Loading

7.2. Význam mistra Jana Husa a jeho předchůdců

- Situace v českých zemích byla ještě horší než v Evropě, v církvi ještě větší demoralizace, církev je nejmocnějším feudálem v zemi.
- mezi Husovy předchůdce patřili:

KONRÁD WALDHAUSER
- Přichází na žádost Karla IV., kázal latinsky a německy, to však mělo malý efekt, protože mu moc nerozuměli. Pocházel z Horních Rakous, kritizoval nedostatky v světském a duchovním životě.

JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE
- Moravský kněz, pracoval prve jako úředník v kanceláři Karla IV, poté se hodně změnil a stává se z něj ohnivý kazatel, neváhal označit Karla za příčinu krize, tvrdá kritika duchovenstva. Za dílo „Knížka o Antikristu“ byl obžalován, hájil s se v Římě, zemřel v Avignonu před skončením procesu.

MATĚJ Z JANOVA
- Teolog, univerzitní profesor, 9 let působil na univerzitě v Paříži, srovnával současnou církev s Biblí. Myšlenka rovnosti mezi knězem a laikem, nařčen z kacířství, donucen své názory odvolat. Dílo: „Pravidla Starého a Nového zákona“ → píše o tom, že kdyby lidé dodržovali biblická pravidla, krize by nepřišla.

JERONÝM PRAŽSKÝ
- Vzdělanec, Husův přítel, obratný řečník, odvážný kritik, znal spisy Wiclefa, podílel se na vydání Dekretu Kutnohorského, pronásledován inkvizicí, zatčen a roku 1416 upálen.

JAKOUBEK ZE STŘÍBRA
- Univerzitní mistr, husitský teolog, 1414 zavedl laické přijímání z kalicha, autor traktátů, polemik. Centrum jeho kázání se stala Betlémská kaple (prostorná, pro 3000 lidí) – kázání v češtině.

TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO
- Zchudlý jihočeský zeman, nedostudoval teologii, působil jako laik, psal hlavně traktáty = pojednání o teologických tématech. Z Husových předchůdců nejvýznamnější. Jeho zásluha: poprvé o náboženských věcech hovoří laik, poprvé píše česky (dobrá jazyková úroveň, srozumitelná čeština). Dílo: „O šašiech“ – každý ve společnosti má svou roli. „Knížky šestery o obecných věcech křesťanských“ – vyzdvihuje víru, naději a lásku. „Řeči besední“. „Řeči sváteční a nedělní“

JAN HUS
-filozof, teolog, řečník
- Narodil se asi kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic (jižní Čechy). Studoval gymnázium, artistickou fakultu (→ bakalář), fakultu svobodných umění (→ mistr). Dále vystudoval teologickou fakultu, vyučoval na KU, kde se setkal s myšlenkami Johna Wicklifa (díky Jeronýmu Pražskému, který byla na Oxfordu), stal se rektorem KU.
- Roku 1400 vysvěcen na kněze, od roku 1402 kazatelem v Betlémské kapli (Kaple postavena roku 1391) na Starém městě, měl velké charisma. Tím, že přejímal myšlenky Wiclifa, stává se reformátorem.
- Roku 1409 přispěl k vydání Dekretu kutnohorského (císař VÁCLAV IV) → změna poměru počtu hlasů na Univerzitě 3:1 ve prospěch Čechů (při hlasování Češi 3 hlasy, cizinci 1) → poznamenalo počeštění pražské univerzity, rektorem zvolen Hus. Na druhou stranu se snížila česká prestiž v Evropě. Němečtí mistři a studenti opustili Prahu → založen univerzita v Lipsku.
- Hus neohroženě kritizoval církev, zlořády a společnost vůbec. Kritizoval rozmařilost bohatých, požadavek křesťanského způsobu života (láska, dobro,…), boj za pravdu, odstranění existujících zlořádů. Roku 1409 pro obhajobu Wyclifa mu bylo zakázáno kázat v soukromých kaplích, on však neuposlechl, byl tedy dán arcibiskupem dán do klatby (= církevní trest, vyobcován z církve).
- Roku 1412 vystoupil proti prodeji odpustků, které považoval za předplácení hříchů („boháči si předplatili zlé skutky“) → proti němu stojí papež, ale i sám Václav IV (zen ho nejprve obhajoval, ale změnil názor poté, co Hus brojil proti odpustkům → z nichž totiž plynuly peníze o státní pokladny). Papež pohrozil tím, že jestli nepřestane Hus kázat, vyhlásí nad Prahou interdikt = kněží nesmějí konat náboženské obřady, svatby, křty, pohřby → pro středověkého člověka to znamenalo hrůzu. Hus tedy ustoupil a odešel z Prahy roku 1412 kázat do Kozího Hrádku a Krakovce, kde kázal pod širým nebem svým příznivcům.
- Roku 1414 pozván Zikmundem na koncil do Kostnice, ochranným listem Zikmunda (GLEJTEM) mu byla slíbena bezpečnost, svobodný průchod, pobyt a návrat. Hus doufal v možnost obhajoby svého učení, byl však uvězněn a protože odmítl odvolat své názory, byl prohlášen za kacíře a 6.7. 1415 upálen jako kacíř, jeho popel byl smeten do Rýna. V Kostnici s ním jednal kardinál ZABARELA. Byl pouhou figurkou, odpůrci: patriciát, vyšší duchovenstvo, katolická šlechta
Očitý svědek upálení PETR Z MLADOŇOVIC napsal latinskou zprávu, její poslední část přeložena do češtiny: Pašije mistra Jana Husa, píseň Ó svolání konstanské.
-dílo: Hus psal česky a latinsky (latinsky psal,. Aby se jeho knihy mohly rozšířit do celé Evropy). „O církvi“ – nejvíce mu přitížila; „O svatokupectví“; „Výklad viery, desatera a páteře“; „Dcerka“; „O šesti bludech“ (rozebráno 6 bodů, ve kterých nesouhlasí s církvi, tento text nechal napsat na zdi Betlémské kaple), „Postila“, „Listy z Kostnice“
- Zasloužil se o reformu českého pravopisu – „O pravopisu českém“ (De ortographia bohemica). Staročeština neměla výrazné prostředky, jak zapsat měkké a dlouhé samohlásky, proto se před Husem používaly spřežky → Hus zavedl diakritická znaménka: cz = ć, aa = á (vymyslel nabodeníčka → později z nich vznikly čárky a háčky)
-homilie = Husovo kázání v Betlémské kapli
-z dnešního hlediska církev Husovo upálení odsuzuje, ale tvrdí, že se v některých teologických věcech mýlil

Žádné komentáře:

Okomentovat