- Humanismus a renesance sice nezačaly jako proticírkevní hnutí, ale svým počínáním podlomily středověké chápání světa, změnily pohled na člověka, omezily vliv církve.
- Renesanční člověk chce na vše přijít rozumem, nespoléhá pouze na dogmata, Lidé začínají uvažovat nad Biblí a učením církve. Bibli si začínají vysvětlovat jinak než katolický klérus – kněží. Takto jsou nabourávána dogmata.
- Renesanční myšlení s sebou přináší taktéž kritiku a možnost ověřit si, s renesancí se rozvíjí věda a poznatky, učení o kulatosti Země. Člověk se rozhoduje na základě toho, co má určité důkazy.
Reformace
- Společenskou krizi (došlo k papežskému schizmatu, černému moru) ve 14. století chápali vzdělaní i prostí lidé jako důsledek odklonu církve od prvotního křesťanství. Objevila se snaha o reformu církve. Toto hnutí se označuje jako reformace (z latiny přetvoření, náprava). Reformační hnutí se často stávalo mohutným sociálním hnutím.
Reformace měla 2 cíle:
a) přesné a přísné dodržování zásad křesťanství podle Bible
b) odstranění světské vlády církve
- Problémy v církvi existovaly již delší dobu, ale právě v 16. století se situace vyhrotila. Nejvíce ji zatížilo kupčení s odpustky (= předplácení hříchů) a také, že nežila podle zásad Bible. Způsob renesančního života si přivlastnil i papež, církev žila rozmařilým životem. Důvodem kritiky byl také papež ALEXANDR IV. Docházelo ke korupci uvnitř církve.
- Na počátku 15. století úsilí odstranit největší nedostatky opatřeními přijatými na koncilu: koncil kostnický, koncil basilejský, boj 2 teorií: konciliarismus = postavení koncilu nad autoritu papež, papalismus = vyšší autorita papežství než koncilů.
Předchůdci reformace: JOHN WICLIF, JAN HUS. Husitské reformační hnutí, které z těchto myšlenek vzešlo, se však nerozšířilo do jiných zemí. Jeho výsledkem bylo pouze to, že se Čechy staly první zemí v Evropě s dojí vírou. (Jihlava 1436)
Žádné komentáře:
Okomentovat