Loading

6.3. Rozvoj peněžnictví, dolování stříbra a zlata, mincovnictví

Dolování:
a) stříbro → Jihlava, Kutná Hora, Stříbro, Příbram
b) zlatá ruda → Kremnica, Banská Štiavnica
c) měď → Banská Bystrica

Roku 1249 vznik jihlavského horního práva. 1290 počátky těžby stříbra v Kutné Hoře – 40 % tehdejší evropské produkce stříbra, z dolů pravidelné příjmy do královské poklady.

Mincovnictví:
Numizmatika (z lat. nummus = peníz, mince) je historická věda, která se zabývá platebními prostředky (mincemi, bankovkami, státovkami, směnkami, šeky, cennými papíry, nouzovými platidly, poukázkami, žetony a předmincovními typy platidel) a jejich historickou úlohou
-Před vznikem prvních mincí fungoval výměnný obchod. Dalo se také platit železnými pruty, dobytkem nebo kiráty (plátěné šátky).
a) Prvním platidlem, které na našem území známe, jsou duhovky. Jde o keltské zlaté mince (statéry) a duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.
b) Plátěné šátky se používaly na Velké Moravě, později s příchodem Cyrila a Metoděje se používala byzantská měna.
c) Denáry : Platilo se jimi asi od poloviny 10. století do 13. století . Rozdělujeme dva druhy: české a moravské denáry . Byly na nich křesťanské motivy. Stříbrné, nakonec znehodnocené.
d) Brakteáty: Vydávány Přemyslem Otakarem I. a Přemyslem Otakarem II. . Dělíme je na České (asi 1210 - 1300) a Moravské brakteáty (asi 1250 - 1300). Nebyly rovné, ale zvlněné. Proto se nedaly skládat do hromádek, nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu. Raženy pouze z jedné strany.
e) Groše : Raženy v Kutné Hoře, která byla v době objevení stříbrných nalezišť téměř stejně velká jako Praha. Ovládly střední Evropu .Platily od roku 1300 do konce 16. století, ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století jako drobné. Platily až do 1547.
f) Tolary: Dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově, základ pro označení dolar
g) Florény: Za Jana Lucemburského.
h) Krejcary: Platily od vzniku Habsburské monarchie roku 1526 . Souběžně s nimi se používali také bankocetle, první papírové peníze na našem území zavedené
i) zlatky – 18.st. „rýnská zlatý“, za Marie Terezie
j) Koruny: Korunová měna byla vyhlášena 11. srpna 1892, staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu, korunové bankovky přišly do oběhu až 1900. Koruna byla rozdělena na 100 haléřů (halířů). Z přepočítacího poměru 2:1 (10 korun představovala 5zlatková bankovka) vzniklo dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu. Po rozpadu Rakouska-Uherska byla (po dlouhých diskuzích) převzata korunová měna pouze jednou nástupnickou zemí - Československou republikou. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince (20h a 50h) byly raženy s letopočtem 1921 (existují i zkušební ražby se starším letopočtem) a dány do oběhu až v roce 1922..
Měnové/peněžní odluky/reformy:
1) 1919 - oddělení RU a ČSR měny
2) 1945 - odebrání peněz z oběhu a jejich uložení na vázané účty (měněno až 500K v poměru 1:1).
3) 1.6.1953 - výměna peněz v poměru až 1:50 (ceny změněny v poměru 1:5), zrušení vázaných vkladů aj.
4) 1993 - oddělení české a slovenské měny

Žádné komentáře:

Okomentovat