Loading

17.3. Meziválečné vztahy, konference, dohody.

- V mezinárodních vztazích panoval křehký mír, státy se snažily předcházet konfliktům.
- Společnost národů měla zajistit kolektivní ochranu členským státům a na její půdě měly být řešeny případné rozpory diplomatickou cestou, proto byl zřízen smírčí tribunál v Haagu.
- Tato myšlenka však narážela v praxi na řadu problémů
- Vliv malých států byl omezený, USA se nezapojily, hlavní slovo měla Francie a Británie a význam SN postupně upadal
- Mírové snahy byly také vyjádřeny v Briand-Kellogově paktu, v němž se 57 států zavázalo neřešit problémy válečnou cestou
- V této době vznikla myšlenka sjednocení se Evropy, která vzešla od francouzského politika BRIANDA, ovšem díky rozporům mezi státy, nebyla uskutečněna

Konference a dohody:

1) JANOV
- V roce 1922 se konala konference v JANOVĚ, kde měli mocnosti donutit Německo k placení a také přizvali Rusko, aby zaplatilo carské daně, oba státy se však cítily ponížené

2) RAPPAL
- Delegace poníženého Německa a Ruska se sjely RAPPAL, kde byla podepsána rappalská dohoda = tajná smlouva o úzké spolupráci → Němci totiž v Německu nesměli zkoušet zbraně, ale díky této smlouvy mohli zkoušet v SSSR (rudá armáda cvičila techniky a generály a díky tomu to pak Němci v Rusku ve 2. SV znali)

3) MALÁ DOHODA
- Pakt mezi ČSR+Rumunsko+Jugoslávie, spolupráce na poli hospodářském, vojenském, ekonomickém
- Maďaři měli z Malé Dohody strach, a proto si nedovolili zaútočit, ČSR z toho profitovala → měla odbyt na Balkáně

4) SPOJENECKÁ SMLOUVA
- Roku 1925 byla podepsána Spojenecká smlouva mezi ČSR a Francií, šlo o další posilnění vzájemných vztahů → poskytnutí pomoci v případě ohrožení, základ československého obranného systému

5) LOCARNO
- Roku 1925 se ve Švýcarsku konala konference v Locarnu, kde se sjely Anglie, Francie, Itálie, Německo → překlenutí rozdílu mezi vítěznými a poraženými státy
- Německo uznáno za velmoc, výměnou za slib, že nebudou chtít měnit hranice na západě.
- Za velmi pozitivní a průlomový rys locarnské smlouvy lze považovat skutečnost, že tento dokument nebyl přímo namířen proti žádnému aktérovi z bývalého ozbrojeného konfliktu. Signatáři se na tomto jednání zavázali ke vzájemným garancím míru a spolupráce. Vinu na válce Německu sice touto smlouvou nikdo neodejmul, ale úspěch koncepce rovných práv pro všechny zúčastněné země bez ohledu na události v minulosti lze považovat za skutečně velkorysé gesto všech vyjednavačských týmů.

6) Poté, co se k moci dostal Hitler, Francie uzavřela smlouvu s ČSR, ČSR uznalo dejure SSSR

Žádné komentáře:

Okomentovat