kovář, pokud byl ve vesnici)
- obrovská mortalita (úmrtnost), dožívali se v průměru 30 let, od 13 rodily zpravidla každý rok
Zemědělství
- téměř 90 % obyvatelstva se živilo zemědělstvím
- bylo značně nevýkonné, rádla ke kypření půdy zanechala jen měkké rýhy, které se nedaly pořádné hnojit
- po celý středověk existoval tzv. „bludný středověký kruh zemědělství“ = trojpolní hospodářství - ozim, jař, úhor
- dobytek se pásl pouze na tom úhoru, sem tam plevel jenom sem tam travička, mál dobytka, důsledkem bylo málo hnoje
- půda nebyla hnojena, byla zapleněna, málo píce, nebylo tak možno získat seno
- na podzim se dobytek vybíjel (neměli co žrát)
- potravinová základna velmi malá, úroda byla nízká
- navíc v té době neexistovaly téměř žádné železné nástroje, vše ze dřeva, neměli pořádnou radlici
- vývoj společnosti se zastavil, primitivní společnost (600 let nebyly podmínky, aby se svět vyvíjel k lepšímu)
Úloha křesťanství v raném středověku
- křesťanství přes všechny středověké hrůzy obrušovala brutalitu této doby viz. Desatero
- přijetí křtu = uznání země v zahraničí
- „Cílem života není bohatství, ale zalíbit se Bohu!“
- celkově: křesťanství mělo pozitivní úlohu
- křesťanství sehrálo úlohu v těchto oblastech:
a) školství
- duchovenstvo = jediná sociální vrstva obyvatelstva, která byla gramotná, jediná literární díla tvořena duchovenstvem
jediným školstvím byly zpočátku církevní objekty, školství v klášterech (Bible, teologie)
- školy zpočátku církevní organizace (Robert de Sorbon)
- kláštery byly zdrojem pokroku (modlily se, měli zahrádky, rozvíjeli řemeslnou výrobu, psali knihy - „modli se a pracuj“
b) umění
-kostely, hospice, špitály (milosrdné sestry)
c) sjednocování Evropy
-univerzální nástroj
-jazykem pro všechny latina
-heslo: Modli se a pracuj
-kdo nebyl křesťan, toho čekalo vyhubení př. Polabští Slované
d) církev se podílela na správě státu
- podílelo se na správě státu (jediná instituce, která vnášela do chaosu řád), př. Kosmas – děkan Kapituly byl diplomat
e) dále:
- vznikaly i první špitály (milosrdné sestry ošetřovaly zraněné)
f) významní papeži: LEV I. - uchránil církev před Huny, ŘEHOŘ I. - učení přizpůsobil úrovni vesničanů, zakladatelem papežského úřadu byl údajně apoštol SV. PETR
Kláštery
- uchovatel vzdělanosti
- nejstarší ženský klášter – u sv. Jiří na Pražském hradě
- nejstarší mužský klášter 993 biskup Vojtěch v Břevnově u Prahy
- provozovala školy → poskytovala vzdělání (v té době nikdo kromě kněží nepotřeboval)
- vyučovacím jazykem byla latina, učili se jen muži
- mnišské hnutí – benediktáni (benedikt z Nurie) – klášter Monte Carlo; kartuziáni, premonstráti, cisterciáci
- vzdělanost, písařské dílny (skriptoria), kodexy = rukopisné knihy nádherně zdobené
- významný byl sázavský klášter, kde působil sv. Prokop
Kultura
- zachováno pouze v Byzanci, jinak návrat k začátkům, absence kultury, učili se opět od antiky př. karolinská renesance, otónská renesance
Románský sloh
- hlavně církevní stavby a umění, rozmach hlavně ve Francii - největší počet kostelů
- umělci anonymní - sloužit víře, odsud vystoupili až v renesanci, kdy začalo záležet na individuálním úspěchu
- centrem kultury Paříž, později Dijon, dále Konstantinopol a Vatikán
- navazoval na tradice starořímské architektury
- znaky:
valená klenba, půlkruhový oblouk, sdružená okna
a) rotundy – sv. Jiří na hoře Říp; sv. Kateřiny ve Znojmě (malba Přemyslovských panovníků)
b) baziliky – sv. Jiří na Pražském hradě
c) Strahovský klášter, Juditin most, kupecké a řemeslnické domy, kostely v Třebíči,…kamenné hrady př. Přimda
-malířství: Vyšehradský kodex u příležitosti korunovace Vratislava
-literatura: Kronika česká, Hospodiny pomiluj ny, Svatý Václave
Čas
- datování od narození Krista se zavedlo až roku 525
- o vedení kalendářů se staraly církve, potřebovaly je k výpočtu církevních svátků
- v neděli se nepracovalo
Žádné komentáře:
Okomentovat