- Hospodářská krize nezasáhla jen USA, ale i celou Evropu
- ČSR zastihla o něco později, a to v zimě 1931/32, o to však bolestněji
- Stejně jako ve světě začala v zemědělství a těžařské oblasti
- Nejvíce byly zasaženy chudé oblasti: Slovensko a Podkarpatská Rus, Sudety (textilní a sklenářský průmysl)
- ČSR bylo orientováno především na vývoz, země však zablokovaly hranice vysokými cly proti dovozu, ČSR nemohlo dovážet zemědělské výrobky. CLA zablokovalo i průmyslové odvětví, což s sebou přineslo i politický dopad: nemohli vyvážet na Balkán (odbytiště) a dostali se tam Němci = nabourání koncepce Malé Dohody
- 30% nezaměstnanost: 1 milion nezaměstnaných : „Počítáme-li jednoho nezaměstnaného jako živitele tříčlenné rodiny, byly tak 3-4 miliony lidí bez obživy“ = skrytá nezaměstnanost, až ¼ lidí
- Lidé byli bez přídavků, ženy většinou nepracovaly, důchody pobírali jen státní úředníci, existovala polozaměstnanost = zkrácení pracovní doby, jen pár dní v týdnu, , čímž byla i menší výplata
- Zvyšování kriminality, krádeže, vzrostly sebevraždy až o 80 %, obrovské exekuce
- Stát začal tuto situaci řešit jen zčásti:
a) kampaně a sběr šatstva
b) polévka pro chudé
c) poukázky = žebračenky
d) podpora v nezaměstnanosti, ale jen 1 měsíc
e) 10 Kč svobodný, 20 Kč ženatý
- Docházelo k sociálnímu napětí, protože neexistovala potřebná sociální síť, došlo k oprávněné vlně stávek, byla nasazena policie, střelba do dělníků (v čele komunisti), FRIEVALDOV (dnes Jeseník – sudetská oblast) a DUCHCOV – bylo zastřeleno několik dělníků(četníci mohli používat nůž na plocho – uřízli ucho)
Nastaly také národnostní třenice a problémy:
a) Sudetští Němci zde nechtěli žít, chtěl zpět do říše, roku 1935 dokonce vyhrála Sudetoněmecká strana volby
b) Slováci považovali Čechy za kolonizátory, Slovensko bylo jen odbytištěm zboží, levná surovina (kontingent = odevzdat dávky z úrody za málo peněz, jinak bez dětských přídavků, politický nátlak, když nevstoupili do JZD). V čele L´udovy strany farář ANDREJ HLINKA, roku 1933 se konaly Pribinské slavnosti v Nitře na oslavu 1100 let založení 1. kostela v Nitře, slavnosti se ovšem zvrhly, Slováci požadovali autonomii (podle dodatku Washingtonské deklarace) ¨
- Začal vzrůstat nacionalismus: v lednu 1933 došlo k Židenickému puči u Brna, kdy se fašisté chtěli zmocnit zbraní v kasárních, povstání však bylo potlačeno
- Taktéž bolševici požadovali revoluci
- Republika destabilizována kvůli sociálním a národnostním důvodům
- Roku 1934 se uvažovalo o zvolení prezidenta, Masaryk byl již vážně nemocný
a) 1. kandidátem byl EDVARD BENEŠ
b) pravice prosazovala Němce a vládu pevné ruky
c) komunisté chtěli GOTTWALDA: „Ne Masaryk, ale Lenin“, za tento výrok byl zbaven poslanecké imunity
- Do čela Sudetských Němců se dostali učitel tělocviku KONRÁD HENLEIN a knihkupec KARL HERMAN FRANK – roku 1933 založili vlastní stranu, chtěli se připojit k říši, strana však byla zakázána roku 1934, roku 1935 kamuflovaně vznikla nová strana Sudetoněmecká straba (všichni se domluvili a jako jeden muž volili tuto stranu), pro Čechy znamenaly volby hrozný debakl, naštěstí došlo k machinaci s volebními hlasy, Henlein se tedy ocitl až na místě druhém
- Masaryk odstoupil a na jeho místo nastoupil EDVARD BENEŠ
Žádné komentáře:
Okomentovat