= státy, kde proběhl upevňovací proces národního sjednocení kolem monarchy jako první = již 15. století
• ŠPANĚLSKO
- původně římské, později zde přicházejí za stěhování národu Vizigóti → založili zde království, přijali křesťanství a vyspělejší kulturu, romanizovali se (katalánština)
- pak zde začali pronikat bojovní muslimové → Maurové → vedl je Al- Tárik → muslimové Vizigóty ovládli, až na malé území na severu
- muslimové zde založili svůj stát s hlavním městem Cordóba = byl to cordóbský chalífát
- v době mezi 8.-11. stoletím se Španělsko stává nejvyspělejším státem Evropy vedle Byzantské říše vůbec
- Maurové pojmenovali tuto zemi Al- Andalus (= něco krásného)
- vyspělé zemědělství, kvetoucí zahrady, kultivované gramotní lidé, první univerzity, vynikající lékařství
- Španělsko táhlo i Židy (protože křesťané s nimi nakládali špatně), zde byla symbióza Židů a muslimů
- jedinečná architektura→ mešity → dnes kostely, na jihu v Granadě Alhambra
- Arabové táhli dál na sever- Poatijé
- později Araby chtěl zastavit Karel veliký → obsazuje severní Španělsko → zde zakládá španělskou marku
- ve 12. století se kalifát rozpadl na množství arabských státečků → přestali být jednotní (15 státečků) → toho využily severní království → znovudobývání poloostrova křesťany = reconquista → zpětné dobývání → literární skvost CID
- postupně se podařilo křesťanům Maury zatlačit na jih → rozhodující zlom roku 1212 v bitvě u Las Navas de Tolosa → Maurové definitivně prohráli, stáhli se úplně na jih → tam jim zůstal malý emirát Granada
- vznikla zde 3 království: Portugalsko, Kastilie (okolí Madridu, Kastilie = hrad), Aragonie (okolí Barcelony)
- proč Španělé vyhráli?
1) rozdrobení chalifátu
2) křesťané byli fanatičtí (boj za víru)
- roku 1469 → Ferdinand Aragonský si vzal za ženu Isabelu Castillskou, 1479 → nový útvar → Španělsko
- na jihu je pořád emirát Granada
- 1492- Kolumbus prosil o vyplutí → toho roku také definitivně vyhnali Maury ze Španělska a brzy i všechny Židy
- dodnes arabské vlivy ve Španělsku - řeč, kultura, národní charakter, mešity přestavěny na kostely = ovlivněna architektura př. ALHAMBRA
• FRANCIE
-dějiny Francie jsou úzce provázány s dějinami Anglie → ve Francii totiž existoval šlechtický rod Plantagenetů (velký rod, velké území) → 1 ze šlechticů se později stává i anglickým králem a jako angličtí králové mají Plantageneti nároky na francouzské území po celý středověk
-od poloviny 12. století probíhal vleklý zápas mezi francouzskými a anglickými panovníky, jimž se podařilo obratnou sňatkovou politikou i jinými cestami získat rozsáhlé državy ve Francii, zvláště na jejím jihozápadě
-francouzští králové se pochopitelně snažili dostat tato území pod svou kontrolu, což se jim podařilo pouze částečně, přesto na přelomu 13. a 14. století upevnili své postavení
-3 králové, kteří posunuli Francii buď to po stránce kulturní, hospodářské nebo územní
FILIP II. AUGUST (1180 – 1223)
-společně s anglickým králem Richardem Lví Srdce se zúčastnil křížové výpravy → Richard zůstal na výpravě (Richard pocházel z rodu Plantagenetů, kterým patřila 1/3 Francie, když se stali anglickými králi, Francouzům to velmi vadilo)
-Filip se z křížové výpravy vrátil lstivě do Francie → využil nepřítomnosti Richarda → a téměř všechno území Plantagenetů připojil k Francii → Francie se stává větší o 1/3
-na jihu Francie vznikají nové sekty → např. kataři (z řeckého katharos = čistí → z tohoto slova pak vzniklo slovo kacíř) → Filip je nechal zlikvidovat
LUDVÍK IX. (1226 – 1270)
-říkalo se mu svatý = byl zbožný, za něj se Francie kulturně vyvíjí, vzkvétala architektura Francie → Paříž byla vydlážděna, množství kostelů, kulturních památek
-při šíření vzdělanosti mu pomáhal Robert de Sorbon → přičinil se o založení Sorbony
FILIP IV. (1285 – 1314)
-zvaný sličný
-provedl právní i daňovou reformu → tím znásobil královskou moc
-mocným soupeřem středověkých králů byl papež, který si dělal právo vládnout nad nimi → a tak Filip IV. vstoupil do otevřeného politického zápasu s papežem
-roku 1309 sesadil papeže, přitáhl s vojskem do Říma, přinutil kardinály, aby zvolili papežem Francouze → to my bylo málo → a tak sídlo papeže převedeno do francouzské říše do Avignonu → od roku 1309 do roku 1377 = avignonské zajetí papežů (museli zde sídlit) → král je měl tak pod palcem, co řekl Filip, to papež musel vyplnit, byly to jeho loutky
-v roce 1377 část kardinálů zvolila druhého papeže → od roku 1377 – 1415 1 papež v Avohnonu, 2 v Římě → papežské schizma, dvojpapežství (pak zvolen i třetí papež)
-za jeho vlády vznikla y rytířské řády (rytíř byl zároveň i mnichem) → řád německých rytířů, mečových rytířů, johanité, maltéští rytíři a templáři (byli záhadní)
-templáři (templ = chrám: řád, který se za křížových válek dostal do Palestiny, kde působili jako ochránci jeruzalémského chrámu, nashromáždili zde nebývalý orientální majetek → Filip IV. jim tento majetek záviděl → přinutil proto papeže, aby tento řád zrušil (zakázal) a jako důvod uvedl, že jsou to kacíři, že se klanějí modlám, vzývají ďábla, černá magie, Bafamet (není to prokázáno) → byla to záminka, šlo mu o majetek → papež je zakázal, Filip je pronásledoval, velitele nechal upalovat na hranici →a celý jejich majetek propadl ve prospěch státu
-z malé domény vznikla Francie → jeden z nejsilnějších států Evropy
-Filip nevládl sám, ale měl poradní sbor, který nazval „generální stavy“ → tvořené šlechtou, duchovenstvem a poprvé jako 3. stav měšťané → generální stavy byly jakýmsi předchůdcem parlamentu → takto Francie Evropu zdokonalila, základy demokracie
• ANGLIE
-z Irska a Skotska pronikalo křesťanství od 6. století také mezi Anglosasy
-později tu však byli úspěšnější misionáři vysíláni z Říma
-střediskem římsko katolické církve v Anglii se stalo arcibiskupství v Canterbury
-anglosaská království náležela od 8. až do 11. století k častým cílům vikinským, hlavně dánským nájezdníkům → ti také brzy ovládli sever Anglie
-na konci 9. století však král ALFRÉD VELIKÝ, sjednotitel anglosaských území, dánské Vikingy porazil a ti se museli smířit s kontrolou oblastí ležících severně od řeky Temže, vikinské nájezdy však ustaly jen na čas
-v 11. století panuje v Anglii král HARALD II.: odrazil vpád Norů (vpadli na sever) → taktak se jim ubránil
-země však oslabena → oslabení země Angličanů využil normanský vévoda VILÉM:
-říkalo se mu také Vilém Dobyvatel
-roku 1066 se vylodil v Anglii a porazil Haralda ve slavné bitvě u Hastingsu
-jeho vláda → Normané okupovali, tvrdá, ale dobrá vláda
-nechal zmapovat majetek Angličanů → aby mohl efektivně vybírat daně (zabránil daňovým únikům) → Angličané se tohoto soupisu báli natolik, že jej nazvali Kniha posledního soudu
-daňové hospodářství vzorem → základ státu
-v soudnictví zavedl dohlížející správce tzv. šerify
-bohužel zahynul na lovu
-po něm panují jeho potomci, kteří pokračují v jeho politice
-z jeho rodu nakonec zůstala jen vnučka MATHYLDA (a jako žena by neměla panovat, jsme teprve na počátku středověku, kde nejsou stejná práva mezi muži a ženy) → a aby tento rod nevymřel, za manžela si vzala francouzského šlechtice jménem Plantagenet (Anglii teď patřila 1/3 Francie) → Plantagenet panoval pod jménem JINDŘICH II.:
-skvělý, schopný panovník, aby omezil zvůli šerifů uvedl povolání putující soudce → soudnictví má řád
-dal Anglii řád, ze jeho vlády vzkvétala
-po Jindřichovi panuje RICHARD LVÍ SRDCE:
-byl nepřítomen (na křížové výpravě)
-v zastoupení vládne jeho bratr JAN:
-holomek, neschopný, tvrdý, umíněný, neoblíbený → poddaní se bouří, vzbouřila se i šlechta → v čele šlechty šlechtic ROBIN HOOD (pocházel ze staré anglosaské šlechty) → boj a rozpory anglosaské a normanské šlechty
-Jan dostal přívlastek Bezzemek, protože mu Filip II. vzal majetek = francouzské državy
-neschopný a poddaní ho mají dost →a tak roku 1215 anglická šlechta donutila Jana (ultimátum: buď vydáš nebo tě zabijeme), aby vydal dokument Magma Charta Libertatum = Velká listina svobod → obsahovala např. nikdo nesměl být vězněn bez soudu a další různé svobody → zrod demokratického prvku vůbec
-pak panují: JINDŘICH III., EDWARD I., EDWARD II., EDWARD III.:
-úspěšní králové, blahodárné období, Anglie se rozšiřuje o Skotsko, Wales a o část Irska (pronikají zde)
-v polovině 13. století v Anglii vzniká parlament = poradní sbor: Horní komora a Dolní komora (měšťané)
-Anglie a Francie ukazují cestu ostatní Evropě → prvky demokracie
STOLETÁ VÁLKA (1337 – 1453)
- dynastická, obchodní, národní a imperialistická válka
-Francie = 20 milionů obyvatel, feudální šlechta
-Anglie = 4 miliony obyvatel, malá skupina vojenské šlechty, profesionální vojáci (zkušenosti se Skoty)
záminka:
1) roku 1328 vymřel francouzský rod Kapetovců po meči → spory o to, kdo nastoupí na trůn → na trůn byl dosazen francouzský rod Valois panovník Filip IV.; anglický král Edward III. Byl po matce Izabele Kapetovec a tak si dělal nároky na francouzský trůn „po přeslici“ (rody byly v té době v Evropě propojeny) → to se však nelíbí Francouzům
2) Edward chtěl posílit moc ve hrabství Flandry (na území dnešní Belgie), které bylo velmi bohaté a Anglie zde vyvážela svou skvělou vlnu, z níž se pak tkalo sukno
3) Anglie ve Francii vlastnila několik držav (především v oblasti Biskajského zálivu) a viděla ve Francii kořist
-ovšem rovněž Francie hodlala kontroloval Flandry a měla zájem, aby scelila pod jednu vládu veškeré francouzsky mluvící obyvatelstvo na evropské pevnině, včetně anglických držav
-napětí mezi oběma státy přerostlo roku 1337 ve válku, která začala potopením francouzských lodí u flanderského pobřeží → Anglie vyhlásila válku Francii
-opravdu rozsáhlé boje propukly až v roce 1346, kdy se odehrála bitva u Kresčaku (Crécy ve Francii), zvítězila Anglie díky velšským lučištníkům, které anglický král Edward III. Postavil do čela boje (aby jim pozdvihl morálku, poručil rytířům, aby také oni sesedli z koně a bojovali muž proti muži)
-v této bitvě umírá mimo jiné český král Jan Lucemburský (stál na straně Francie, byl bratrem francouzské královny Marie a tchánem Blanky z Valois)
- stateční francouzští rytíři kurtoazie
-v této bitvě měl Karel IV. (pozdější český král) již 30 let, bojoval na straně otce (Francie), byl opatrnější a tak zůstal naživu
-brzy poté padl do anglických rukou důležitý přístav Calais
-1356 → bitva u Poiters → zvítězila Anglie v čele se synem krále Edwarda III., který byl přezdívaný černý princ (díky svému černému obleku, také Edward, měl 16 let)
-boje až začaly vysilovat vojsko, obyčejné lidi a boje pustošily krajinu
-vydržování vojsk bylo velice nákladné a vyžádalo si růst daní, které zatěžovaly obyvatelstvo
-aby toho nebylo málo začal řádit mor = černá smrt (i v Čechách) → díky této nemoci zemřelo mnoho lidí a počet obyvatel výrazně klesl
-v Anglii opuštěnou půdu zabírali šlechtici jako pastviny pro ovce, jejichž vlna byla výborná vývozním zbožím, nedostatek pracovních sil vedl v Anglii k vydávání nejrůznějších nařízení o výši maximální mzdy i ke snaze zaměstnat všechny lidi, kteří neměli práci
-Francie zase trpěla průtahy vojsk, jež roznášela nakažlivé nemoci a vymáhala od vesničanů potravu pro bojovníky i pro koně
-lidem se nelíbí už tyto útrapy a nespokojenosti obyvatelstva vedly ke vzpourám ve městech i na venkově:
-1358 vzniklo povstání ve Francii v Paříži → do čela se postavil Etien Marcel (bohatý kupec, červenomodrá čapka – zárodek trikolory, za VFR přidána bílá – znak krále) → získal podporu lidu → požadoval, aby bylo hospodářství a celková situace ve Francii kontrolována generálními stavy (3 části: šlechta, duchovenstvo, měšťané)
-roku 1358 ve střední Francii propuklo lidové povstání, které se posměšně nazývalo jacquerie (= chudý, prostý = pantáta Kubíček) → vedli ho sedláci, nepovedlo se → po několika týdnech rozdrcenou
-paralelně probíhalo povstání i v Anglii → občanské a lidové vrstvy → v jejich čele John Wyklif (univerzitní mistr z Oxfordu, učenec) a John Ball („muž z lidu) → kritizovali život šlechty, duchovenstva, usilovali o zrušení roboty, poddanství → to se však nelíbilo → byli uvězněni a mučeni
-v Anglii vzbudilo největší ohlas povstání z roku 1380, které vedl Watt Tyler (bývalý voják) → další vlna nepokojů a povstání → vypalovali panská sídla, pálily knihy, měli sympatie obyčejného lidu → vtrhli do Londýny a osvobodili Balla → král před nimi utekl na Tower a slíbil vyjednávání v ale všichni byli zabiti
-1374 – 1415 = „období míru“: jen drobnější potyčky. Kdy si baroni a hrabata vyřizovali účty → oficiálně se neválčilo
-jednou z hlavních příčin dosavadních francouzských porážek byl tradiční středověký způsob válčení, kdy zájmy státu hájily především ozbrojené družiny jednotlivých šlechticů, spoléhajících na osobní statečnost
-naproti tomu anglický král dával přednost žoldnéřskému systému (najímají dobře placených bojovníků)
-roku 1415 francouzský král DAUPHIN KAREL V. reorganizoval armádu, která předtím pohořela nad anglickými lučištníky
-zvýšil daně, velké bitvy považoval za sebevraždu
-zahájil výpady z hradů → touto taktikou dobyl strategicky důležité body
- „Není velikána, který by se nedopustil velkých chyb“ – Karel podporoval svého bratra Filipa Smělého
- Karel IV. Pomatenec, Isabelou přinucen provdat dceru za anglického krále, zpustošená Francie se však odmítla stát anglickou
-osudný rok 1415 → válku znovu vyvolal anglický král Jindřich V. (potomek z rodu Lancasteři), který zvítězil v bitvě u Azincouldu a ovládl zpět severní Francii (Normandii) a na krátkou dobu dobyl i Paříž
-od roku 1415 v Čechách husitská revoluce
- 1422 zemřeli vladaři v Anglii i Francii = kdo do čela?, anglický princ =vnuk francouzského krále nebo syn anglického krále?
-ve 20. letech se ve Francii znovu zvedá lidový odpor a do čela se roku 1429 dostává Jana z Arku, která měla pocit Božího vyvolení → jejím úkolem bylo osvobodit zemi
-roku 1429 Jana osvobodila město Orleans (strategický bod) → odtud „Panna orleánská“, pomohla dobýt město Remeš, kde byl francouzským králem korunován Karel VII. Z rodu Valois
-roku 1431 byla Johanka prohlášena za kacířku, čarodějnici a byla upálena a její popel hozen do Seiny → stává se však symbolem boje proti Anglii, v boji pokračoval například La Hire, král Johanu rehabilitoval až 15 let po smrti
-francouzské vojsko bylo povzbuzeno úspěchy → a tak začíná vítězit v bojích, bitvách a francouzský král získal podporu Burguňanů, s vévodou byl do té doby nepřítel → král dovolil burgundskému vévodovi, aby se ujal vlády v Nizozemí a ten mu na oplátku pomohl vybojovat vítězství nad Anglií (burgunďané měli bohaté hrabství, původně bojovali s Angličany, to oni dali Johanu upálit)
-dobrá nálada se dává na stranu Francie → roku 1453 bitva u Castillonu → konečné vítězství, válka ukončena
-Francie dobyla veškeré území zpět, jediné území, které jim zůstalo byl přístav Calais → Anglie tak ztratila přímý vliv na Francii, po roce 1453 se Francie vnitřně uklidnila
• FRANCIE PO 100 LETÉ VÁLCE
- moc krále posiluje, cesta k absolutismu, bezpečná země, daně na vojsko, oslabeny hrady a šlechta
- Karel VII. neměl rád Paříž, kulturním centrem se stává Dijon , rozvoj obchodu (s Indií)
- Dauphin (=jméno a později šlechtický titul užívaný hlavně v okolí Vienne a v Auvergne v jižní Francii. Po získání Dauphiné titul následníka francouzského trůnu.) Ludvík XI. - „velikost ducha, nízkost prostředků“ - rozporuplná postava, ale upevnil francouzskou moc, nenáviděn poddanými (vysoké daně), i šlechtou (snižoval ji pravomoci), spolupracoval raději s měšťany, Šlechtu považoval za zpátečnickou, nebezpečnou. Toleroval anglického krále, který se prohlásil za francouzského krále - podepisoval se mu dauphin, opevnil francouzský systém hradů, sjednotil měnu, rozvoj obchodu
- Karel VIII. - vnuk Ludvíka IX., od matky Anny z Beaujeu dostal silnou jednotnou zemi (potlačeny bouře za demokratická práva), šlechta dále oslabována i stavy = absolutismus
- !!! tito králové znali své meze - podřizovali se zvyklostem země, lidé jim věřili, protože byli totiž dosazeni Bohem + jejich armáda chránila zemi, zvrhlo se to až v 17. století - král Slunce!
• ANGLIE PO 100 LETÉ VÁLCE
-porážku ve stoleté válce neunesla a bitvy pokračovaly uvnitř státu mezi sebou
-v Anglii je veliká krize (morální i hospodářská), závislí na Flandrech, potřeba vyřešit spory, stabilizovat se
-a tak dochází mezi lety 1455 – 1485 v tzv. válce růží:boje o anglický trůn: YORKOVÉ (znak bílá růže) a LANCASTEROVÉ (znak červená růže), v této válce pobita velká část staré anglické šlechty
-vytváří se nová šlechta, která nebyla závislá na králi, závislá sama na sobě → začíná období podnikání (vlnařství, sukenářství) → pomohla ke stabilitě hospodářství, financí
-roku 1485 ukončení války růži v bitvě u Boswortu, kde z boje vyšel vítězně Jindřich Tudor nad Richardem III. Yorkem
-v Anglii od roku 1485 vládne nová dynastie → Tudorovci → Anglie se stává bohatou, stabilizující se a konkurence schopnou zemí - Anglie začala produkovat jemné vlákno → už nepotřebují Flandry, jsou soběstační → stávají se tak konkurencí jak pro Flandry tak pro Florencii, strhli na sebe pozornost a část obchodu
Žádné komentáře:
Okomentovat