Civilizace v období raného středověku byla civilizací vesnickou. Teprve s rozvojem hospodářství, ropzšířěním peněz a růstem počtu obyvatel v 11. – 12. století vzrůstá význam měst.
Až do vrcholného středověku téměř města neexistovala, jen pár se jich dochovalo z antiky.
Během této doby vznikla celá řada měst. Města měla široké pravoúhlé ulice. Byl zde lokátor = nejprve vybral vhodné místo, uměl to architektonicky rozvrhnout. Od 12. století se výstavba města prováděla podle jednotného plánu. Město bylo obehnáno hradbami. Jeho centrem bylo náměstí, na něm byla tržnice, rychta (později radnice), poblíž kostel, hřbitov. Před hradbami vznikala předměstí. Tato podoba města přetrvávala až do 19. století. Splašky tekly do ulice, kanály a vodovody jen v největších městech, lehko se tak šířily nejrůznější nemoci. Pod podloubí se scházeli v době nepříznivého počasí. Většina měst měla do 3000 obyvatel, rozlohu 20 – 50 ha. Největší evropská města – Janov, Benátky, Miláno, Florencie (nad 100 000 obyvatel), Cařihrad (500 000)
Vznik měst:
- Města vznikala nejdříve v západní, později ve střední Evropě.
-jako obchodní střediska na křižovatkách důležitých obchodních cest (návaznost na města antická)
-založená církví u klášterů
-města se speciální výrobou, např. Přístavy a horní města (těžba)
-města založená na „zeleném trhu“ – město s pravidelným půdorysem
-kupecká osada v podhradí se změnila, rozrostla se v město
-u řek, u brodu → křižovatka obchodních cest
-města založená Němci na tzv. „zeleném drnu“ (nikde nic)
- Většina českých měst však navazovala na starší řemeslnicko-kupecké osady – Brno, Znojmo, žetí, Litoměřice
Typy měst:
a) královská → stavěl je panovník, poddaní se měli celkem dobře, př. Praha, Plzeň, Litoměřice, Brno, po roce 1300 jich bylo asi 40
b) poddanská → zakládala je šlechta, bylo zde těžší žít, př. Pardubice, Telč
c) věnná → věno královny, př. Dvůr Králové, Hradec Králové, Mělník
d) horní → naleziště stříbra, př. Jihlava, Kutná Hora
Struktura městského obyvatelstva:
- v čele města stál:
1. purkmistr a konšelská rada (rada azaseala v radnici, Staré město získalo svou radnici v roce 1338)
2. rychtář – předsedal konšelskému soudu, vybíral královské daně, zástupcem vrchnosti
- vrstva bohatých lidí = patriciát (urození) – obchodníci, kupci, majitelé dílem
- řemeslníci = nejpočetnější
- městská chudina – žebráci, mezáci, nevěstky
- duchovenstvo (fary, kostely, katedrály)
- služebnictvo, pomocné síly a nádeníci
- každé město mělo ghetto = kde žili Židé (byli diskriminováni), živili se hlavně řemeslem a obchodem, byli bohatí (profit i pro panovníka), Židé se také často živili lichvou (křesťanství ji totiž odsuzovalo). Lidé v nich viděli vrahy Krista a proto na ně občas pořádali pogromy. Ve svých čtvrtích měli školy, hřbitovy a modlitebny = synagogy.
- měšťané = plnoprávné obyvatelstvo, vykonávali řemeslo nebo živnost, museli platit daň
Řemeslníci se sdružovali do cechů (cech pekařů, řezníků,…) → hájila zájmy svých členů a kooperovali mezi sebou (domlouvali se na cenách, počtu výrobků, dohlížely na výrobu a kvalitu,…), vdova po zemřelém, řemeslníků dostávala ze společné kasy cechu rentu = dobrá, pozitivní instituce
Obchodníci se sdružovali do zvláštních zájmových společností.
Byly to: gildy – ve Vlámsku, Flandrech, Francii
hanzy – v Německu. Nejvýznamnější byla ve městě Lübeck. Tato hanza ovládla celý
obchod s evropským severovýchodem, sdružovala 150 německých měst.
Význam měst:
1) vzdělání, ve velkých městech univerzity, farní školy
2) při katedrálách vyrůstaly špitály = sociální síť
3) odehrával se zde veškerý společenský pokrok, jehož nositelé byli měšťané
4) umění, kultura → divadelní představení, umělecké slohy (románský, gotický sloh)
5) měšťané se prosadili i jako mocenští činitelé, měli velká práva
Města si vydobyla práva:
1) hrdelní právo – odsuzovat zločince; povolání kat
2) válečné právo
3) právo vařit pivo
4) mílové právo (monopol na prodávání výrobků, kupci nesměli v okruhu 1 míle konkurovat řemeslníkům)
5) pořádat trhy
- Město mělo výjimečné právní postavení – obyvatelstvo se samo spravovalo. Každé město mělo pravomoc soudní, správní, vojenskou.
- 1. městská práva obdržela města na Moravě – nejstarším dokladem je z roku 1223 město UNIČOV
Školství
- ve školách se učilo trivium – číst, psát, počítat
- ve městech byly střední městské školy, farní školy, kláštery
- velká města měla i univerzity (původně církevní organizace), měla všeobecné zaměření a vyučovacím jazykem byla latina mohli ze studovat i cizince)
- Univerzita se dělila na čtyři fakulty:artistická (filozofická) – základ veškerého dalšího studia, právnická, medicínská, teologická.. Student získal postupně titul bakalář, potom mistr. Univerzita byla většinou vybavena statky, dostávala od dárců dary. Tím si zajistila svoji nezávislost.
Významné univerzity:
a) Salamanka – 1. univerzita, Itálie, dále v Itálii to byly univerzity v Bologni, Padově,…
b) Oxford – významná, Anglie, 12.-13.st.
c) Soluň – v byzantské říši
d) Španělsko – rozvinutá země, první univerzity už v 8. a 9. st.
e) Sorbona – Francie, 12.-13.st.
f) Karlova – české země, 1348
Významná evropská města
a) soukenictví – Brusel, Gent, Bruggy
b) tržní centra – Paříž, Londýn, Milán, Florencie
c) námořní přístavy – Benátky, Janov, Antverpy
d) sídla hlav států, církví – Praha, Cařihrad, Moskva, Řím
Města a dálkový obchod
- Počátkem 14. století bylo v Evropě několik hlavních tras a oblastí dálkového obchodu.
- Nejdůležitější z nich byly:
-oblast Středomoří (Benátky, Janov, Pisa), kterou procházela trasa, spojující západní Evropu
s Byzantskou říší
-oblast Baltského a Severního moře – obchod s rybami, kožešinami, suknem, vlnou, obilím,
jejím centrem bylo hlavně území Nizozemska a Belgie (Flandry a Brabant)
- Obě obchodní centra se spolu stýkala na poloviční cestě v hrabství Champagne (východně od Paříže). Od 11. století se zde konaly výroční trhy. Nejbohatším městem Evropy byly Bruggy (dnes Belgie).
- Do českých zemí se cizí zboží dostávalo přes Norimberk a Řezno, dále tato obchodní cesta směřovala do Vratislavi a Krakova. Přes Moravu vedla tzv. jantarová stezka, která spojovala Jaderské a Baltské moře.
Žádné komentáře:
Okomentovat