Loading

2.5. Proč a jak dovedly řecké obce ubránit svou svobodu před Persií?

PERSKÁ ŘÍŠE ACHAJMENOVCŮ
- Peršané byli kmen s výborným jezdectvem, dnešní Írán
- Vznikla v 6.st.př.Kr., zakladatel KÝROS II., vládl v letech 559 – 529 př.Kr., pocházel z rodu Achajmenovců
- Pocházel z Persidy, ze které také vyšel a postupně si podmanil mnohé národy a země – Médii, Arménii, Frýgii, Lýdii, Babylon – 539 př.Kr. – umožnil židům návrat, obnovil Jeruzalém, ovládl východní Středomoří, Egejské moře
- Chtěl útok na Egypt, a proto se snaží si naklonit Fénicii (potřeboval fénické loďstvo, to se mu ale nepodařilo) a Palestinu (obnovil Jeruzalém, obnovuje i palestinská města a hlavně umožnil Židům návrat do vlasti)
- Fénické loďstvo potřeboval, jelikož se připravoval na tažení proti Egyptu a neměl dostatečně silné loďstvo
- Ke konci 6.st.př.Kr. pronikají i na východ – řeka Indus, oblast Pandžábu
- V 5.st.př.Kr. se Perská říše rozkládala od Kavkazu, Nilu, Egejského moře až po Indus
- Obsadili i Heleson – nížina, kterou se mohou dostat do Černomoří – pro Řeky katastrofa, bylo tam obilí
- Egypt dobyl až Kýrův nástupce KAMBÝSES (525)
- V perské říši žilo obrovské množství národů(rozdílná kultura, jiné hospodářství, nejednotní),musela se upevnit tato země
- Perská říše byla nejrozsáhlejší za vlády DÁREIA I. (absolutistický monarcha), který vládl v letech 521 – 486 př.Kr. a za jeho vlády sahala říše od Egejského moře až p Indus (518 př.Kr. pronikli do Indie a připojili Paňdžáb), a od Kavkazu a Kaspického moře až po Nil, říše byla 30 x větší než Řecko
- Říše však byla hospodářsky, kulturně i etnicky nejednotná, Dáreius však byl nadaný státník=> pokusil se a podařilo se mu zem upevnit, překonat nejednotu=> rozdělil zemi na 20 provincií (provincie = satrapie), v čele každé z nich stál správce – satrapa, což byl královský úředník, který dohlížel na výběr daní, správu země=> bylo přesně určeno kolik každá provincie má odevzdat, perské obyvatelstvo daně nedávalo, ostatní ano
- DÁREIOS podporoval obchod, říše byla protkána sítí silnic, a největší silnice Královská silnice vedla ze Súsy (Repsie, východně od Babylónie, kousek od Perského zálivu) až do Sardy na pobřeží v Malé Asii
- Silnice důležitá pro obchod, královské posly, království, ale i pro vojsko (to dohlíželo na pořádek v provinciích)
- Na silnicích stavěny stanice na vzdálenost 1 dne pěšky – 25 km – něco jako motely, hostincem na Královské silnici 111 hostinců (2500 km)
- DÁREIOS pečoval o rozšíření vodních cest, dal razit mince – dáreiky
- Toto se dělo na přelomu 6. – 5. st.př.Kr. => v této době povstali maloasijští Řekové proti Peršanům, protože maloasijská města Řecka musela platit Peršanům daně a sloužit ve vojsku, proto se vzbouřili, jelikož jim omezovali svobodu, demokracii, a druhým závažným důvodem bylo přerušení černomořského obchodu=> a to Řeky naštvalo
- Nevýhoda Peršanů: nebyla to jednotná říše, pouze 20% obyvatelstva tvořili Peršané, ostatní byli jiné národy , tvrdá orientální despocie , národy byly hnány do boje, ale neměly motivaci bojovat
- Výhoda: garda perské armády - „nesmrtelní“

ŘECKO-PERSKÉ VÁLKY
- Přibližně kolem roku 500 př.Kr. za vlády Dáreia I. začala Řecko ohrožovat rozpínavost obrovské perské říše, která postupně ovládla i řecké osady v Malé Asii
- Hlavní příčina řecko-perských válek bylo obsazení Malé Asie a ohrožení řeckého obchodu s Černomořím
- Peršané chtěli obsadit Malou Asii, maloasijští miléťané se vzbouřili a hledali pomoc
- Miléťané následně povstali (zpočátku úspěchy př. 498 př.Kr. Sardy), podpořili je Athéňané a přispěchali na pomoc, Sparta je nepodpořila, nakonec bylo povstání neúspěšné, většina obyvatel odvlečena do perské říše
Peršané nečekali odpor, poslali jim dopis, aby se vzdali bez boje → Řekové zabíjí posly
- Dáreios se rozhodl pomstít Athéňanům za jejich pomoc Miléťanům (záminka k útoku, roku 494 se tak konala 1. námořní výprava, loďstvo (Peršanům pomáhali Féničané, kteří postavili loďstvo, Féničané se tak chtěli zbavit obchodních konkurentů Řeků) postupovalo kolem pobřeží pod vedením Dáreiova zetě Mardónia, bylo to však neúspěšné, loďstvo bylo zničeno za bouře v Chalkidiky

MARATHON 490 př.Kr.
- Peršané se však nenechali odradit, roku 490 se konala 2. výprava napříč Egejským mořem, zničili město Naksós, podmanili si řecké Kykladské ostrovy, řecké loďstvo se vylodilo na ostrově Euboia
- Rozhodující bitva se odehrála u Marathonu roku 490 př.Kr., Athéňané si zde museli poradit sami (Sparťané nedorazili včas, jelikož slavili svátek jednoho Boha a hrozila vzpoura heilótů)
- Početná perská vojska se vylodila v Attice a k útoku Peršané zvolili marathónskou plošinu, kde je očekávalo 9000 athénských hoplitů (těžkooděnců), Peršané chvíli váhali, jestli mají zaútočit, protože se Řecka báli
- V čele Řeků stál řecký stratég Methiades (MILTIADES) proti perskému vůdci Dáreiovi
- Miltiadés skvěle využil členitého terénu a rozestavil své šiky tak, aby posílil především obě křídla → od počátku tak bitva probíhala podle jeho představ, navrhl rychlý a překvapivý útok → z noci zaútočili (plíživý útok) → Peršané s tím nepočítali a Řekům se podařilo Peršany porazit → tím vzrostla prestiž Athén
- Památného dne 13.9. 490. př.Kr. zvítězili athénští těžkooděnci proti mnohonásobné perské přesile → perská porážka byla drtivý (padlo na 6400 mužů oproti pouhým 192 řeckým bojovníkům) → zbytek vojska, otřeseného porážkou se ve zmatku nalodil a vrátil se zpět do Asie, neodvážili se zaútočit na opevněné Athény
- Ve chvíli vítězství si proslulý běžec FEIDIPPIDÉS svlékl zbroj a vydal se na cestu dlouhou 42 km, aby athénským spoluobčanům přinesl zprávu o výsledku boje. Legenda praví, že po vyčerpávajícím běhu vydechl na athénském náměstí: „Zvítězili jsme!“ a padl → na jeho počest se dnes běhá závod na stejnou vzdálenost
- Athéňan THEMISTOKLÉS varoval před dalším střetnutím s Peršany, a proto nechal vybudovat silné loďstvo – 100 nových triér (triéra = loď s 3 řadami vesel) - to se Řekům zvyklým na pěší boj, zpočátku moc nelíbilo
- Themistoklés pocházel z poměrně nevýznamné rodiny, byl to významný stratég, dal opevnit Pireus, po marathónské bitvě prosazoval stavbu válečného loďstva, která se měla stát hlavní obranou Athén, stal se úspěšným politikem

THERMOPYLY 480 př.Kr.
- V Persii nastaly po prohrané bitvě problémy (nejrůznější povstání), v roce 485 př.Kr. Dáreios umírá → po něm nastoupil jeho syn Xerxes, který dokončil válečné přípravy a vytáhl proti Řekům s obrovskou armádou (Hérodotos napsal, že to bylo 5 milionů vojáků, ale spíše 0,5 milionu), tato armáda přicházela tentokrát v neuvěřitelné síle
- Peršané měli mnohonárodnostní armádu (mluvilo se v ní 30 jazyky)
- Vojsko postupovalo 2 směry:
a) 1. část po souši → po mostě Helespont, byly zde však problémy se zásobami, pomalý postup, trvalo 1 týden, než všichni přešli přes 1 poutavý most
b) 2. část plula napříč Egejským mořem
- Spojené řecké síly se rozhodly, že nepřítele zastaví v rozhodující bitvě u Thermopylského průsmyku (místo, které bylo velmi úzké = soutěska), tento průsmyk otvíral cestu do středního Řecka
- Na souši vedli vojsko Sparťané (měli chránit sever Řecka, na moři Athéňané
- U Thermopyl se perské přesile postavil spartský král LEONIDAS, který vedl Sparťany, s 300 těžkooděnci 3 dny Řekové odráželi perským šikům a odolávali obrovské přesile, teprve zradou v řeckém vojsku (bylo vyzrazeno, že soutěska se dala obejít) → se Peršané dostali do zad Řekům → Peršanům se tedy podařilo zvítězit a všichni řečtí vojáci včetně spartského krále padli, ale jejich smrt byla zaplacena tisíci mrtvých protivníků (Řeckou oběť připomíná pomník od básníka Simonida), cesta byla pro Peršany do srdce Řecka, do Attiky otevřená
- Themistoklés musel přesvědčit Athéňany, aby opustili město a uchýlili se na ostrov Salamína a Aigina
- Peršané zatím vtrhli do Attiky, táhli zemí a pustošili co se dalo → netrvalo dlouho a slavné Athény se ocitly v plamenech

SALAMÍNA 480 př.Kr.
- Themistoklés vyslal svého otroka ke Xerxesovi, který mu namluvil, že mají zaútočit ihned, protože Řekové nejsou připravení a že tu bitvu jistě Peršané vyhrají a Themistoklés se k nim připojí → na tuto past Xerxes doplatil
- V zátoce u Dalamány stojí proti sobě 2 loďstva a připravují se na rozhodující bitvu → Themistoklés volí lest (posílá vzkaz, že Řekové hodlají odplout a vyzývá Xerxes, aby jim odřízl cestu)
- Bitva se odehrála v průlivu (malý prostor, prudký vítr), řečtí bojovnící k tomu dokonale znali místní mělčiny i útesy a jejich lodě se ukazují jako bojeschopnější → výhodu měly malé řecké lodě, které napadaly velké perské koráby a tak je během několika hodin perské vojsko rozdrceno a Xerxes prohrál = porážka Peršanů
- Xerxes se díval z trůnu na porážku svého vojska, i když se domníval, že tuto bitvu vyhraje
- Tehdy si Řekové uvědomili, že Peršané nejsou neporazitelní

PLATAJE 479 př.Kr.
- Sotva Athéňané opravili domy, vrátili se Peršané v čele s Mardonisem a nenechali v Athénách ani kámen na kameni, to ovšem byla poslední kapka pro Řeky → spojili všechny své síly (40 000 těžkooděnců) a k rozhodující bitvě došlo v srpnu 479 př.Kr. u Plataje → urputný boj trval celý den, druhého dne spartský šik zabil Mardonise a perské vojsko se dalo na útěk, Xerxes volil rychlý ústup → Peršane definitivně poraženi a z Řecka vyhnáni → Řekové tedy ubránili svou samostatnost

- Roku 449 př. Kr. byl uzavřen mír → malé Řecko porazilo obrovskou perskou veleříši a zachránilo tím nejen svou vlastní svobodu, ale i základy celé evropské civilizace
- Toto období je vrcholem řeckých dějin, později Řekové na svou svobodomyslnost doplatili
- Themistoklés skončil tak, jak mu otec předpověděl: Až ho Řekové nebudou potřebovat, zbaví se ho → udělali to na základ ostrakismu → byl tedy vyhnán a dožil na dvoře Xerxesova syna v Persii, který si ho nesmírně vážil

- příčiny, proč řecko vyhrálo:
a) vojenské schopnosti: hoplité, vojenská síla, soutěsky, umění manévrovat
b) Peršané se skládali z různých národností
c) byli sehraní, spojovalo je mnoho věcí
d) svobodomyslní, se štítem nebo na štítě → svoboda nebo smrt

1 komentář:

  1. tolik chyb v informacích jsem ještě neviděl... Špatně vysvětleno heslo se štítem nebo na štítě, dále špatné jméno maratonce atd.

    OdpovědětVymazat