2.2. Srovnej Homérovo a archaické Řecko

HOMÉRSKÉ ŘECKO 11.-8.st. př.Kr.
- Období mezi léty 1100-800 př.Kr. nazýváme temná staletí řeckých dějin (neboli homérská společnost), neboť nastal pokles civilizační úrovně: Řekové přestali používat písmo, takřka zmizely kamenné stavby, pokles civilizační úrovně, období úpadku, avšak od sklonku 12. st.př.Kr. se šířilo používání železných nástrojů a zbraní
- O životě Řeků, jak žili v tomto období čerpáme informace z epických básní Ilias a Odyssea: Achájové sice zvítězili, ale roku 1200 byli zotročeni nebo vyhnáni Dóry, kteří sice byli primitivnější, znali však železo a byli agresivnější

DÓROVÉ
- Dórové obsadili Peloponéský poloostrov a další části Řecka, byli nejpočetnější a nejagresivnější. Byli na nižší společenské úrovni, neznali písmo.
- Zemědělci, pastevci, neznali města, Achájské stavby nazvali jako kyklopské stavby.
- Dórská společnost: rodiny se sdružovaly do rodů genos → bratrstva = frátrie → kmeny = fýla
- Rozhodující slovo v řecké společnosti v době homérské měli aristokraté (bacilové-králové) – na rozdíl od říši na Předtím východě nebyl v Řecku tak propastný rozdíl mezi vládnoucí vrstvou a ostatním obyvatelstvem, jejich vliv nebyl tak přísný
- Nejpočetnější skupina – rolníci, řemeslníci – poměrně málo (kováři, tesaři a hrnčíři), pěvci – přednášeli homérské básně, největší vlastníci půdy a početných stád
- Žili idylicky, bez pokroku, existovalo patriarchální otroctví (otrok byl „členem rodiny“)
- Základní ekonomickou jednotkou rané řecké společnosti byl oikos. Jádrem oiku byla rodina.
- Řekové se živili především pastevectvím, ale i zemědělstvím, žili v horských údolích – ovce, kozy, hovězí dobytek, málo kvalitní půdy (příhodné podmínky pro zemědělství jen někde), pěstovali obilí, víno a ovoce
- Obyvatelé se scházeli na tržištích (agora), což bylo centrem společnosti, soudní dvůr se označoval jako aeropa
- Loupežné výpravy – sloužily k pozdvižení společenské prestiže
- Pohostinné přátelství zaručovalo aristokratům oporu na cestách

ARCHAICKÉ ŘECKO 8.-5. st.př.Kr.
-Řecká alfabeta
- Na počátku archaického období 8.-6. st.př.Kr. se opět rozšířilo používání písma (v některé obchodní osadě převzali Řekové foinickou abecedu a přizpůsobili ji potřebám řečtiny – zapisovali i samohlásky). Znalost písma se rozšířila i mezi řemeslníky a prosté vojáky (nejen vyšší třída)

-Vznik polis
- Na počátku archaické doby se vytvořila nová forma státu – polis = městský stát, v němž se na řízení státních záležitostí podíleli plnoprávní občané (dospělí muži). V polis žili i svobodní občané bez občanských práv, i osobně nesvobodní občané (využítí se v zemědělství i řemesle), nejznámější jsou heilóti ve Spartě, penestové v Thessalii a voikeové na Krétě
-Polis vznikly jako centra zemědělských oblastí, nejvíce lidí se pochopitelně zabývalo obděláváním půdy, na vlastnictví půdy se mohlo vázat i občanství

- V Řecku nikdy nevznikl jednotný stát, vždy jen jednotlivé městské státy
- Řecko je hornatá krajina (Olympos, Parnas), hory bránily sjednocení Řecka, centralizaci i vývoji, městské státy byly odděleny horami.


- Život v nich se mnohdy různě lišil – vyvíjely se jakoby samostatně, pojítkem byla:
a) mytologie (vztah k bohům byl volný, bohové vypadali jako lidé, měli lidské vlastnosti, byli nesmrtelní a sídlili na Olympu, zasahovali do života lidí, úspěchy i neúspěchy byly spjaty s Bohy)
b) olympijské hry
c) eposy Ilias a Odyssea
d) řeč a podobné kulturní zvyky
e) za svého praotce považovali Heléna (= Řek)