Loading

10.2. Hospodářské poměry, města versus šlechta, šlechtický velkostatek

● Vedle politickým problémům, již reprezentovala vláda obou Jagellonských králů, představuje také rozmach země po stránce náboženské, společenské a kulturní. V době Jagellonců zde převažovalo husitské náboženství.
a) Staroutrakvisté. Hlásí se k přejímání podobojí, oživují husitské náboženské myšlenky
b) Novoutrakvisté. Věřící, kteří přejímají myšlenky Luthera.

● Katolíků bylo asi 10%- Jagellonci se snažili o obnovu. Vznikají některá výrazná náboženská centra. Jagellonci se starají o to, aby řada českých měst si udržela katolické tradice – Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Brno, Olomouc.
- Rozvíjejí se i další atributy českého státu – užívání mateřského jazyka- čeština se emancipuje hlavně v oblasti úřední. Dochází k ústupu latiny a němčiny.
● V té době začala šlechta podnikat – 1. zárodky kapitalistických vztahů, už to není primitivní feudální středověká společnost. Důvodem podnikání bylo, že šlechtici si zvykli žít poměrně nákladným renesančním způsobem života- a na tento život potřebovali mnoho peněz ( i zadlužování). Zakládali šlechtické velkostatky.
a) vyplácí se chov ovcí
b) výroba a vaření piva – na přelomu 15. stol., vznikaly téměř všude pivovary- z piva se vařila i polévka
c) zakládání rybníků (jižní Čechy)
-Štěpánek Netolický vybudoval soustavu 50 rybníků ( vodu přivedl z řeky Lužnice)- vodní dílo Zlatá stoka
-Jakub Krčín z Jelčan- rybníky Svět (původně Nevděk) a Rožmberk
d) chov ryb-kvůli velkému počtu postních dní, kdy se nesmělo jíst jiné než rybí maso
e) roku 1516 hrabě Šlik začal těžit stříbro ( Kutná Hora, Jáchymov) - a roku 1520 začali razit mince Jáchymovský tolar = tolary (odtud dolar), které platily až do roku 1892, pak rakouská koruna.
f) Nevolníkům se bere zemědělská půda a na ní šlechtici stavějí a rozšiřují své statky-nevolníci musejí kupovat to, co jejich pán vyprodukuje, nesmí kupovat jinde.
- Důvodem toho, že šlechta začala podnikat byly spory mezi šlechtou a měšťany, protože například privilegium vařit pivo bylo právo měst (na stranu měst se přiklonil spisovatel Viktorin Kornel ze Všehrd- Knihy devatery).
Pověst: Pán Půta Švihovský z Rýzmberka dostal darem opici, ta mu utekla. Rolníci ji zabili, protože si mysleli, že je to čert. Za trest jim Půta vyměřil tzv. Opičí daň.

Pozdněgotické umění
- uplatnilo se v době Jagellonců- Prašná brána, Vladislavský sál
- příznačné polozdobené klenby (sklípková či diamantová), motiv uschlých a přeseknutých větví
- chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, sv. Mikuláš v Lounech, chrám Nanebevzetí Panny Marie
- umělci: Matěj Rejsek (Prašná brána), Benedikt Ried (Vladislavský sál (schodiště, obdélníková okna)
- malířství. Mistr litoměřického oltáře
- kamenný most v Písku
- na přelomu 15. a 16. st. rozvoj nižších (hlavně) městských škol

Žádné komentáře:

Okomentovat