Loading

18.2. Hospodářská, územní, politická charakteristika nové republiky

HRANICE ČSR
- Hranice ČSR byly dost sporné, obtížně vznikající
a) česko-moravské
-byly dány historickou tradicí, přirozené
b) česko-německé
-už ve 13. století pohraničí osídlováno Němci (kolonizace, byli osvobozeni od daní), německá kolonizace ve velkém po Bílé hoře → vznikla Sudetská oblast (pohraniční oblasti) → přes 3 miliony Němců nechtějí být u ČSR
-v lednu 1918 14 Wilsonových bodů → zdůvodnil proč USA válčí → proto, aby si v Evropě každý národ určil, kde chce být = sebeurčení (aby Češi měli na to právo), Němci toho pak využili, že mají právo být v německém státě, sudetští Němci pak hned po vyhlášení ČSR vyhlásili 4 německé republiky (př. Sudetland hlavní město Tropau = Opava)
-ČSR armáda (legionáři a Sokoli) vtrhli roku 1918 do německých oblastí a násilně tyto oblasti připojili k ČSER (zemřely desítky němců, byli zabíjení, protože se hlásili k německé národnosti)
c) česko-polské (slezské) hranice
-velice komplikované, dodnes v této oblasti protičeské nálady
-na území polského i českého Slezska se nacházelo těšínské knížectví – historická země, patřilo Habsburkům, obyvatelé knížectví byli Poláci, větší část území bylo v Polsku
-Dohoda prve chtěla tuto situaci řešit tzv. plebiscitem → obyvatelé měli sami rozhodnout pomocí hlasování, chtějí-li do Polska nebo ČSR, nakonec nebyl plebiscit vykonán, protože se Dohoda přiklonila k ČSR požadavkům (kvůli legiím a také Beneš byl dobrý diplomat)
-území i Těšín násilně rozděleno, část Těšínska připadlo ČSR, i přestože zde žili Poláci (dodnes nechtějí být součástí)
-důvodem proč ČSR usilovalo o Těšínsko bylo, že zde byl těžký průmysl a ocelárny, strategicky důležité → v Bohumíně byla jediná železnice, která vedla na Slovensko → dopravní uzel Praha-Bohumín-Košice
-pozn. Komorní Lhotka = Ligotka Kameralna
d) slovensko-polské hranice
-celkem přirozené, pohoří Tatry
e) slovensko-maďarské hranice
-od dob Velké Moravy (r.906 padla Bratislava) neměli Slováci svůj stát a stali se součástí Maďarska, Slovensko = Horní Uhry
-pouze několik desetitisíc Slováků umělo slovensky
-Beneš přišel k mapě a tužkou udělal hranici (dnešní), Dohoda jim to uznala
-0,5 milionů Maďarů se najednou dostali do Slovenska
-Maďaři dodnes nároky, politické strany proti Slovákům
f) Podkarpatská Rus
-tato nudle na východě se stala součástí ČSR od roku 1919
-dnes patří tato „země nikoho“ k Ukrajině
-nevěděli čí jsou, patřila Rumunům, Maďarům a nakonec k ČSR
-hlavní město Užhorod, mluvili rusínštinou (něco mezi slovenštinou a ukrajinštinou)

OBYVATELSTVO ČSR
1) Češi (7-8 milionů)
2) Němci (3,5 milionu)
3) Slováci (1-2 miliony)
4) Maďaři (500 000)
5) Rusíni (350 000)
6) Židé (asi 150 000, nejvýznamnější postavení, př. advokacie každý třetí žid; lékařství; hospody; kultura; umění)
7) Poláci (desítky tisíc, na Těšínsku) 8) Romové (mnohem méně než dnes, hodně kočovali, v ČSR až po 2. světové válce)
- Celkem zde žilo asi 13,5 milionu obyvatel
- Masaryk a Beneš prosazovali čechoslovakismus → Slováci nejsou vlastním národem, jsou součástí českého národa (něco jako Valaši), Češi jsou starší bratři Slováku → a to jim Slováci nezapomněli
- Slováci byli hodně nánožní a Češi se po roce 1918 stali ateisty (tedy dříve než za komunistů) a proto je Slováci neměli rádi, naopak Češi považovali katolíky za habsburské kolaboranty
- V ČSR bylo tedy pestré národnostní etnikum, docházelo k národnostním problémům a třenicím → to pak zapříčilo zánik ČSR = kámen úrazu 1. republiky
- Silný československý národ měl právo vládnout, mocenské pozice, že jsou silní
- Hospodářská krize postihla textilky, sklárny a Slováky → národnostní menšiny → od té doby zostření

POLITICKÝ SYSTÉM
- ČSR bylo ostrovem demokracie, svobody, později byli totiž obklopeni totalitními režimy (Polsko – Pilsucký, Německo – Hitler, Maďasrko – Hörthy,…)
- V ČSR široké politické spektrum, jak pravice tak levice (zhruba 20-30 stran)
- Vládu tvořila tzv. velká pětka (20 let) = státotvorné strany
1) Sociální demokracie → měli i ministerského předsedu
2) Národně socialistická strana → E. Beneš
3) Národní demokracie → hodně pravicová, člen např. Karel Kramář
4) Strana lidová (dnešní KDU-ČSL) → zastupovali křesťany
5) Agrární strana → republikánská, jedna z nejsilnějších, dlouhodobý předseda Antonín Švehla (i ministerský předseda)
další strany:
1) Národní obec fašistická
-poté, co se dostal v Itálii k moci Mussolini, byla také ve Frýdlantu
-vláda silné ruky, radikalismus, antisemitismus, prosazovali nacionalismus a nenáviděli Němce
-v čele Radola Gajda (původně Rudolf) → generál, legionář
-v roce 1933 chtěli převzít moc → židenický puč (u Brna) → pár důstojníku chtělo pochod na Prahu, zmocnili se zbraní
2) Sudetoněmecká strana
-nacistická stra

na, Němci v pohraničí, kteří nechtěli být v ČSR
-ve 20. letech nebyla moc silná, až ve 30. letech po nástupu Hitlera větší moc
-šéfové strany: Konrád Henlein (učitel tělocviku), Karel Herman Frank (karlovarský knihkupec)
3) Hlinkovci = Hlinkova l´udova strana
-nacionalistická strana, předseda farář Andrej Hlinka, chtěli téměř samostatnost Slovenska
-nesnášeli Čechy: 1. čechoslovakismus, 2. byli ateisté 3. a mluvili o tom, že je Češi vykořisťují a mají z nich kolonii
-ve 30. letech měli tajnou položku Pittsburské dohody (že byla jen na 10 let)
4) Československá komunistická strana
-nejlevicovitější, vznikla rozštěpením Sociální demokracie v roce 1921
-zpočátku málo příznivců, v roce 1929 se předsedou stal typický stalinista Klement Gottwald → usiloval o bolševizaci strany, radikalizovali se
-v ČCR chtěli převrat → chtěli bolševický stát, měli své zastoupení v parlamentu, a díky demokracii si mohli říkat co chtějí
-říkali že všem zakroutí krky až se dostanou k moci, že se chodí učit do Moskvy
-základna v dělnících, ve 30. letech krize → měli velkou podporu
- Postupně vznikaly menší i větší pastrany př. Strana židovských živnostníků, nacionalistické strany v parlamentu, ne ve vládě

POLITIKA HRADU
- Tvořily ji politické špičky, vedoucí politických stran, scházeli se s prezidentem a mluvili od důležitých věcech
- Na schůzky si zvali také přední umělce Čapek, šéf banky Preis, filozofy, podnikatelé = elita národa → spolu konzultovali problémy v širším spektru
- Politická kultura 1. republiky těší, žádné aféry
- Ústavou z roku 1920 bylo ČSR prohlášeno demokratickou republikou, občanům byla zaručena práva, v čele stál prezident volený na 7 let, zákonodárnou moc mělo v rukou Národní shromáždění, které se skládalo z Parlamentu (300 členů) a Senátu (150 členů)

Vládní koalice ČSR:
a) rudozelená – V.Tusar
b) úřednická vláda – J. Černý
c) všenárodní koalice – A. Švehla
d) úřednická vláda – J. Černý
e) široká koalice- A. Švehla

HOSPODÁŘSTVÍ
- Čechy+Morava = průmyslově nejrozvinutější částí R-U, Čechy – síť železnic a strojírenské podniky
- Zprvu hospodářské potíže → díky novým hranicím problém se CLEM, ale brzy problémy překonány → otevřely se nové trhy, hlavně Balkán, vyváželo se do Jižní Ameriky
- Ve 20. letech 1 % nezaměstnanosti (28 000), ve 30. letech 1 milion nezaměstnaných

EKONOMIE
- Ministr financí Alois Rašín (ekonom) → okolkování rakouských peněz a pak rakouské peníze vyměněny na české = měnová reforma
- Jako měna se ustanovila koruna česká a haléře, zprvu měly být sokoly či snad lvy
- Autorem grafického návrhu se stal Alfons Mucha → typické zednářské symboly (kružítko, zástěra,…), koruna podložena zlatem, vysoká hodnota
- Rašín → deflační politika = stálý kurz, hodně šetřil, nechtěl do ČSR luxusní zboží ani exotické ovoce, když jsou v ČSR hrušky

PRŮMYSL
- V ČSR nebylo mnoho mamutích podniků, páteří byly menší podniky, kde se pracovalo od rána do večera
- Nebylo moc surovin, ale lehký průmysl na špičce, české Švýcarsko
a) obuvnictví→ díky BATI velmoc botní, od Forda odkoukal pásovou výrobu
b) textilní → na severu Čech
c) strojírenský : ŠKODA, ČKD (Česká Kolben Daněk, Kolen byl Žid a zemřel v Terezíně) →strojírna→turbíny, lokomotivy
d) automotorový → TATRA (Kopřivnice), PRAGA (Praha), JAWA (Strakonice) → motocykly
e) letecký → LETOV, v roce 1923 pravidelná letecká doprava Praha-Bratislava
f) sklenářství → Jablonecká bižuterie
g) těžký průmysl → Ostrava, Třinec, Bohumín → šachty, hutě, POLDI
h) elektrotechnika → 1. pravidelné rozhlasové vysílání roku 1923

ZEMĚDĚLSTVÍ a POTRAVINÁŘSTVÍ
- Velké rozdíly mezi východem a západem: 1. Čechy, 2. Morava, Slezsko, Slovensko 3. Podkarpatská Rus → těžba dřeva
- Dobré zemědělství, pivovary, cukrovary, chmel, Plzeň, Becherovka, Jelínek, pardubický perník , žitný ostrov = Slovensko → obilí

SPOTŘEBNÍ KOŠ
-mzdy: zemědělec 500 K., dělník 800 K., profesor 1300 K., lékárník 1500 K., konstruktér, inženýr 1750 K., ministr 9000 K.
-cena výrobků: pivo 1,3 K. (na Moravě spíše kořalka → lilo se do osmáků), chleba 3 K., mléko 2 K., hovězí maso 1,5 K. (maso nebylo denně), dámské lodičky 19 K., auto 18 000 K. obyčejné jinak 22 000 a bavorák 55 000 K., brambory 0,5 K/kilo, mouka 3 K.Poznámka: kakao za komunistů drahé 14 Kč

- ČSR bankovnictví bylo velmi proslulé, koruna měla vysokou hodnotu, Rašín však zemřel na následky atentátu (byl postřelen dělníkem), šéfem Živnobanky se stal Preiss, po Rašínovi byl nejvýznamnějším ekonomem Engliš

Žádné komentáře:

Okomentovat