Loading

7.5. Obranné boje Husitů

1. fáze husitského hnutí
- Papež roku 1420 vyhlásil křížovou výpravu proti Čechům na popud Zikmunda (Čechy jsou kacířské) → do čela se postavil Zikmund (chtěl, aby ho přijali jako legitimního krále→ Češi ho však neměli rádi, protože slíbil, že se Husovi nic nestane a jak to dopadlo) → a tak roku 1420 v létě přitáhlo před Prahu velké vojsko (hlavně Němci). Pražané povolali tábority v čele s Janem Žižkou na pomoc → v červenci 1420 památná bitva na hoře Vítkov (dnes Žižkov) → Žižka je porazil. Zikmund se mezi tím stačil korunovat českým králem (korunovali ho zrádci ve Svatovícké kapli → Výtka koruny české). 1. křížová výprava byla tak poražena, zbytek vojska se v Praze ještě zdržel, ale i ti byli poraženi u Vyšehradu (v Novembru 1420) → šok pro Evropu, že se Češi ubránili → Zikmund nevěděl kudy kam
- Roku 1421 se konal sněm všech husitů (všech směrů) v Čáslavi → dohodli se, že Zikmund nebude českým králem, ale protože král být musel, tak povolali Poláka Zikmunda Karybutoviče → ten se tu ale nevyznal, neměl velkou autoritu, musel odejít, husité ho tu potom nechtěli.
- Roku 1421 Zikmund zjistil, že není českým králem → vyhlášena 2. křížová výprava → do čela se postavil opět Zikmund. Zikmund chtěl husity dobýt ekonomicky → tak dobyl Kutnou Horu (vymanévroval ho Žižka) → slepý Žižka (ztratil 2. oko) vedl husity → Zikmund se musel stáhnout z Kutné Hory → na ústupu byl poražen v Německém Brodu (leden 1422) a u Hamru → to byl mistrovský kousek husitů → také 2. křížová výprava poražena. Relativní nebezpečí pominulo → husitské směry se daly do sporu → do té doby se pražané a táborité měli rádi (protože měli stejného nepřítele) → také Želivský byl přítelem Žižky
- Roku 1422 se však pražané pohádali mezi sebou → část pražanů vylákala Želivského a sťali jej. Od té doby pražané a táborité téměř nepřátelé
- Roku 1424 se spojili pražané s katolickými pány (panská jednota) a proběhla bitva u Malešova → pražané + katolíci X Žižka + orebité (Žižka už nebyl v táboře) → pražané byli poraženi → Žižka chtěl za trest Prahu srovnat se zemí, ale naštěstí pro Prahu zde byl nový vůdce → husitský arcibiskup (papež ho ale za arcibiskupa samozřejmě neuznal) Jan Rokycana → ten Žižku přesvědčil, ať Prahu neničí
- Žižka chtěl přenést husitství na Moravu → u Přibyslavi roku 1424 ale zemřel → orebité se přejmenovali na sirotky
- Konec 1. fáze husitského hnutí: fáze obranná, byla úspěšná, bojuje se na území Čech, má vojenský charakter, vůdčí osobností Jan Žižka
→ po jeho smrti husté ztratili vůdce → Evropa má chuť zde vpadnout, ale objevuje se zde další osobnost → diplomat Prokop Holý.

2. fáze husitského hnutí (1427-1434)
-Jana z Arku → až porazím Angličany, vtrhnu do Čech.
- Fáze expanzivní, útočná. Křižáci chtěli využít toho, že Žižka zemřel a tak roku 1426 vyhlášena
3. křížová výprava do severních Čech
→ bitva u Ústí nad Labe, → křížová výprava byla rozdrcena díky Holému (stejně dobrý)
- Roku 1427 4. křížová výprava do západních Čech → bitva u Tachova → křižáci utekli bez boje = rozprášeni. Husité získali punc neporazitelných lidí (Evropa, respektive křižáci se jich báli)
- Holý šířil husitské myšlenky po světě → aktivita husitů → 2 směry:
1) posílali poselstva s manifesty, kde hlásali svůj program do celé Evropy → finální cíl, aby Evropa byla celá husitská (neměli však úspěch)
2) spanilé jízdy = válečné tažení do okolních států → do Německa (k Nürbergu), Rakouska, tehdejších Uher (Slovensko do Bratislavy) → dobývali hrady a nechávali tam husitské posádky, přes Polsko se dostali až k Baltskému moři (Svatopluk Čech → Husita na Baltu) → Evropa se začala bát (i jejich drancování, vojáci cvičení, profesionální)

Žádné komentáře:

Okomentovat